Muž dvou tváří (Jan Brychta)

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Mladá fronta
rok vydání: 1959
jazyk: český

poznámka:
-
Ne, není nic tajemného ani v životě, ani v díle akademického malíře Jana Brychty. Píšeme tak o něm proto, že tu jednu z nich naše veřejnost zná – s tou druhou ale neměla příliš možností se zatím seznámit.
Před časem - není tomu tak dávno - jsme odcházeli z výstavy Jana Brychty (pořádal jí tenkrát spolu s Milošem Nollem) v pražské výstavní síni „Fronta“. Setkali jsme se tu s jeho karikaturami a vtipy – humornými, plnými nápadů, postřehů, u nichž nás zaujala bezprostřednost podání, vtipnost situace.
A šli jsme sem také proto, že jsme autora již znali - z jeho kreseb v denních listech: Obraně lidu, Literárních novinách i v Mladé frontě. Rádi jsme proto využili i příležitosti k rozmluvě o jeho tvůrčí práci.
„Víte, ono vymyslet a udělat vtip, aby seděl, přinesl něco, co tu ještě nebylo - měl zkrátka svoji hodnotu - není jen tak. Jen si představte, kolik už těch vtipů lidi vymysleli. Z toho, co bylo, je možné se učit, ale ne opakovat!“ Z ruky do ruky putuje přitom řada knih, vybraných během rozhovoru z malé knihovničky. Jean Effel, dílo dánského karikaturisty Biddstruppa (byl na minulém Světovém festivalu členem výtvarné poroty), knihy francouzského, polského a německého humoru beze slov. „V publikaci světového humoru je zařazeno 800 vtipů a ani byste neřekli, jak se liší humor Francouzů, Rusů, Američanů. Jak i do něho proniká mentalita národa a jak ji on zachycuje... A dělat novinářskou kresbu a karikaturu, to chce zase své. Vždyť má-li pohotově reagovat na události, zbývá na její vymyšlení a provedení povětšině jen několik málo chvil...“
Jak Brychta nemusí ovšem vždy pracovat tak narychlo. Při své činnosti ilustrační má dost času zamyslet se nad dílem, jeho pojetím, autorem. Právě teď je ve styku s nakladatelstvím Mladá fronta, kde dokončil ilustrování Kloboučníkova satirického románu o JZD, a se Státním nakladatelstvím dětské literatury. Tady pracuje na výběru povídek Jaroslava Haška pro děti. „Ilustrovat Haška po Ladovi, to pro mne není snadné. Ladovy ilustrace ke Švejkovi, ty skutečně „sedí“, ale u Haškových povídek si tím nejsem už zcela jist. Rozchází se mi tu intelektuálská poloha Haškova z ilustracemi Lady - lidového malíře. A ten Haškův humor, v povídkách tak trochu intelektuálský, bych rád ve svých kresbách zachytil. Opět něco jiného byly Zoščenkovy povídky. Tady šlo v kresbě především o psychologické postižení situace...“
Tisk - knihy - televize, tady všude působí grafik, ilustrátor, pohotový kreslíř a karikaturista. Málokdo ale ví, že leckdy vymění tužku, pero a rydlo za štětec a barevnou paletu. Vznikají pak obrazy krajin a zátiší, na jejichž barevnou kultivovanost měl vliv i nedávný umělcův pobyt ve Francii. Za jedno ze svých děl byl v minulém roce odměněn první cenou na výstavě ve Fécamp. „Na takovém zájezdu má člověk tu nejlepší možnost ověřit si skutečné hodnoty současného umění v zahraničí- může srovnávat. A v každém případě obohatí svůj umělecký rozhled.“
Vážnost a pozornost, se kterou mluví Jan Brychta o této části své umělecké práce, ukazují, že ji nechce ponechat na okraji své tvůrčí činnosti. Je grafik a – malíř. A i ten to druhý díl své umělecké dráhy jistě brzy zveřejní.

Muž dvou tváří (Jan Brychta)