Pět gramů květu čerstvého blínu

autor textu: Jiří Hůla
rok vydání: 2006
typ dokumentu: rozhlasový pořad
jazyk: český
rozměry: 57:02

poznámka:
-
Pořad ze vzpomínek a autentických nahrávek fónické poezie v autorské interpretaci básníka a výtvarníka Ladislava Nováka z Třebíče. Připravil Jiří Hůla. V režii Vlada Ruska účinkuje Jan Vlasák.
Na začátku 40. let psal Ladislav Novák básně ovlivněné surrealismem, civilismem a katolictvím. V roce 1958 opouští klasickou poezii, vznikají jeho první vizuální texty, konstelace a onomatopoické (zvukomalebné) básně, publikuje v časopisech u nás i v zahraničí (Host do domu, Výtvarná práce, Sešity pro mladou literaturu (Sešity pro literaturu a diskusi), Literární noviny, Phases, Vers univers ad.).
Pokusy se zvukovou a vizuální podobou slov ho přivedly, podobně jako Jiřího Koláře, k experimentální výtvarné tvorbě. V roce 1962 objevuje a domýšlí řadu netradičních výtvarných technik a technologií. Zkoumá různé typy derealizací, rozkládá nalezené texty a obrazy, jiným způsobem je organizuje, zabývá se topologickými kresbami, biomorfními tvary, klamnými prostory a zvratnými figurami. Překládá eskymáckou (Písně vrbovýho proutku, SNKLU, Praha 1965) a indiánskou (Zrození duhy, Odeon, Praha 1978) poezii. Píše básně návody-návody, pohybové básně, vytváří objekty, autorské knihy, realizuje akce v přírodě.
Proslavil se alchymážemi a froasážemi. Při tvorbě alchymáží narušuje chemicky strukturu reprodukovaných obrazů, pozměňuje jejich smysl, skládá je do nových celků, uvádí do fantaskních souvislostí. Víc než výtvarníkem je básníkem. Ve froasážích (muchlážích) pracuje s náhodou. V prasklinách zmačkaného a posléze vyrovnaného papíru, zvýrazněných ředěnou černou tuší, nachází všemožné tvary a významy. Věří, že pavučiny zmuchlaných kreseb odpovídají rýhám na jeho dlaních, že jeho dílo podléhá stejnému osudu.
"Cílem mé práce," napsal v roce 1972 v dopise Jindřichu Chalupeckému, "je nalézání zázračna, píšu-li, kreslím-li, tedy jen proto, abych mohl nad výsledkem žasnout. Žiju pro několik minut zázračna, za něž musí člověk platit léty utrpení." - Novákovo originální a soustředné dílo dokazuje, že velké umění může vznikat i mimo kulturní centra.
Text Má posedlost přepsal v Třebíči v roce 1997 z magnetofonové nahrávky malíř a grafik Arnošt Pacola. Během natáčení básník opakovaně zdůrazňoval, že sám nehodlá psát žádné paměti. S Arnoštem Pacolou se ale dohodl, že svou psanou výpověď ponechá ve tvaru blízkém nahrávce, aby byl zachycený jeho osobitý mluvený projev.
Pořad byl připravený z kopie vzpomínek Ladislava Nováka (Ladislav Novák: Má posedlost, Třebíč 1999) uložené v Archivu výtvarného umění v Kostelci nad Černými lesy.