Vika Begalska, Láska / Love, 2004, 9:25 m.\r\n(http://www.futuraproject.cz)

Objekty v zrcadle jsou blíže než se zdají: O videoartu v Rusku

typ výstavy: kolektivní
místo konání: Centrum pro současné umění Futura
termín: 2010/06/01 - 2010/08/08

poznámka:
-

Objekty v zrcadle jsou blíže než se zdají: O videoartu v Rusku

Vernisáž: úterý 1. 6. 2010 18.00
Výstava proběhne: 2. 6. – 8. 8. 2010

Kurátor: Antonio Geusa

vystavující umělci: AES+F, Viсtor Alimpiev, Vika Begalska, Blue Noses, Bluesoup, Sergey Bratkov, Olga Chernysheva, Collective Actions, Fcuk, Lyudmila Gorlova, Dmitry Gutov, Anna Jermolaewa, Oleg Kulik, Anton Litvin, Vladimir Logutov, Vladislav Mamyshev-Monroe, Andrey Monastyrsky, Pirate Telvision, Kirill Preobrazhensky, Prometheus Institute, PROVMYZA, Gia Rigvava, Sergey Shutov, TOBRELUTS, Boris Yukhananov, Vadim Zakharov a další

Videoart v Rusku je relativně nový fenomén. I přesto, že jeho prvopočátky sahají do poloviny osmdesátých let, jako forma výtvarného umění začal být chápán až o mnoho let později, především díky otevření prvního prostoru pro současné umění v Rusku. Cenzura sovětských politických mocnářů, dotýkající se mimo jiné i technologické reprodukce, znesnadnila přístup jedince k videokameře a dalším formám záznamu. Z tohoto důvodu nastal reálný rozvoj videa v umění až po rozpadu sovětského svazu. Tedy v době, pro kterou jsou charakteristické zásadní změny v ekonomických, politických a sociálních strukturách země. Videoart se stal nejúčinnějším nástrojem umělců a umožnil jim po mnoha letech v ústraní svých ateliérů a bytů znovu definovat svou identitu a nejen prezentovat širšímu publiku svou roli a funkci v „nové“ ruské společnosti, ale také navázat dialog se světem za bývalou železnou oponou. Během posledních dvou desetiletí došlo k upevnění pozice videa na poli výtvarného umění a video jako takové začalo být opět chápáno jako výtvarná forma ve světě významové plurality, která byla a stále je naprosto zásadním prvkem pro utváření uměleckého diskurzu

/Objekty v zrcadle jsou blíže než se zdají/ je výstava mapující vývoj videoartu v Rusku. Začátek výstavy je věnován klíčovým osobnostem, které stály u zrodu této umělecké formy (1985-1991) a pokračuje díly současných protagonistů, které definují jeho dnešní charakter. Výstava, která mapuje nejen zrod, první kroky a upevnění toho uměleckého žánru, tak může být chápána jako forma „vizuální akademické eseje“, která (přímo i nepřímo) představuje nekompromisní pohled na minulé a současné ruské konfrontační vztahy k okolnímu světu.K tomuto účelu je video bezpochyby ideální formou. Koneckonců s jeho „genetickou“ tendencí zaznamenávat pravdu, může být video chápáno jako odraz (i přesto, že občas zkreslený) umělecké osobnosti či světa ,který nás obklopuje.

Dr. Antonio Geusa je nezávislý kurátor a kritik umění se specializací na nové technologie v současném umění a je vůdčí osobností tohoto oboru v Rusku. Dr. Antonio Geusa je nejrespektovanějším odborníkem na Ruský videoart. Od roku 2005 je kurátor /Art Digital/, největšího a nejznámějšího festivalu digitálního umění v Rusku. V současnosti se podílí na projektu “Historie ruského videoartu“ v moskevské MOMA (2007-2010).
(http://www.futuraproject.cz)

Objekty v zrcadle jsou blíže než se zdají: O videoartu v Rusku

Vika Begalska, Láska / Love, 2004, 9:25 m.\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Blue Noses (Dmitry Bulnygin, Maksim Zonov, Vyacheslav Mizin, Konstantin Skotnikov), 14 performancí­ v bunkru / 14 Performances in a Bunker , 1999, 12'00"\r\n(http://www.futureproject.cz)
Dmitry Gutov, Obleva / The Thaw, 2006, 3:40 min.\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Lyudmila Gorlova, Šťastný konec / Happy End, 2001, 6:30 min.\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Olga Chernysheva, Marmot, 1999, 2:30 min.\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Fcuk (For Free and Anonymous Art), Stalingrad, 2000, 14 min.\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Viktor Alimpiev , Malí slavík / Little Nightingale, 2005, 6:36 min.\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Vladimir Logutov, Soumrak / Twilight, 2005, 5 min.\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Viktor Alimpiev , Malí slavík / Little Nightingale, 2005, 6:36 min.\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Bluesoup (Aleksey Dobrov, Daniil Lebedev, Valery Patkonen, Aleksandr Lobanov), Bez názvu / Untitled, 2009, loop\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Viktor Alimpiev , Malí slavík / Little Nightingale, 2005, 6:36 min.\r\n(http://www.futuraproject.cz)
 

Objekty v zrcadle jsou blíže než se zdají: O videoartu v Rusku

osoba   narození
Begalskaja Victoria        
Bratkov Sergej (Sergey)   1960    
Gorlova Lyudmila (Ludmila)   1968    
Gutov Dmitrij   1960    
Chernysheva (Černyševová) Olga   1962    
Kulik Oleg   15. 4. 1961    
Monastyrskij Andrej   1949    
Rigvava Guia   1956    
Šutov (Shutov) Sergej   1955    
Zakharov Vadim   1959    

Objekty v zrcadle jsou blíže než se zdají: O videoartu v Rusku

instituce, obec, adresa
Centrum pro současné umění Futura, Praha, Holečkova 49

Objekty v zrcadle jsou blíže než se zdají: O videoartu v Rusku

skupina, *vznikla, poznámka
AES+F, *1995
Blue Noses, *1999