Vážení přátelé, zahajujeme výstavu malíře, grafika a ilustrátora Jindřicha Nováka...

podnázev: zahájení výstavy

typ dokumentu: text
rok vydání: 2011
počet stran: (2 listy)
výška x šířka [mm]: 297 x 210
jazyk: český

poznámka:
-
Vážení přátelé, zahajujeme výstavu malíře, grafika a ilustrátora Jindřicha Nováka. Narodil se v roce 1923, zemřel letos v lednu. Když měl v roce 1983 v pražské Galerii d retrospektivu k šedesátým narozeninám, uvedl novinář Pavel Kácha svou recenzi ve Svobodném slovu výrokem Ernsta Hemingwaye - Veselost je druhem odvahy. Byl Jindřich Novák opravdu tak veselý, jak se může z jeho obrazů a grafik zdá? Nevím, nejlépe by to věděla malířova žena, paní Taťana Štěpánová, kterou tady vítám. Já myslím, aniž jsem se jí na to ptal, že to tak jednoduché nebylo, že to nikdy tak jednoduché není, nemůže být. Jindřich Novák byl vážný, opravdový, ale na svět – a i tím pádem i na sebe - se dokázal podívat s odstupem, s nadhledem. Naprosto vážně bral svoje umění.
V Praze krátce navštěvoval Rotterovu soukromou školu propagační grafiky, díky přátelství s malířem a grafikem Pavlem Šimonem se seznámil se základními grafickými technikami – s tiskem z výšky (linoryt), s tiskem z plochy (litografie) a z tiskem z hloubky (suchá jehla, lept). Zaujetí, vztah ke grafické a malířské práci mu byly dané, ostatní se doučil sám - pílí a houževnatostí dosáhl technické dokonalosti. Hlubotiskové listy vlastnoručně tiskl, někdy i ve značných nákladech, v posledních letech na satinýrce v Kostelních Střimelicích, kde měl pracovnu, atelier. Od roku 1951 byl členem Svazu českých výtvarných umělců, živil se ilustracemi, návrhy papírových hraček, prostorových vystřihovánek, drobnou a užitkovou grafikou. Od konce šedesátých let maloval, obrazy vystavoval jenom málo, Novákova malířská tvorba je téměř neznámá. Dobře známý a ceněný je především mezi milovníky grafiky. Od roku 1980 byl členem Spolku sběratelů a přátel exlibris, obeslal desítky domácích i zahraničních výstav a soutěží, získal několik ocenění. Kromě linorytů a většího množství rozměrných hlubotiskových a litografických listů a tématických cyklů (např. Karlův most, Pražské mosty, Pražské kašny, Pražské ghetto, Pražské hospody) vytvořil stovky drobných grafických lístků - novoročenek, přání, příležitostných tisků a knižních značek. Vztah ke knize byl pro jeho tvorbu určující. Rád a hodně četl, měl vybranou knihovnu publikací o umění, velký soubor knih Jaroslava Haška s Ladovými ilustracemi. Archiv děkuje paní Štěpánové, paní Štěpánová, ještě jednou díky, která nám je, tedy občanskému sdružení Archiv výtvarného umění, z větší části věnovala. Literaturou se Jindřich Novák posiloval, inspiroval. Pro vlastní potěšení, bez objednávky, například vytvořil výtvarnou – a bohužel zatím nevydanou - paralelu románu Emila Vachka Bidýlko.
Jindřich Novák viděl komiku i v těch nejvážnějších situacích, dokázal se radovat z okamžitých nápadů a nečekaných – místy až surrealistických - setkání, nastavoval sobě i druhým zrcadlo, uvědomoval si svoje i cizí nedostatky, dokázal se smát nebo alespoň usmívat, i když mu často do smíchu moc nebylo, hleděl na sebe se stejnou shovívavostí jako na druhé, bral život s humorem. Podle mnoha kunsthistoriků humor do ´vážného´ umění – a umění přece má být vážné – nepatří. Ne veselost – veselost může být i bezdůvodná - ale humor je druhem odvahy. Humor není výsměch, není to ani karikatura, ale způsob chápání a prožívání světa, téměř filozofický názor. Bez humoru by byl svět asi ještě horší než je, určitě mnohem nudnější.

objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení