Máchův interpret

podnázev: Bilance 50 let tvůrčí činnosti malíře Františka Doležala

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Průboj, Ústí nad Labem
rok vydání: 1979
počet reprodukcí: 1 čb
jazyk: český

poznámka:
-
V Galerii umění v Karlových Varech byla 15. března otevřena výstava pražského malíře a grafika Františka Doležala, který po řadu let tvoří a žije na Litoměřicku svou tvůrčí a publicistickou činností se dodnes podílí na formování kulturního života kraje. Při příležitosti jeho pracovního jubilea a výstavy, shrnující výběr prací z let 1928-1978, s ním náš redaktor uskutečnil následující rozhovor.

Od kdy působíte v Severočeském kraji a co vás sem přivedlo?
V Severočeském kraji pracuji od roku 1956. Přivedl mne sem zájem o Litoměřicko a oblast Českého středohoří, jeho tajuplná krása, atmosféra a malebnost.

Krajina, pokud vím, ale nezůstala natrvalo ústředním motivem vaší tvůrčí činnosti?
To je velice složitá otázka, úzce souvisí s kulturní situací padesátých let. Faktem je, že jsem se od roku 1953 začal učit krajinářskému řemeslu a ověřoval si jeho nosnost právě zde v Severočeském kraji.

Ve své krajinářské éře jste věnoval zvláštní pozornost Litoměřicím a jejich okolí. Čím vás zaujaly?
Zaujal mne jejich ráz, jejich uličky, jejich okouzlující atmosféra a kolorit. Jejich dramatická kulisa, řeka, zeleň i živý společenský a kulturní ruch.

Litoměřice a středohoří jste ve své tvorbě opustil koncem šedesátých let. Co vás vedlo k tomu, že jste od máchovské krajiny přešel k Máchovi a k pokusům o výtvarné přetlumočení jeho básnického díla?
Máchou a jeho básnickými a lidskými osudy jsem se zabýval již v třicátých letech. Přímý popud k návratu k této dodnes živé a ne zcela dořešené tematice zavdalo 150. výročí básníkova narození, slavené v roce 1960. V souvislosti s tím jsem se začal zabýval myšlenkou transpozice Máchova díla a jeho výtvarné aktualizace v souladu se situací a stavem soudobého evropského umění.

Jak jste přistupoval k tomuto nesnadnému úkolu?
Otázku Máchovy transpozice jsem dlouho promýšlel, zkoušel, experimentoval, hledal metodu adekvátní té, jakou pracoval básník, když z útržků reality budoval básnickou skladbu. Nakonec jsem dospěl k názoru, že Máchova novátorská tvorba, její mocný lyrismus, její dramatická náplň, její filozofická nota a tvůrčí metoda si vynucují zcela jiné tvárné prostředky, nežli jakými vládla většina máchovských interpretů a ilustrátorů.

Mám tomu rozumět tak, že jste chtěl Máchu ilustrovat?
V žádném případě. O ilustraci Máchova básnického díla se pokoušely celé výtvarnické generace Většina však ulpívala na jeho romantické kulise. Mé úsilí směřovalo k postihnutí jeho živého obsahu se všemi jeho zmíněnými komponenty.

Jak se vám tento záměr zdařil a s jakou odezvou se setkaly jeho výsledky?
Máchovský cyklus a některé z jeho ukázek jsem vystavoval doma i v zahraničí – v Itálii, Západním Berlíně a v Jugoslávii. Odborná kritika jednoznačně vyzvedla jejich nekonvenčnost a autentičnost. Část obrazů z tohoto cyklu se nachází ve státních sbírkách, v majetku Národní galerie, Galerie hlavního města Prahy a galerii v Karlových Varech, Chebu, v Hradci Králové i v Litoměřicích.

Můžete mi ještě říci, jak váš máchovský cyklus ovlivnil váš další umělecký vývoj?
Máchovský cyklus znamenal v mé poválečné tvorbě zásadní zlom. Od malby věcí jsem přešel k tvorbě představ, od vnějšího modelu k modelu vnitřnímu. K malbě označované jako „umění symbolu“. Máchovský cyklus tak poznamenal zejména další mé cykly – Žena v množném čísle, Deník Marie a Poselství naděje, jejichž výběr tvoří podstatnou část karlovarské výstavy.

Katalog vaší výstavy zaznamenává kromě její retrospektivní části ještě tři další cykly. Mohl byste nám o nich říci něco bližšího?
V prvním, nazvaném Reminiscence na České středohoří, usiluji o volně pojatou syntézu člověka, krajiny, předmětů a představ, které je obklopují. V cyklu Chile 73 navazuji na svou protiválečnou a protifašistickou tvorbu z třicátých let. V posledním, nedávno započatém cyklu nazvaném Pocty, chci vzdát hold pokrokovým představitelům naší a světové kultury, kteří spoluformovali myšlení příslušníků mé generace.

Jaké plány připravujete do příštích let?
Chci dále intenzivně malovat a rozvíjet svůj dosavadní tvůrčí program. Retrospektivní část svého díla a ukázky ze současné tvorby bych rád vystavil v Praze i zde v některé ze severočeských galerií.

studovna objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení

Máchův interpret

osoba   narození   poznámka
Doležal František   28. 7. 1910   rozhovor
Hruška Stanislav   22. 1. 1922    

Máchův interpret

osoba   narození   poznámka
Doležal František   28. 7. 1910    

Máchův interpret

autorská
termín   název výstavy, místo konání
1979/03/15 - 1979/04/15   František Doležal: Výběr z díla, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary (Karlovy Vary)

Máchův interpret

osoba   narození   poznámka
Vackář Zdeněk   9. 4. 1927    

Máchův interpret

autorská
termín   název výstavy, místo konání
1979/03/15 - 1979/04/15   František Doležal: Výběr z díla, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary (Karlovy Vary)

Máchův interpret

osoba   narození   poznámka
Mácha Karel   16. 11. 1810    

Máchův interpret

instituce, obec
Litoměřice (Litoměřice), Litoměřice (Litoměřice)

Máchův interpret

klíčové slovo
rozhovor

Máchův interpret

  instituce, obec, signatura, poznámka  
  A 195117
  Jarmila Štogrová, Hlinná (Litoměřice), výstřižek