Poštovní umění neboli mail-art

podnázev: Mail-art se nejvíc podobá tomu, co najdete ve své poštovní schránce

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Denní telegraf
rok vydání: 1996
ročník: 5
číslo: 184
počet stran: 1
počet reprodukcí: 7 čb
strana: 10
jazyk: český

poznámka:
-
Poštovní umění neboli mail-art
Mail-art se nejvíc podobá tomu, co najdete ve své poštovní schránce
Zásilky s cizokrajnými známkami, se jmény dalekých měst a států, obálky polepené barevnými samolepkami, dopisy označené vlastnoručně vyrobenými razítky. Mail-art (poštovní umění) nejčastěji vypadá jako psaní nebo pohlednice. Běžná je velikost do formátu A4 (297 x 210 mm), který je ještě možné snadno poslat, větší práce jsou zabalené ve zvláštních deskách, tubách nebo rolích, rozdělené na části. Poštovní umělci používají všechny možné (i nemožné) výtvarné techniky - mail-artem mohou být fotografie, koláže, asambláže, kresby, grafiky, strojopisy, nalezené předměty, výstřižky z novin, časopisy, objekty, texty, knihy, xeroxové kopie, muchláže, telegramy a aerogramy, magnetofonové pásky, kompaktní disky, videozáznamy, faxy,... Podoba mail-artu není důležitá, podstatná je ochota komunikovat. Jedna z mnoha definic říká, že poštovní umění je všechno, co bylo jako poštovní umění označeno a doručeno adresátovi poštou.
Spojení pošty a umění vypadá podivně. Umění je výlučné a vážné počínání, jeden z vrcholů lidské činnosti, pošta je instituce zcela demokratická a otevřená, pokud neporušíte předpisy přepraví cokoli, kamkoliv na světě. Je neuvěřitelné, co všechno dokáží (bez oka mrknutí) doručit třeba japonští pošťáci. Vějíř, pomeranč, vajíčko na měkko, tradiční papírové skládačky, lampiony, květinu v květináči, nafouknutý balónek, nakousnutý banán, talíř s obědem, knihu se jménem adresáta napsaným na ořízce, tři páry bot (odeslané samozřejmě kus po kuse), tričko, zápalky a jedinou cigaretu... - vše nezabalené, opatřené však výplatními známkami a předepsanými razítky. Japonci ale mail-art milují, patří k jeho největším obdivovatelům a průkopníkům.
Dostávat dopisy bylo ještě před několika lety značně podezřelé, možná i proto se u nás poštovních akcí uskutečnilo jenom několik. Z prvních a větších to před revolucí byly Prostor 3 - Čára (1987) a Keeping In Touch With Paper (1988).
Keeping In Touch With Paper: Na mapky rozeslané na kontaktní adresy měl každý z účastníků zakreslit cestu, po které k němu zásilka putovala, a poslat ji zpět malíři Svatopluku Klimešovi. Společně s přiloženými díly byly mapky vystavené v soukromé brněnské galerii na Bidýlku.
Čára: Námět Jana Steklíka realizovala Galerie H v Kostelci nad Černými lesy. Zadání bylo prosté - spojit dva body vyznačené na pohlednici libovolnou čarou, pohled podepsat a poslat na adresu galerie. Z celkového počtu 2 500 kusů se jich z Čech, Slovenska i zahraničí vrátila asi polovina. Při přehlídce byly autorské pohlednice nalepené na sololitovém válci o průměru šesti metrů jako šroubovice, dílka na sebe plynule navazovala, společně vytvářela jednu dlouhou linii. Pořadí pohlednic bylo určené počítačovým programem. Z českých umělců se akce zúčastnili například Marie Blabolilová, Václav Boštík, Kurt Gebauer, Vladimír Gebauer, Radoslav Kratina, Ladislav Novák, Michael Rittstein atd.
Kousek historie
Mail-art je zřejmě nejrozšířenější výtvarné hnutí v dějinách umění, věnují se mu tisíce lidí po celém světě. Díky poměrně dokonalé poštovní síti je jednoduché navázat osobní, nikým nezprostředkovaný, vztah s kýmkoli na světě. Poštovné je ve většině států navíc cenově přijatelné. Neustálé zvyšování poplatků (především u zásilek do zahraničí) u nás do značné míry ochromilo slibně se rozvíjející činnost. Akce, při kterých je třeba obeslat i několik set nebo tisíc adres, dnes není možné uspořádat bez pomoci sponzorů. To byl také jeden z důvodů, proč se v Kostelci nad Černými lesy nakonec nekonal poslední ročník slibné poštovní akce pořádané základní školou na témata Děti (1991), Umění (1992) a Ekologie.
Poštovní umělci tvoří volné mezinárodní sdružení, proměnlivý a živoucí organismus, takzvaný network, síť či pavučinu, do které denně přibývají nové nitky. Všude na světě totiž čekají nadšenci připravení odepsat. Poštovní umělci ale vzešli z netradičních aktivit, většinou z vizuální neboli experimentální či konkrétní poezie. Poštu používali především jako prostředek k seznámení se svou volnou tvorbou, k rozšíření obecnějšího vědomí o svém díle. Pro mnohé české výtvarné umělce byla účast na zahraničních mail-artových podnicích po léta jedinou možností, jak se alespoň částečně představit za hranicemi totalitního státu. Poštovní umění tak nenápadně pootevíralo okna a dveře do celého světa.
Za zakladatele a průkopníka poštovního umění je považovaný Ray Johnson, malíř z New Yorku. V padesátých a šedesátých letech posílal poštou své obrazy a koláže velkému okruhu přátel, zásilky často doplňoval stručným dovětkem: »please add to & return to R.J.«. (Prosím, dotvoř & pošli zpět Rayovi Johnsonovi.) Z umělců soustředěných kolem Johnsona vznikla New York Correspondence School (N.Y.C.S,). Úsilí korespondenční školy vyvrcholilo první výstavou mail-artu ve Whitney-Museum of American Art.
Ken Friedmann, další člen N.Y.C.S., rozjel v roce 1972 mezinárodní poštovní lavinu - za pomoci přátel sestavil adresář obsahující více než tisíc adres aktivních umělců i amatérů z několika zemí. International Contact List of the Arts se stal základem dalších a dalších, neustále obměňovaných a doplňovaných mail-artových adresářů.
Zhruba ve stejné době jako mail-art se objevuje konceptuální umění. Koncept-art nevytváří umělecké předměty, omezuje se na jejich popisy a na slovní projekty, které často rozesílá poštou. K rozšíření mail-artu významně přispělo i mezinárodní hnutí Fluxus. Začátkem sedmdesátých let byla celosvětová síť poštovního umění prakticky vybudována.
