Asan Ramiz Fryč: Barevná pole (obrazy)

typ dokumentu: text
rok vydání: 2011
počet stran: (3 strany)
výška x šířka [mm]: 297 x 210
jazyk: český

poznámka:
zahájení výstavy
-
Vážení přátelé, vítám vás na zahájení nové výstavy z cyklu Setkávání. Asan Ramiz Fryč začal v roce 2008 malovat. Náhle, jakoby bez viditelných příčin, i když příčinné souvislosti vždycky existují, jenom je nemusíme - nebo nejsme schopni – hned vidět. Ještě předtím ale zjistil, že má zvláštní citlivost, schopnost rozpoznat příčiny nemocí a tělesných potíží, místa v lidském těle ve kterých se usídlily zdravotní problémy, ohniska – nevím, jestli je to slovní spojení namístě, ale lepší mě nenapadá – negativní energie. Začal se zabývat léčitelstvím, alternativní medicínou – a má v této oblasti úspěchy.
Léčitelé mají díky nepopíratelné výsledky díky svým schopnostem, dalším předpokladem úspěšné léčby ale je - a to platí zřejmě obecně - víra, víra tvá, která tě uzdravila, víra, která často nastoupí jako poslední možnost coby důsledek beznaděje, pocitu, že už jsou všechny ostatní možnosti zlepšení či záchrany vyčerpány, žádná naděje už není, cesta dál nevede, zbývá jenom zázrak.
Namlouváme si, a zdá se mi, že si to namlouváme stále víc, že žijeme v informační době (já bych tuto éru lidských dějin - nevím jestli jenom přechodnou nebo už konečnou - spíš charakterizoval jako dobu informačních šumů), ale na základní otázky nedokážeme odpovědět lépe než generace před námi, než primitivové mající – možná prostou, ale vypovídající – filozofii, představu kosmické jednoty. Naší filozofií, pokud se vůbec v tak konzumní společnosti dá o filozofii mluvit, je postavení, peníze, prospěch. Podstatu skutečností překrývají jepičí senzace, každodenní stresy a obavy úspěšně vyvolávané sdělovacími prostředky. Jak se například dokážete osobně srovnat s katastrofou, která postihla Japonsko? A jaký smysl má v našem čase umění?
Ve zlých dobách to je jasné, umění je konzervou naděje. Čím je dnes, když se nám daří? Zdá se mi, že z něho vytrácí podstatné – osobní poznání, svědectví, sdělení. Umění je obsah sdělovaný vždy krásnou formou, v tom je jeho síla i slabina. Výsledkem umělecké tvorby je totiž předmětná věc, v případě výtvarného umění socha, obraz, kresba, grafika. Dílo samo ale není věcí, i když si to často pleteme, dílo je to nehmotné – podstata či substance - co ale bez hmotného nosiče nemůže existovat. Samotná (nesdělená a nesdílená) představa dílem není, dílem je až její zhmotnění – věc. A věci mají majitele, tedy cenu, směnnou hodnotu. Umělecké dílo nelze vlastnit, to je potěšující, nosiče díla (sochy, obrazy, knihy atd.) ano, jsou – jako jakákoli jiné housky na krámě – zbožím. Často luxusním, ale jen zbožím. Jak to všechno souvisí s vystavenými obrazy?
Fryčova plátna mě zaujala už na fotografiích, nedokázal jsem je dost dobře zařadit. Je v nich velký cit pro barevnost, i když – a to je také zajímavé – malíř některé barvy špatně rozlišuje. Zdálo se mi, že se něčím podobají věcem, které jsme v Geofyzikálním ústavu vystavovali – nejvíce hmatovým kresbám a pastelům nevidomé Pavly Francové, tečkovaným plátnům malířky Evy Prokopcové, abstraktním kompozicím Jaromíra Zoula. Možné ještě bližší jsou dílům Václava Boštíka, který už od šedesátých let chápal plochu obrazu jako silové pole nutící hmotu barev, aby se na plátně shlukovala v uzlových – energeticky nabitých plochách a bodech. Formování barvy zpětně ovlivňuje tvar a zakřivení tohoto pole, atd. Plátno už není místem zobrazení spatřené reality, je prostorem, kde se něco významného a významotvorného děje. Zní to možná trochu abstraktně, ale podobně pracují všichni malíři, i realisté. Přístup Asana Ramize Fryče je zvláštní, zneklidňující. Není naivista, i když první malířské pokusy naivisticky vypadají. Jeho malby nejsou ovlivněné výtvarnými vzory. Využívá svou citlivost, zjitřený vztah k barvě a k barevné energii, vytváří nezobrazující kompozice. Jak bude pokračovat je otázka. Já vidím jenom dvě možnosti – další opakování nalezených postupů nebo výtvarný vývoj - školení, profesionalizace. První cesta může být úspěšná, ale vede k postupnému vyprázdňování, k manýře, druhá znamená dosavadní tvorbu kriticky přehodnotit, začít jakoby znovu. Kdoví – třeba pro něho existuje ještě třetí, alternativní možnost.

studovna objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení

Asan Ramiz Fryč: Barevná pole (obrazy)

osoba   narození   poznámka
Hůla Jiří   7. 6. 1944    

Asan Ramiz Fryč: Barevná pole (obrazy)

osoba   narození   poznámka
Fryč Asan   3. 10. 1976    

Asan Ramiz Fryč: Barevná pole (obrazy)

autorská
termín   název výstavy, místo konání
2011/03/17 - 2011/04/22   Asan Ramiz Fryč: Barevná pole (obrazy), Geofyzikální ústav AV ČR, přednáškový sál, Praha

Asan Ramiz Fryč: Barevná pole (obrazy)

  instituce, obec, signatura, poznámka  
  A 69346