Alena Ertlová

autor textu: Aleš Rezler
strana: 49-53
rok vydání: 2008
typ dokumentu: podřazený dokument
jazyk: český
nadřazený dokument: Středočeské ateliéry, 1

poznámka:
-
Alena Ertlová je malířka. Patří k výtvarnicím, které se nechávají vést při své tvorbě kombinací emocionální intuice a výtvarné zkušenosti. Dává jednoznačně přednost práci s barvou, jejím vrstvením, používá nahodilostí vzniklých struktur, mísení barevných tónů do jemných ploch. Vytvářené práce se vyznačují senzitivitou a lyričností. Přes to, že jí vůbec nejsou vlastní vizuálně narativní přepisy skutečnosti a obrazová plocha je řešena abstraktní formou, je dílo vždy výsledkem inspirovaným reálným zážitkem nebo zkušeností. Alena Ertlová abstrahuje a zjednodušuje odděluje nepodstatné od podstatného. Zajímá ji hranice mezi viděným a neviděným a dobírá se vlastní uměleckou cestou existence estetického podvědomí k tomu, co má předložit jasné sdělení.
Zabývá se kresbou, malbou a v devadesátých letech ještě také textilem. Středního všeobecného vzdělání se jí dostalo na kolínském gymnáziu v letech 1980 - 1984, poté odchází do Prahy, kde si osvojuje speciální vědomosti a poznatky teoretické i praktické pro profesionální uměleckou činnost na střední Výtvarné škole Václava Hollara. Po ukončení této školy se dočasně na šest let přesunula do Liberce, kde v letech 1988-1994 žila a také se účastnila různých výtvarných setkání (jako např. Liberecké terasy). Do Kolína, místa svých středoškolských studií se vrací v roce 1996 a od té doby je zde činná pedagogicky na Základní umělecké škole Františka Kmocha. Díky svému působení výtvarného pedagoga je samozřejmě nucena hledat atraktivní přístupy k výtvarné práci pro své žáky a logicky se tak často vydává cestou výtvarných experimentů, ověřování estetičnosti funkcí různých technik a výtvarných materiálů. Experiment se tak začlenil i do její volné umělecké praxe. Pracuje s asfaltem, voskem, se zatíráním barvy do strukturovaného podkladu malby, nebo s opalováním nanesené barevné vrstvy.
Kromě uvedených znaků se setkáváme u Ertlové se soustředěností, s níž se vyrovnává se zpracovávaným aktuálním tématem, která vede k cykličnosti a seriálnosti prací. Úmysl vyčerpat možnosti jednoho tématu ze všech možných úhlů dala vzniknout jejím cyklům, z nichž můžeme uvést cyklus Rozhraní (2005). Rozhraní představují nefigurativní prostory využívající jemných struktur a barevných náznaků ve zjednodušené barevnosti preferující šedou plochu dynamizovanou kompozičně i citlivým nanášením barvy. Rozhraní je pro autorku, jak sama říká, místem setkání i střetů věcí nejen fyzických, ale i pocitů. Je linkou mezi oblohou a polem, chvílí mezi dnem a nocí, okamžikem mezi teď a potom, tady a tam. Rozhraní je místem, plochou, barvou, pocitem. S barevnou chladnou čistotou Rozhraní kontrastuje cyklus Mihnutí (2006). Alena Ertlová zde pracuje olejem a akrylem, tentokrát ale s teplými valéry rumělek a oranží. Obrazová plocha je překrývána rastrovanými sítěmi barevných bodů a práce jsou výrazně v expresivně abstraktní formě. Mihnutí něčeho před něčím, minutí jednoho okamžiku s druhým, jedné zkušenosti s jiným zážitkem. Mihnutí je kontrastem dvou různých pocitů, dvou různých kvalit, není jedna horší než druhá a obě mají svůj význam a důležitost. To je myslím ona snaha typická u Ertlové, s níž chce vyjádřit reálnou skutečnost. Vyjádřit ji a sdělit, ale v její obecné platnosti, nikoliv cestou jednoduchého opisu.
Ertlové práce nejsoučasnější jsou formálně věrny jejímu předchozímu způsobu hledání. Plátna pojednává olejem a asfaltem, s tím, že si je dobře vědoma toho, že se nové kvality dobere nejenom v barevnosti, ale i v materiálové tenzi použitých složek. Ulpívavost a stabilní řád asfaltové hmoty proti těkavosti efemérních barevných chvění olejů. Srovnáme-li dosavadní dílo Aleny Ertlové v celé jeho časové posloupnosti zjistíme, že se jeví jako systematické a rozvíjí se sice různými obsahy a formami, ale ponechává si stále ony znaky vyjádření zvláštní senzitivity a mluví vlastně stále jedním čistě výtvarným jazykem o tom, co žijeme a zažíváme.
Přes uzavřenost Aleny Ertlové vůči veřejné prezentaci vlastní umělecké práce jsme měli přece jen možnost se s výsledky jejích snah setkávat průběžně od roku 1996 v Kolíně (Písmo ve výtvarném umění). Pak od roku 2004, kdy se stala členkou Středočeského sdružení výtvarníků, na každoročních členských výstavách tohoto uskupení v krajské Rabasově galerii v Rakovníce nebo v jiných českých městech.

ALENA ERTLOVÁ
nar.: 26.9.1965 Zvolen

STUDIUM
1980-1984 Gymnázium Kolín
1984-1987 Výtvarná škola Václava Hollara, Praha

1988-2008 ve svobodném povolání.
1988-1994 žije v Liberci, účastní se zde výtvarných setkání jako např. Liberecké terasy.
Od roku 1996 působí jako výtvarná pedagožka Základní umělecké školy Františka Kmocha v Kolíně.
Od roku 2004 je členkou Středočeského sdružení výtvarníků.

VÝSTAVY
1996 Písmo ve výtvarném umění, Regionální muzeum Kolín
2003 Symboly, Galerie Na Roštu, Kolín
Bylo nás deset, Galerie V Zahradě, Kolín
2004 Středočeské sdružení výtvarníků, Rabasova galerie Rakovník
2005 Rozhraní, Galerie Naivní anděl, Kolín
Středočeské sdružení výtvarníků, Rabasova galerie Rakovník
Kouřim
2006 Středočeské sdružení výtvarníků, Rabasova galerie Rakovník
Salón kolínských výtvarníků, Regionální muzeum Kolín
2007 Středočeské sdružení výtvarníků, Rabasova galerie Rakovník
Kladno
Středočeské sdružení výtvarníků, Galerie G, Olomouc
2008 Mladá Boleslav