Po celé zemi vznikla centra poštovního hnutí spravovaná nejaktivnějšími mail-artisty. Mezi význačné poštovní umělce patří například Ital Vittore Baroni, Polák Paweł Petasz, Uruguayec Clemente Padin, Japonec Shozo Shimamoto, člen slavné japonské skupiny Gutai a zakladatel sdružení Art unidentified. V roce 1985 navštívil Shozo Shimamoto východní Evropu, putoval po přátelích, se kterými se seznámil prostřednictvím poštovních akcí. Několik dní pobýval i v Československu. Po období poštovních kontaktů se umělci začali osobně setkávat. V roce 1992 se ve Švýcarsku konal první celosvětový kongres networkerů.
Mail-artové výstavy a akce jsou v podstatě dvojího druhu. Prvé bez jakýchkoli omezení, poslat na ně je možné cokoli, druhé mají propozice. Ty určují termín, do kterého se práce přijímají, a někdy i další pravidla (námět, formát, materiál nebo techniku), termín výstavy a zpětnou vazbu - obyčejně katalog nebo alespoň adresář zúčastněných autorů. Vystavena jsou vždycky všechna došlá díla bez ohledu na rozdíly v kvalitě. Mail-artové práce obyčejně zůstávají organizátorům.
Mail-art v Čechách
Poštovní umění má i u nás své předchůdce. Koncem čtyřicátých let rozesílal grafik Vladimír Boudník (1924-1968) manifesty explosionalismu, uměleckého směru, který založil. Poštou posílá i drobné lístky, ukázky nové strukturální (aktivní) grafické techniky. Otiskem suché jehly v roce 1960 vytvořil naši první autorskou pohlednici.
Třebíčský básník Ladislav Novák (1925) posílá koncem roku 1961 přátelům experimentální básně-objekty, preparované básně, kupříkladu zalepené psaní s vloženou větou: »Otevřeš-li tuto obálku, nikdy se nedovíš pravý smysl uvnitř ukrytého dopisu." Fragmenty některých dalších Novákových textů je možné číst teprve po odklopení malého okénka vyříznutého v zadní části obálky. Básník z Třebíče u nás jako první vědomě využívá pro svoji tvorbu možnosti poštovní komunikace.
Jiří Kolář (1914) léta zahrnuje široký okruh adresátů drobnými kolážemi. Pošta je pro něho, stejně jako pro další autory zabývající se v šedesátých letech experimentální tvorbou, hlavním způsobem prezentace. Koncem 50. a začátkem 60. let nahrazuje poštovní styk umělcům alespoň částečně informace dostupné ve světě běžně v knihách a časopisech. V sedmdesátých a osmdesátých letech Jiří Kolář vytváří koláže z dopisů, obálek a podacích lístků, svými pohlednicemi se zúčastňuje několika mezinárodních mail-artových výstav.
Velký smysl měla pošta pro umělce ze skupiny Aktual - Jana Macha (1943), Víta Macha (1945), Milana Knížáka (1940), Jana Trtílka (1938) a Soňu Švecovou (1946). Milan Knížák rozesílá náhodně vybraným adresátům návody, manifesty, výzvy a impulsy. Poštou doručuje například vybrané předměty nebo lístky na stejné představení všem obyvatelům jednoho domu.
Petr Štembera (1945) opisuje na korespondenční lístky suchá meteorologická data o nadmořské výšce, atmosférickém tlaku, teplotě a rosném bodě v dané době a na daném místě. Svou aktivitu, chápe jako »přenos nesmyslu«. Jiří Valoch (1946) vkládá do obálek osamělá slova a ideje. Poštovnímu umění se věnuje jako teoretik, napsal o něm u nás první studii.
Jan Steklík (1938) zdraví přátele koresponďáky s pivními doteky. Do malých, od ruky nakreslených kružnic, klade prst namočený do pivní pěny. Steklíkovo Slepé razítko (Blind stamp), vzniká obkreslením pivního tácku. Při příležitosti prvního jarního dne razítkuje ňadry, na drobné lístky papíru otiskuje bradavky dívek a mladých žen.
Do poštovního umění se postupně zapojila dlouhá řada významných českých výtvarníků. Pro většinu bylo setkání s mail-artem pouze epizodou, jejich zájem brzy opadl, mnozí se dnes od této činnosti dokonce distancují.
Stamp-art
Teprve orazítkováním, úředním procesem, dostává zásilka, tedy i každé mail-artové dílo konečnou podobu, pravý smysl. Razítko je neosobní, přímo byrokratická záležitost, hmatatelný a věrohodný doklad. Poštovní razítka mapují cestu, kterou zásilka urazila, jsou předmětem doličným, razítka s odesílací adresou bývají běžnou součástí dopisu. Poštovní umělci si brzy povšimli jejich autentické krásy, začali vytvářet razítka vlastní, autorská. Razítkování se stalo grafickou technikou umožňující vytvořit prakticky neomezené množství stejných otisků nebo barevných variant. Razítko se osamostatnilo, z dokladu o podání nebo vyplacení zásilky se zrodila nová umělecká forma.
První světovou antologii originálních otisků autorských razítek nazvanou Stamp Activity sestavil brněnský výtvarník Jiří H. Kocman (1947). Mezi pětadvaceti zastoupenými autory je pět Čechů. Intenzívní zájem o stamp-art během několika let pominul, ale mnozí mail-artisté se věnují především razítkovému umění. Nejdůsledněji pomocí razítek komunikuje Japonec Ryosuke Cohen. Léta shromažďuje razítka z celého světa, vytváří z nich rozměrné kompozice, které v omezeném nákladu sto až sto padesát kusů rozmnožuje na barevném xeroxu a posílá zpět zúčastněným autorům. Xeroxový tisk se mezitím stal uznávanou grafickou technikou, Cohen se svými (kolektivními) díly zúčastňuje významných grafických přehlídek. V poslední době listy dotváří přelepkami a samolepkami, grafiky tištěné v nákladu proměňuje v jedinečná díla.
Konec nebo začátek
S posunem poštovního umění od původní estetiky k dnešní komunikaci se do mail-artu stále více zapojují amatéři, lidé bez uměleckých ambicí. Cílem už není prezentace díla, ale vzájemné sblížení, hmatatelný pocit lidské sounáležitosti. Díky poště mohou do hry vstupovat i samotáři žijící mimo centra. Mail-art je založený na primitivní výměně a na vzájemné důvěře. Nikdo v něm nemůže dostat víc, než dává. Proměnlivá síť přátelských vztahů, společný zájem a radost ze vznikajícího díla jsou novými zkušenostmi v dějinách umění. Mail-art je nadnárodním místem pro setkávání rozličných sociálních skupin, kultur, ras, věků a ideologií. Kromě lidské slušnosti nemá žádná omezující pravidla. Je v něm ale obsažena spousta myšlenek týkajících se svobody, rovnosti, demokracie, úcty, tolerance a přátelství.
Spolehlivou cestou k pochopení, o co se to v poštovním umění vlastně jedná, je účast na nějaké mail-artové akci.

