Tank Davida Černého je zpátky na Smíchově, i když jen dočasně

podnázev: nasregion.cz

typ dokumentu: www
rok vydání: 2018/08/22
jazyk: český

web: http://nasregion.cz/praha/tank-davida-cerneho-je-zpatky-na-smichove-i-kdyz-jen-docasne

poznámka:
-
Torzo tanku zanořené v zemi (v klasické zelené barvě, s bílým okupačním pruhem) bylo 21. srpna ráno dočasně instalováno na smíchovském náměstí Kinských se souhlasem radnice Prahy 5. O možnost umístění plastiky požádala radnici pětky produkční společnost Bratři, která natáčí film o sochaři Davidu Černém (*1967 v Praze) dokument Černý David.
„Umístění tanku na pozemku jsme pro potřeby natáčení dočasně umožnili. Navíc oceňuji, že David Černý svým počinem přispěl do diskuze o našich moderních dějinách. A to zejména v době, kdy jsme svědky snah o jejich překrucování,“ uvedl starosta Pavel Richter. „Černý to opět udělal způsobem sobě vlastním, který se mi líbí – symbolicky a tentokrát nic nelakuje narůžovo,“ dodal.
Pomník sovětských tankistů
Tank číslo 23, nazývaný též Smíchovský tank, je sovětský těžký tank IS-2m, který byl 29. července 1945 odhalen (za přítomnosti maršála Koněva) jako památník osvobození Prahy Rudou armádou na 5 metrů vysokém kamenném podstavci na smíchovském Štefánikově náměstí (od roku 1951 náměstí Sovětských tankistů, od roku 1990 náměstí Kinských). Tank byl v 50. letech prohlášen národní kulturní památkou.
Na tanku bylo číslo 23, upomínající první ze trojice tanků, které 9. května 1945 kolem čtvrté ranní vjely do Liboce a tudíž do Prahy. Konkrétně do Prahy vjely tanky č. I-23, 24 a 25 čtvrté gardové tankové armády (1. ukrajinského frontu maršála Koněva), kterou vedl Dmitrij Leljušenko. Konkrítně šlo o tanky typu T-34/85. Na malostranském Klárově se 9. května tři sovětské tanky utkaly se čtyřmi německými stíhači tanků Hetzer, přičemž velitel prvního tanku č. 24 gardový poručík Ivan Grigorijevič Gončarenko padl.
Pro pomník však nebyl použit tento tank, ale tank jiného typu, těžký tank IS-2m, označený 23 místo I-24. Podle legendy generál Leljušenko o ohořelém vraku původního tanku řekl: „Přece nebudeme Čechům dávat takové harampádí.“
Oficiálně se ale všichni tvářili, že je to TEN PRVNÍ.
Tank mířil hlavní přečnívající z podstavce k západu, do otevřeného prostoru náměstí; na podstavci obdélníkového půdorysu byly ze všech stran bronzové desky s nápisem: „VĚČNÁ SLÁVA HRDINŮM gardovým tankistům generála Leljušenka, padlým v bojích za svobodu a nezávislost naší veliké sovětské vlasti. 9. května 1945“
Po maďarských událostech roku 1956 byly tomuto tanku stejně jako všem dalším pomníkovým tankům v Československu odebrány všechny motorové součásti a převodovka z obavy, aby nebyly tanky zneužity proti komunistickému režimu.
Na Dědině na severozápadě Prahy, v místě tehdejší hranice Velké Prahy (v Evropské ulici u autobusové zastávky Dědina směrem do centra) rovněž stojí obelisk neboli stéla připomínající, že tudy Rudá armáda vjela do Prahy. Po roce 1989 značně sešel; nápis z něho byl odstraněn (stopy písmen zůstávají na kameni patrné) a byl i zhanoben posprejováním. Podobný pomník se nachází také v Horoměřické ulici nedaleko Jenerálky.
Tank ve filmu
Režisér Otakar Vávra zahrnul příběh o tanku do poslední části své válečné trilogie Osvobození Prahy (1976).
Příjezd sovětských tanků do Prahy je zobrazen také v čs.-sovětském filmu Májové hvězdy (1959) režiséra Stanislava Rostockého, televizním seriálu Byl jednou jeden dům (1974) a snímku Píseň o stromu a růži (1978) Ladislava Rychmana.
Když zelený tank zrůžověl
V noci z 27. na 28. dubna 1991 výtvarník David Černý, tehdy 23letý student VŠUP, se svými přáteli přetřel tank z původní zelené barvy balakrylem narůžovo. To vyvolalo bouřlivé veřejné diskuse i oficiální protest sovětské vlády. Černý byl zatčen pro výtržnictví (§ 202 trestního zákona). Úřady nechaly tři dny poté tank přetřít zpět nazeleno, i s ohledem na blížící se květnové výročí osvobození.
Skupina 15 poslanců Federálního shromáždění za Občanské fórum mezi něž patřil Jan Ruml, Petr Gandalovič, Stanislav Devátý, Tomáš Kopřiva, Jana Petrová, Jiří Pospíšil či Klára Samková využila své trestní imunity a 12. května 1991 tank opět přetřela narůžovo. Přitom lidé spontánně rozebrali obrubník kolem záhonu rudých květin ve tvaru pěticípé hvězdy před památníkem a pod vedením šéfredaktora Studentských listů, pozdějšího zakladatele ÚSTRu a dnešního poslance Pavla Žáčka z jeho částí vytvořili improvizovaný pomník generála Vlasova. Čin poslanců odsoudil prezident Václav Havel. Událost se stala předmětem interpelace poslance ČNR Vladimíra Čecha (OF) na ministra spravedlnosti ČR Leona Richtera ve věci stíhání pro poškozování národní kulturní památky; Čech označil stíhání Černého za nespravedlivé, dokud nejsou stíháni činitelé bývalého režimu přímo odpovědní za mnohem závažnější devastaci významnějších památek.
Stíhání Davida Černého bylo zastaveno, tanku byl odňat status národní kulturní památky a v rámci přestavby náměstí bylo rozhodnuto tank odstranit. 13. června 1991 byl tank snesen, umístěn nejprve ve Vojenském muzeu Kbely a později se stal součástí expozice Vojenského technického muzea v Lešanech. Podstavec byl zlikvidován. Snahy některých představitelů KSČM o obnovení památníku (pražský zastupitel František Hoffman v květnu 2005 navrhoval jeho umístění na Vítkov) byly neúspěšné.

Tank Davida Černého je zpátky na Smíchově, i když jen dočasně

osoba   narození   poznámka
Fefík   31. 12. 1966    

Tank Davida Černého je zpátky na Smíchově, i když jen dočasně

osoba   narození   poznámka
Černý David   15. 12. 1967