Až na konec světa

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Obrys - Kmen
rok vydání: 2013
strana: 2
jazyk: český

poznámka:
-
O výstavě se má jistě psát, dokud probíhá, aby čtenáři, kteří o jejím významu nevěděli, ještě stihli ji uvidět, jenže šedá je všecka teorie a na realitu krátká, když čas expozice vyprší, než se referent na výstavu dostane a svůj zážitek z ní promyslí i sepíše. To se mi přihodilo na podzim. Výstavu Z BRNA AŽ NA KONEC SVĚTA v brněnské Galerii Sklepení jsem si mohl projít až v jejím druhém poločase a řekl jsem si, že se k ní vrátím, až uvidím o měsíc později v Malé věži pražského DOXu další výstavu téhož autora Petr Spielmann Brno-Praha-Bochum-Brno. Smůla se mi však dále lepila na paty, také vernisáž v Praze jsem musel oželet a obě výstavy žel už mohu jen zaznamenat. A musím, už proto, že se jim nedostalo pozornosti, jakou si zasloužily a jíž se dosud dostává málo i osobnosti Petra Spielmanna.
Osobně jsem ho poznal pozdě, až jako inspirátora a spolutvůrce objevné olomoucké výstavy Hra v kostky, Vítězslav Nezval a výtvarné umění (2004); ta znamenala průlom do polistopadového přezírání Nezvalova odkazu.
Ale už první výstavy Nezvalových obrazů (v Brně pár týdnů po básníkově smrti) by nebylo, nebýt mladého historika umění v Muzeu města Brna Petra Spielmanna. Pak už co pracovník pražské Národní galerie se Spielmann v 60. letech octl v Bochumi (s jejíž městskou galerií NG kooperovala) a zůstal tam, i když se měl roku 1970 od rozdělané práce vrátit. Tak nepřímo donucen k údělu exulanta setrval v Muzeu města Bochum až do roku 1997, už od roku 1972 jako jeho ředitel. Pod jeho vedením se bochumské muzeum umění stalo místem setkávání kultur, jejich tvůrčích osobností, a tak se zasvěcený ctitel Nezvala dostával ve službách „své“ jedinečné instituce, která si získala díky jeho řídící práce světové renomé, doslova „až na konec světa“ ve všech světadílech.
Přitom, od mládí fascinován fotografií, zaznamenával objektivy svých aparátů mnohotvárný různobarevný svět, krajiny, města, lidi, výrazné lidské typy, pro jejichž rozeznávání mu, míšenci prvního z českožidovské kulturní rodiny (jeden jeho prastrýc stavěl pražskou Pečkárnu, zlou ironií osudu za druhé světové války sídlo gestapa), právě ta válka vyostřila zrak. Brněnská výstava zdokumentovala fotografiemi a důkladným slovním doprovodem k nim vlastně celý těžký život polovičního Žida (ještě při konkurzu na místo šéfa bochumského muzea vadilo městskému radnímu a poslanci CDU, že je Spielmann Žid), ale mnohá Spielmannova fotografie (například z návštěvy Osvětimi půl století po jejím osvobození) je mnohem víc než pouhý dokument, prozrazuje Spielmannův pronikavý tvůrčí zrak a zarývá se do paměti.
Pražská výstava dokázala na nevelké ploše shrnout, co vše se Petru Spielmannovi podařilo v Bochumi shromáždit, vystavit, vydat, a doložila, jak hluboce vlastenecké pohnutky ho vedly, když západoevropské veřejnosti ukázal množstvím výstav i publikací jedinečnost českého (nejen) moderního umění, přestože pro tuto práci nenalézal u nás – a nejen před rokem 1989 – často vstřícnost a dělné pochopení.
Spielmannova bochumská éra vyvrcholila zřejmě roku 1992 výstavou Labyrint světa a lusthauz srdce, uspořádanou k 400. výročí narození Komenského a prezentující jak díla Komenského současníků včetně Hollarovy grafiky, tak díla inspirovaná myšlenkami a spisy osobnosti, v níž našel Petr Spielmann svůj životní vzor.
Název brněnské výstavy parafrázuje název známé edice putovního Deníku Václava Šaška z Bířkova o cestě „... z Čech až na konec světa“. Zdá se, že ten „konec světa“ nemá u Spielmanna význam jen zeměpisný, ale i historický. Vybudováním bochumského muzea se uzavřela nejen nejvýznamnější etapa v životě Petra Spielmanna, ale i éra intenzivního úsilí o sbližování i nejvzdálenějších kultur. Bochumskému muzeu, ohnisku toho úsilí, stále znovu hrozí likvidace. A české poměry jsou už takové, že zřejmě nebylo a není ani pomyšlení, že by takové ohnisko mohlo najít pokračování u nás.
Petru Spielmannovi se dostalo poct, docentury na brněnské technice, kde zastával i funkci děkana, a také čestného doktorátu na Masarykově univerzitě, ale propásla se šance pověřit ho zde pokračováním bochumského díla. A to dost kalí radost z dvou nevelkých, a přece impozantních loňských výstav k osmdesátinám stále podivuhodně svěžího Petra Spielmanna.

studovna objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení

Až na konec světa

osoba   narození   poznámka
Blahynka Milan   29. 8. 1933    

Až na konec světa

osoba   narození   poznámka
Spielmann Petr   11. 10. 1932    

Až na konec světa

autorská
termín   název výstavy, místo konání
2012/10/24 - 2012/11/16   Petr Spielmann: Z Brna až na konec světa, Galerie Sklepení, Brno (Brno-město)
2012/11/08 - 2012/12/03   Petr Spielmann: Brno - Praha - Bochum - Brno, DOX, Malá věž, Praha

Až na konec světa

  instituce, obec, signatura, poznámka  
  A 99706, výstřižek