Popisky:
Guglielmo Achille Cavellini: Performace v La Mamelle - Psaní po těle Bibi, 1980. K nejslavnějším světovým mail-artistům patřil Ital G. A. Cavellini (1914 - 1994).
Ryosuke Cohen: Brain Cell pro J.H., samolepka, průměr 56 mm
Jiří Hůla: Mail-art, 1987, alchymáž na koláži, 200 x 100 mm
Neznámý autor: Boycott, xerox a perforace, 53 x 40 mm. Poštovní známky jsou jedním z oblíbených námětů mail-artistů.
Věra Janušková: Hlava, 1989, kresba a koláž, 210 x 100 mm. Mezi většinou průměrnými díly se čas od času objeví výjimečné práce.
Pozvánka na mezinárodní výstavu poštovního umění. Pařížská Galerie Lara Vincy se soustřeďuje na experimentální tvorbu. V roce 1992 se zde například představil slovenský výtvarník Matej Kren. Krenova výjimečná výstava je přes celé prázdniny otevřena v Galerii Jiří Švestka v Jungmannově ulici.
Shozo Shimamoto, Jiří Hůla: Stamp-art, 1985, barevná razítka, 164 x 97 mm. Japonec Shozo Shimamoto z Nishinomiya City patří k nejpilnějším členům poštovního hnutí, zúčastňuje se většiny významných výstav.

