Klasika 2000: Výběr ze současné malířské a sochařské tvorby nejmladší české generace
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění
termín: 2000/08/24 - 2000/11/05
poznámka:
Projekt Klasika je výstavní přehlídkou, jež koncepčně vychází z průzkumu malířských a sochařských ateliérů převážně pražských, ostravských a brněnských umělců nejmladší výtvarné generace (do 35 let). Jen v jakémsi plošném řezu naznačuje současnou situaci ve zmíněných výtvarných oborech, které navíc jako samostatné nebývají tímto způsobem v poslední době představovány (většinou jsou spojeny s jinými výtvarnými médii).
Oba obory zaznamenaly v uplynulém desetiletí v souvislosti s progresivností elektronického obrazu mírný ústup. S postupnou přesyceností naší vizuální citlivosti narůstá i potřeba hledání klidnější a trvalejší formy pro komentování a popis zážitků, životních stavů a poselství. Postupné chápání obsahu, odkrývání a přisvojování významů jednotlivých vrstev je v případě obrazu a sochy proces rozložený v čase i prostoru (na rozdíl od mohutného proudu informací a obrazů v jediném okamžiku a místě, jak je známe z elektronických médií). Proto jsme se rozhodli jít cestou hledání objektů, u nichž je obsah uzavřen do formy, která sama o sobě může být zdrojem estetických zážitků. Cílem projektu je připravit kolekci z malířských a sochařských děl nejmladší umělecké generace, která by měla být dílčí, ale reprezentativní ukázkou toho, co se v soudobém umění děje. Přehlídka tedy zachycuje práce umělců, kteří na výtvarnou scénu vstoupili začátkem 90. let. Mnozí z nich (jak naznačují jejich seznamy výstav) se v ní pohodlně zabydleli, postupně ji i určitým způsobem ovlivnili (Jiří Černický, bývalí členové skupiny LUXSUS, Michael Rittstein), další se v pozici debutantů (například nedávní absolventi Akademie výtvarných umění Lukáš Bravenec, Milan Houser, Markéta Korečková) teprve dostávají do širokého proudu výtvarného života anebo vzhledem k trvalému zázemí v regionu bývají z hlediska přehlídek pořádaných v centru opomíjeni (bratři. Medkové, David Jedlička, Aleš Hudeček, Katarína Szányiová). Těžko lze vysledovat jednotící stylotvorné nebo ideové znaky, navíc ve dvou oborech zároveň, nelze mluvit o škole nebo hnutí.
Bylo by naivní zastřešovat výstavu experimentálními názvy, vyhledávat jediné zásadní téma, do něhož by se dali všichni zastoupení autoři vměstnat. Představuje tvorbu jednotlivců, odlišných individualit, kterým nelze vkládat do úst zásadní programová prohlášení. Sami umělci se stávají měřítkem ve složité společnosti, v prostředí nejrůznějších vlivů – informací, vztahů, zvratů. Všichni se vesměs vztahují k životu s jeho banálními i závažnými problémy. Škála témat se na výstavě rozvíjí od společensko kritických pohledů, přes konceptuální či experimentální přístupy až třeba po retrospektivní návraty či svérázné interpretace krajiny.
Pro běžného diváka by pak expozice měla rehabilitovat pohled na současnou výtvarnou scénu, která již může být přesycena instalacemi, videoprojekcemi a multimediálními performancemi, jež ji pro mnoho vnímatelů činí nesrozumitelnou a postupně se od ní odklání.
K výstavě vychází katalog s medailony jednotlivých umělců a barevnými reprodukcemi jejich děl.
- šb -
