Sdružení výtvarných umělců severočeských

podnázev: Příloha I.

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Krajina Litoměřicka a Českého středohoří v proměnách malířských slohů 19. a 20. století (do roku 1945)
rok vydání: 2000
strana: 101-102
jazyk: český

poznámka:
-
Vznik Československé republiky v roce 1918 přinesl v dvojjazyčných oblastech českého pohraničí řadu specifických problémů. Umělci německé národnosti zakládají už v roce 1919 své výtvarné sdružení Metznerbund (Metznerův svaz). Čeští výtvarní umělci se na národnostním principu sdružují na podzim roku 1923 v Ústí nad Labem v právě založeném Sdružení výtvarných umělců severočeských (SVUS). O důvodech jeho založení napsal později jeho zakladatel (spolu s Jaroslavem Riedlem), ústecký profesor zdejšího českého gymnázia, akademický malíř Stanislav Svoboda (1892-1956), že smyslem jeho existence bylo vytvořit hráz současného českého umění proti záplavě kýčů, které sem do pohraničních podniků a bank přinášeli početní pseudoumělci a obchodníci s obrazy a kteří „...ničili správný názor na umělecká díla a zaváděli kupující i diváky na cesty špatného vkusu".1)
Stanislav Svoboda se narodil 1. listopadu roku 1892 v Hartmanicích na Moravě, absolvoval pražskou Akademii u profesora Jana Preislera (1872-1918) v letech 1911 až 1915. Do Ústí nad Labem přišel v roce 1923. Kromě krajinných a figurálních kompozic se věnoval i žánrovým motivům. Projevoval se i jako teoretik: V roce 1930 vydává Výzkum barevného vidění dětského, v roce 1932 Harmonie barev, 1941 Kreslení v mateřské škole a elementární třídě a v roce 1948 Náš lid ve výtvarné tvorbě. Z Ústí nad Labem odešel v roce 1937 do Prahy, kde založil Výzkumný ústav pro výtvarnou výchovu, jehož se stal ředitelem. Stanislav Svododa zemřel v Praze 17. září roku 1956.
Sdružení mělo zpočátku kolem dvanácti členů. Výbor tvořili Stanislav Svoboda (předseda), Jaroslav Riedl (1893 - neznámo kdy v koncentračním táboře) byl místopředsedou, turnovský grafik Karel Vik, litoměřický gymnaziální profesor Josef Fučík (1890-1954 nebo 1955), Marie Mikanová (v roce 1926 absolvovala pražskou Akademii u prof. A. Brömse spolu s R. Fleissnerem a E. Görlachem), sochař Antonín Brabenec a profesor kreslení v Duchcově Ladislav Vokálek.
Mezi zakládajícími členy bylo několik umělců z Liberce, např. Josef Nastoupil. Narodil se 7. ledna 1888 v Liberci, kde se v otcově dílně vyučil lakýrníkem. Dva roky navštěvoval kreslířské oddělení liberecké školy, které vedl profesor Schafner. Ale také hodiny kreslení u profesora Emanuela Gerharta. Ve dvaceti letech odešel na Akademii do Bruselu (1908) a pak do Paříže na Akademii Julien (1910). V Paříži se přátelil s básníky Františkem Gellnerem, Jindřichem Hořejším a Karlem Tomanem. Z malířů tu poznal Františka Kupku (1871-1957). V roce 1914 se vrací do Liberce, kde si v domě po rodičích zřizuje grafickou dílnu. Josef Nastoupil několikrát obeslal svými grafickými listy International Book Plate Exhibition v Los Angeles. Vytvořil i několik scénografických návrhů, většinu z nich pro scénografický odbor České besedy v Liberci. 2)
Z dalších libereckých malířů to byli dále F. Soukup, B. S. Urban, V. Kautský, S. Matějček.
Sdružení zorganizovalo svoji první výstavu, kterou zahajoval Karel Teige, už 11. listopadu 1923 v Ústí nad Labem. Veřejnosti bylo prezentováno 70 děl. Výstavu doprovázel katalog s textem historika umění, tehdy nově jmenovaného profesora na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, PhDr. Jaroslava Pečírky. Kromě členů výboru (bez K. Vika) výstavu obeslali ještě lounský profesor a grafik Jaroslav Mařik, Zdeněk Louda z Liberce a další. J. Brožek se zmiňuje (s. 10), že se uvádí, že výstavu obeslal s dvanácti sochami i Břetislav Benda. Tato skutečnost může být víc než pravděpodobná. Jestliže byl členem výboru Bendův přítel Josef Fučík, s kterým měl Benda svoji vůbec první výstavu v Litoměřicích, potom Fučík přivedl Bendu i do Ústí nad Labem. O jejich vzájemném vztahu jsme se již zmínili v oddíle o Josefu Fučíkovi.
Výstava v následujícím roce 1924 byla přenesena do Roudnice nad Labem, Hořic, Hradce Králového, Libochovic, Lázních Bělohradu a jinam. Od 18. května do 15. června pak byla v Praze.
V roce 1926 se Sdružení sloučilo se Sdružením východočeských umělců a své sídlo přeneslo do Hradce Králové. Ještě téhož roku se pak konala II. členská výstava v Praze. V Hradci Královém pak SVUS naplňuje v roce 1929 svou jubilejní pětadvacátou výstavu. To už ale výbor sídlil v Praze, mj. proto, že „domoci se skutečného uznání — což je nezadatelným právem a touhou každého umělce - znamenalo prosadit se jen v Praze". 3) Svoji činnost SVUS prakticky ukončuje v roce 1930.
Z litoměřických výtvarných umělců patřil mezi zakládající členy profesor kreslení na zdejším Jungmannově gymnáziu, akademický malíř, absolvent pražské Uměleckoprůmyslové školy Josef Fučík (1890-1954 nebo 1955). Bylo jeho zásluhou, že ústecká výstava Sdružení v roce 1923 byla již téhož roku, 2. prosince 1923, přenesena do Litoměřic. Převoz zajistila litoměřická posádka československé armády, která také poskytla výstavní prostory v secesní budově posádkového velitelství v dnešní ulici 5. května. Podobnou akci Fučík zorganizoval ve spolupráci s armádou i v roce 1926 a znovu pak v roce 1928.
1) Ke Sdružení více např. in: O. VOTOČEK, Litoměřice - tisíc let výtvarné kultury II., Litoměřicko, XVII.-XX., 1981-1984, s. 158. Dále jen Votoček; BROŽEK, J., Výtvarné Ústí (Kronika výtvarného života v Ústí nad Labem ve 20. století - 1918-1998), Ústí nad Labem 1998, s. 9-11.
2) Kniha o Liberci, ed. R. Karpaš, Liberec 1996, s. 329.
3) VOTOČEK, s. 158-159; Kniha o Liberci, ed. R. Karpaš, Liberec 1996, s. 327.

studovna objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení

Sdružení výtvarných umělců severočeských

osoba   narození   poznámka
Doskočil Oldřich   29. 8. 1946    

Sdružení výtvarných umělců severočeských

skupina
Sdružení výtvarných umělců severočeských (SVUS)

Sdružení výtvarných umělců severočeských

  instituce, obec, signatura, poznámka  
  S 70599, Sdružení výtvarných umělců severočeských\r\ntisk z počítače - výstřižek