Klub konkrétistů
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
termín: 1997/06/12 - 1997/08/31
poznámka:
Předzvěst konkretismu se v českém prostředí začala formovat už kolem roku 1962 a to zejména kolem skupin Křižovatka (1963) a Syntéza (1964) a dále v okruhu autorů nové citlivosti. Vzniklé aktivity byly nejen reakcí na informální a posurrealistické tendence, ale také výrazem doby, s jejím mohutným rozvojem exaktních věd, nových technologií a technickou revolucí vůbec a na straně druhé s často utopickými vizemi o podobě společnosti na počátku 21. století. Je nasnadě, že umělci orientovaní tímto směrem odmítali existenciální obsahy i formální aparát svých kolegů a hledali možnosti jak čistě výtvarnými prostředky vyjádřit pozitivní vztah k dobové problematice vnímané ovšem nejen v tuzemských souvislostech. Budoucí konkretisté či autoři jim názorově blízcí nacházeli pro svou tvorbu oporu v projevech předválečné avantgardy (De Stijl, Bauhaus, Le Corbisiér, ruští konstruktivisté, funkcionalismus) a o něco později, s postupným uvolňováním společenského klimatu, i v informacích o poválečných tendencích (švýcarští konstruktivisté, kinetismus, Zero ad.). I z krátkého a neúplného výčtu vlivů je zřejmé, že následující rozvoj českého konkretního umění, jehož nejvýraznější platformou se stal právě Klub konkretistů, vyrůstal z principů geometricko-konstruktivního umění, ovšem s tím posunem, že konkretistické projevy byly zbaveny jakéhokoliv literárně interpretovatelného obsahu. To je základním znakem a požadavkem široké škály konkretistických projevů, jak se s nimi diváci na výstavě setkají.
Vlastní historie Klubu konkretistů, u jehož založení stáli v roce 1967 teoretik A. Pohribný a umělci J. Hilmar, T. Rajlich, R. Kratina a M. Vystrčil, je natolik pohnutá a bohatá (v době vrcholících aktivit čítal Klub 40 řádných a přes 30 čestných členů včetně řady významných zahraničních konkretistů), že zde není možné ji zachytit ani v hrubých obrysech.
-ld-
