Sdružení výtvarných umělců severočeských

autor textu: Oldřich Doskočil
strana: 101-102
rok vydání: 2000
typ dokumentu: podřazený dokument
jazyk: český
nadřazený dokument: Krajina Litoměřicka a Českého středohoří v proměnách malířských slohů 19. a 20. století (do roku 1945),

poznámka:
-
Vznik Československé republiky v roce 1918 přinesl v dvojjazyčných oblastech českého pohraničí řadu specifických problémů. Umělci německé národnosti zakládají už v roce 1919 své výtvarné sdružení Metznerbund (Metznerův svaz). Čeští výtvarní umělci se na národnostním principu sdružují na podzim roku 1923 v Ústí nad Labem v právě založeném Sdružení výtvarných umělců severočeských (SVUS). O důvodech jeho založení napsal později jeho zakladatel (spolu s Jaroslavem Riedlem), ústecký profesor zdejšího českého gymnázia, akademický malíř Stanislav Svoboda (1892-1956), že smyslem jeho existence bylo vytvořit hráz současného českého umění proti záplavě kýčů, které sem do pohraničních podniků a bank přinášeli početní pseudoumělci a obchodníci s obrazy a kteří „...ničili správný názor na umělecká díla a zaváděli kupující i diváky na cesty špatného vkusu".1)
Stanislav Svoboda se narodil 1. listopadu roku 1892 v Hartmanicích na Moravě, absolvoval pražskou Akademii u profesora Jana Preislera (1872-1918) v letech 1911 až 1915. Do Ústí nad Labem přišel v roce 1923. Kromě krajinných a figurálních kompozic se věnoval i žánrovým motivům. Projevoval se i jako teoretik: V roce 1930 vydává Výzkum barevného vidění dětského, v roce 1932 Harmonie barev, 1941 Kreslení v mateřské škole a elementární třídě a v roce 1948 Náš lid ve výtvarné tvorbě. Z Ústí nad Labem odešel v roce 1937 do Prahy, kde založil Výzkumný ústav pro výtvarnou výchovu, jehož se stal ředitelem. Stanislav Svododa zemřel v Praze 17. září roku 1956.
Sdružení mělo zpočátku kolem dvanácti členů. Výbor tvořili Stanislav Svoboda (předseda), Jaroslav Riedl (1893 - neznámo kdy v koncentračním táboře) byl místopředsedou, turnovský grafik Karel Vik, litoměřický gymnaziální profesor Josef Fučík (1890-1954 nebo 1955), Marie Mikanová (v roce 1926 absolvovala pražskou Akademii u prof. A. Brömse spolu s R. Fleissnerem a E. Görlachem), sochař Antonín Brabenec a profesor kreslení v Duchcově Ladislav Vokálek.
Mezi zakládajícími členy bylo několik umělců z Liberce, např. Josef Nastoupil. Narodil se 7. ledna 1888 v Liberci, kde se v otcově dílně vyučil lakýrníkem. Dva roky navštěvoval kreslířské oddělení liberecké školy, které vedl profesor Schafner. Ale také hodiny kreslení u profesora Emanuela Gerharta. Ve dvaceti letech odešel na Akademii do Bruselu (1908) a pak do Paříže na Akademii Julien (1910). V Paříži se přátelil s básníky Františkem Gellnerem, Jindřichem Hořejším a Karlem Tomanem. Z malířů tu poznal Františka Kupku (1871-1957). V roce 1914 se vrací do Liberce, kde si v domě po rodičích zřizuje grafickou dílnu. Josef Nastoupil několikrát obeslal svými grafickými listy International Book Plate Exhibition v Los Angeles. Vytvořil i několik scénografických návrhů, většinu z nich pro scénografický odbor České besedy v Liberci. 2)
Z dalších libereckých malířů to byli dále F. Soukup, B. S. Urban, V. Kautský, S. Matějček.
Sdružení zorganizovalo svoji první výstavu, kterou zahajoval Karel Teige, už 11. listopadu 1923 v Ústí nad Labem. Veřejnosti bylo prezentováno 70 děl. Výstavu doprovázel katalog s textem historika umění, tehdy nově jmenovaného profesora na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, PhDr. Jaroslava Pečírky. Kromě členů výboru (bez K. Vika) výstavu obeslali ještě lounský profesor a grafik Jaroslav Mařik, Zdeněk Louda z Liberce a další. J. Brožek se zmiňuje (s. 10), že se uvádí, že výstavu obeslal s dvanácti sochami i Břetislav Benda. Tato skutečnost může být víc než pravděpodobná. Jestliže byl členem výboru Bendův přítel Josef Fučík, s kterým měl Benda svoji vůbec první výstavu v Litoměřicích, potom Fučík přivedl Bendu i do Ústí nad Labem. O jejich vzájemném vztahu jsme se již zmínili v oddíle o Josefu Fučíkovi.
Výstava v následujícím roce 1924 byla přenesena do Roudnice nad Labem, Hořic, Hradce Králového, Libochovic, Lázních Bělohradu a jinam. Od 18. května do 15. června pak byla v Praze.
V roce 1926 se Sdružení sloučilo se Sdružením východočeských umělců a své sídlo přeneslo do Hradce Králové. Ještě téhož roku se pak konala II. členská výstava v Praze. V Hradci Královém pak SVUS naplňuje v roce 1929 svou jubilejní pětadvacátou výstavu. To už ale výbor sídlil v Praze, mj. proto, že „domoci se skutečného uznání — což je nezadatelným právem a touhou každého umělce - znamenalo prosadit se jen v Praze". 3) Svoji činnost SVUS prakticky ukončuje v roce 1930.
Z litoměřických výtvarných umělců patřil mezi zakládající členy profesor kreslení na zdejším Jungmannově gymnáziu, akademický malíř, absolvent pražské Uměleckoprůmyslové školy Josef Fučík (1890-1954 nebo 1955). Bylo jeho zásluhou, že ústecká výstava Sdružení v roce 1923 byla již téhož roku, 2. prosince 1923, přenesena do Litoměřic. Převoz zajistila litoměřická posádka československé armády, která také poskytla výstavní prostory v secesní budově posádkového velitelství v dnešní ulici 5. května. Podobnou akci Fučík zorganizoval ve spolupráci s armádou i v roce 1926 a znovu pak v roce 1928.
1) Ke Sdružení více např. in: O. VOTOČEK, Litoměřice - tisíc let výtvarné kultury II., Litoměřicko, XVII.-XX., 1981-1984, s. 158. Dále jen Votoček; BROŽEK, J., Výtvarné Ústí (Kronika výtvarného života v Ústí nad Labem ve 20. století - 1918-1998), Ústí nad Labem 1998, s. 9-11.
2) Kniha o Liberci, ed. R. Karpaš, Liberec 1996, s. 329.
3) VOTOČEK, s. 158-159; Kniha o Liberci, ed. R. Karpaš, Liberec 1996, s. 327.