Kutnohorská 358 - František Novotný

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Černokostelecký zpravodaj
rok vydání: 2006
ostatní fotografie: 1 čb
strana: 11-11
jazyk: český

poznámka:
-
V sedmém pokračování našich toulek po černokosteleckých keramických dílnách vstoupíme do další důležité hrnčířské ulice - Kutnohorské. Začneme v čísle popisném 358, kde se usídlil významný hrnčířský rod Novotných.
Dříve však, než byl dům s č. p. 358 postaven, stála na tomto místě stará hrnčírna FRANTIŠKA VAŇKA. Z hlášení purkmistrovského úřadu zaslaného dne 13. 1. 1866 Tržební a průmyslové komoře v Praze, tedy krátce po zavedení kaselských pecí v Kostelci, vyplývá, že František Vaněk vlastnil jednu vypalovací pec a tři hrnčířské kruhy. Zaměstnával dva pomocníky a jednoho nádeníka. Týdenní mzda pomocníka tehdá byla tři zlaté a nádeník si přišel u pana Vaňka na dva zlaté. Ve Vaňkově hrnčířské dílně bylo v roce 1865 vypáleno 46 pecí, spotřebovalo se 115 sáhů dříví, 28 fůr jílu a 2 fůry hlíny, přičemž se vyrobilo hrnčířského zboží za 1610 zlatých. Tato dílna zanikla ještě v devatenáctém století.
Hrnčířská tradice v rodině Novotných začala u Jana Novotného (1872 - 1929), který vlastnil hrnčírnu v Kutnohorské ulici čp. 308 a jeho bratra Františka Novotného, který se po první světové válce osamostatnil a postavil si vlastní dům s dílnou vedený pod č. p. 358.
František Novotný starší (1875 - 1933) se věnoval hlavně výrobě běžné užitkové keramiky pálené na jeden oheň a glazované hnědou šlemovkou, při jejíž výrobě používal červenici z místní cihelny. Výrobky, jak bylo tehdá většinovým zvykem, neznačil. Zboží mu šlo dobře na odbyt, a tak zaměstnával čtyři až šest lidí.
Vyrobené zboží se na základě objednávek rozváželo do Prahy a dalších okolních měst na nákladních vozech tažených koňmi. Cesty byly hrbolaté, a tak se zboží tzv. namšívalo, aby se zboží cestou nerozbilo, prokládalo se vrstvami slámy.
Po smrti Františka Novotného v roce 1933 byl jeho syn František Novotný mladší (1920 - 1989) ještě nezletilý, a tak musela živnost úředně převzít jeho matka Anna Novotná (1896 - 1979). Dílna pokračovala pod jejím vedením v zavedené výrobě. Syn František se stal po dosažení plnoletosti jejím zástupcem a živnost oficiálně převzal až roku 1948. Dlouho se však ze samostatnosti netěšil, neboť 1. 7. 1950 byla dílna uzavřena a proveden výmaz živnosti. František Novotný byl po určitou dobu zaměstnán v kostelecké cihelně a potom přešel do družstva Keramo.
Jeho skvělé točířské schopnosti mu přinesly uznání nejen v Keramu, kde se stal mistrem, ale i v mnoha oborových točířských soutěžích. Spolupracoval s různými pražskými výtvarníky (Rychlíková, Mírová, Hladíková) a spolu s Luborem Těhníkem a Janem Hausnerem vyrobili v Kostelci obří, přes dva metry vysokou, točenou vázu pro výstavu do Budapešti.

Kutnohorská 358 - František Novotný

osoba	narození	poznámka
Svatoš Jan	30. 8. 1948