studovna objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení

Poštovní umění neboli mail-art

osoba   narození   poznámka
Hůla Jiří   7. 6. 1944    

Poštovní umění neboli mail-art

osoba   narození   poznámka
Boudník Vladimír   17. 3. 1924    
Cavellini Guglielmo   11. 9. 1914    
Cohen Ryosuke   1948    
Friedman Ken   19. 9. 1949    
Johnson Ray   16. 10. 1927    
Kocman Jiří   6. 8. 1947    
Kolář Jiří   24. 9. 1914    
Novák Ladislav   4. 8. 1925    
Shimamoto Shozo   22. 1. 1928    
Steklík Jan   5. 6. 1938    
Štembera Petr   21. 1. 1945    
Valoch Jiří   6. 9. 1946    

Poštovní umění neboli mail-art

instituce, obec
Galerie H, Kostelec nad Černými lesy (Praha-východ)

Poštovní umění neboli mail-art

osoba   narození   poznámka
Baroni Vittore   17. 1. 1956    
Boštík Václav   6. 11. 1913    
Gebauer Kurt   18. 8. 1941    
Gebauer Vladimír   27. 4. 1946    
Janoušková Věra   25. 6. 1922   reprodukce - Hlava, 1989, kresba a koláž, 210 x 100 mm
Klimeš Svatopluk   10. 3. 1944    
Knížák Milan   19. 4. 1940    
Kratina Radoslav   2. 12. 1928    
Mach Jan   31. 5. 1943    
Mach Vít   1945    
Padín Clemente   8. 10. 1939    
Petasz Paweł   1951    
Rittstein Michael   17. 9. 1949    
Švecová Soňa   1946    
Trtílek Jan   16. 12. 1938    

Poštovní umění neboli mail-art

klíčové slovo
mail art
poštovní umění

Poštovní umění neboli mail-art

  instituce, obec, signatura, poznámka  
  A 144638, výstřižek\r\nJiří Hůla, Poštovní umění