Mo(nu)mentální topografie: Po stopách města
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Ústí nad Labem (Ústí nad Labem)
termín: 2018/10/25 - 2018/12/06
poznámka:
Veřejná část výstavy Mo(nu)mentální topografie pořádaná s podtitulem Po stopách města se soustředí na umělecké intervence v prostorách města a její tematický rámec tvoří takzvaná osmičková výročí, přičemž propojuje oslavy „pětadvacetiletí“ Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se symbolickým kontextem celebrace stoletého jubilea od založení Československa v roce 1918. Takto zacílený projekt klade důraz na posílení a prohloubení kolektivní společenské a kulturní paměti prostřednictvím realizace devíti monumentálních komplexních uměleckých instalací. Jednotlivé intervence jsou inspirovány klíčovými historickými okamžiky, volněji či zcela adresně spojenými s daty 1918, 1938, 1948 a 1968, a integrují ústecké prostředí do širších národních a mezinárodních souvislostí ve formě akcentace konkrétních místních osobností či událostí, které reprezentují průnik velkých dějin a často subjektivizované lokální historie.
Kurátoři projektu i participující umělci přitom obracejí svůj zájem směrem k vyjevování diskrepance politických a společenských procesů ve formě uměleckých realizací akcentujících dynamiku veřejného prostoru zcela konkrétní lokality – města Ústí nad Labem a komunity lidí v něm žijících. Jejich situaci však lze vnímat jako symptomatickou pro tu část střední Evropy, která ve 20. století radikálně změnila svůj charakter v důsledku politických rozhodnutí spojených se světovými válečnými konflikty. Tato posouvaná nebo odsunutá, totalitními režimy deformovaná Evropa – a v jejím středu i naše město – je stále determinována pocitem ztráty a její současní obyvatelé v mnoha ohledech dosud nedokázali překonat pocit nejasné nepatřičnosti, který ohrožuje integritu society. Není jistě náhoda, že v aktuálním společenském diskurzu v rámci Evropské unie lze vysledovat defektní posuny směrem k neliberálním a často rovněž vypjatě nacionálním politickým systémům právě ve většině těchto zemí, přičemž otázka ideologizované a manipulované interpretace minulosti nezřídka sehrává jednu z klíčových úloh v procesu jejich etablování.
Existence v hodnotovém vakuu, nemožnost porozumět a plně se ztotožnit s tím, co mne obklopuje, neopodstatněný pocit permanentního ohrožení, to vše jsou principy, které v konečném důsledku v tomto kontextu spoluprodukují ostrakizovanou identitu Ústí nad Labem. Jeho veřejný prostor je přitom stále – často jaksi současné realitě navzdory – určován architektonickými nebo uměleckými symboly obsahově i výrazově propojenými se záměrně potlačovanou minulostí, která směrem k dnešku koncentruje kombinovanou frustraci vítězů i poražených minulostí. Mnohé z přímých monumentů, které byly direktivně spojeny s konkrétními historickými událostmi či osobnostmi, sice byly v rámci různých ideologických běsnění demonstrativně zničeny, avšak funkční urbanistická struktura konkrétních mikrolokací, specifická významotvorná složka reprezentativních architektur či zdánlivě skrytá ideologická úloha sochařské výzdoby správních budov či kulturních stánků i dnes podvědomě spoluurčují vnímání a hodnotovou orientaci veřejných prostranství.
Zároveň je ovšem patrné, že dnešní komunita právě v souvislosti s nedostatečným sebevědomím, s neschopností pojmenovat vlastní identitu, nezřídka fatálním způsobem rezignuje na socio-kulturní reprezentaci. Přítomnost tedy v jistém smyslu v tomto posunutém prostředí postrádá potenciál postavit se minulosti a s respektem k ní definovat svůj nový význam. Úlohu oficiální kulturní reprezentace jasně spoluurčující charakter společenského diskurzu i společně sdíleného veřejného prostoru tak v rámci projektu Mo(nu)mentální topografie – Po stopách města suplují autonomní subversivní umělecké intervence současných umělců reagující na palčivá témata, která determinují schopnost komplexní společenské sebereflexe. Jako by se jejich metaforický narativ přirozeně otevíral subjektivním zkušenostem, uvolňoval skrze estetický prožitek prostor pro nezbytnou katarzi a svým způsobem rovněž usnadňoval uvádění partikulárních otázek spojených s historií a současností tohoto místa v kontextu konkrétních lidských osudů do širšího povědomí.
Ambicí umělců a autorů koncepce tohoto projektu i umělců je tedy bezesporu iniciace pohledu do symbolického zrcadla, v němž se snad mohou odrážet dějiny města Ústí nad Labem v podobě, v jaké byly prožívány jeho minulými i současnými obyvateli. I proto byla myšlenka připomínky klíčových historických událostí spojených s existencí Československa od prvopočátku koncipována do veřejného prostoru, aby s aktuální uměleckou reflexí známých i pozapomenutých událostí i jednotlivých lidských osudů byli konfrontováni jak obvyklí návštěvníci galerijních a muzejních institucí, tak i lidé, kteří z různých důvodů návštěvy kulturních stánků obvykle nevyhledávají.
Od prvních úvah o podobě tohoto mezigeneračního skupinového vystoupení pedagogů, studentů i hostů Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně bylo více než zřejmé, že ústecký osmičkový rok, má-li být autentický, musí být ukotven v několika paralelních interpretačních rovinách dosud vypjatě vnímaných událostí. Mezi základní rysy dějin našeho regionu totiž ještě v nedávné minulosti bezesporu patřilo i záměrné zkreslování či zatajování faktů, respektive nacházení i zcela protichůdných, navzájem se popírajících významových rovin, které nekorespondují s tím, jak bývají události, jichž se tyto prameny a výklady týkají, vnímány ve zbytku republiky. Prostřednictvím dočasných pomníků ve formě diskurzivních uměleckých děl se tedy projekt Mo(nu)mentální topografie – Po stopách města v konečném důsledku zaměřuje nejenom na reflektování historie, ale také na samotné oživení veřejného prostoru Ústí nad Labem a posílení sebeidentifikace obyvatel i jejich sounáležitosti s městem, ve kterém žijí.
Text: Michal Koleček
Zdroj: https://monumentalnitopografie.cz/mista/monumentalni-topografie-po-stopach-mesta/
