Samorostlý malíř a mile poťouchlý básník...

autor textu: Miroslav Koval
rok vydání: 2017
typ dokumentu: podřazený dokument
počet stran: 1 (pozn.: nestránkováno)
jazyk: český
nadřazený dokument: Jiří Kosík. Malíř a básník,

poznámka:
-
Samorostlý malíř a mile poťouchlý básník Jiří Kosík, v galerii další z „ryzích bláznů božích“, zahajuje její nový rok a je v ní radostně vítán. Svobodně hraje si s obrazy a slovy, a všechno, co ho kdy potkalo i co se právě děje nebo co mu naskočí někde i letmo zaslechnuté, je trvale zdrojem obojího. Míchá rovnou jedno s třetím nebo i desátým, a co mu na mysl přijde, ať už z bludiště paměti anebo z běhu života samo se vynoří, padne mu do oka a v hlavě uvízne, to bez zábran vypoví drsně a laskavě zároveň. Nalezené téma zhruba navodí a nechá v syrovém stavu, a smysl výpovědi, často promísené s nesmyslem, zajiskří vtipem a pohladí. Hravě vyřeší i kvadraturu kruhu (sbírka“Vesmírný trpaslík“) a v rytmu slov jeho „Lidové písně“ o noze utnuté soustruhem zřetelně slyším, jak si pod nimi tiše zpívá trampskou Niagaru. Nic si neodepře a s bezmeznou otevřeností promění viděné, slyšené i přečtené v živoucí dotyky a snivé vize. V obrazy stavů své zjitřené mysli. Převrství je, zpochybní a znovu sváže různé v jediném. A ani zjevná znalost malby nebrzdí ho ve výběru prostředků a ve způsobu jejich použití. Rád podvolí se šťastné náhodě a nemaří čas příliš čistým rukopisem. Kreslí rychlým tahem štětce a jen zběžně vymezí jednoduchý tvar na ploše papíru, malbou uhnětené. Mění styly, techniku a způsob práce, a přece je všude a ve všem vyhraněný, na první pohled zřetelně rozpoznatelný svým zkratkovitým přednesem. Je úplně svobodný a ničím nesvázaný, stejně tak, jako Petr Válek, Jan Kadubec nebo Dušan Urbaník v Mapách myšlenek. Jako oni nic nepředstírá, na nic si nehraje a s nikým nezápolí. Poddává se malbě, noří se do ní uvolněně, s chutí a bez ohledu na odezvu, jen pro ni samou. Nic lepšího mu snad ani nelze přát.