Alfons Mucha: Tváře

termín: 2010/11/09 - 2011/02/28
instituce: Galerie Středočeského kraje (GASK)
typ výstavy: autorská

poznámka:
Výstavu pořádanou ve spolupráci s Mucha Trust k uctění jubilea Alfonse Muchy (1860 - 1939) koncipoval přední znalec secesního umění Petr Wittlich nikoli jako běžnou výstavu přehledu Muchova díla, ale jako výstavu tematickou, soustřeďující se nicméně na hlavní Muchův výrazový a výtvarný prostředek, procházející celou jeho tvorbou.
Tím byla ideální ženská postava, umožňující personifikovat tak zvanou Světovou duši, která podle ezoterického učení, jež se Mucha naučil vyznávat v symbolisticky orientovaném prostředí literární, divadelní a výtvarné Paříže let devadesátých 19. století, byla chápána jako spojnice ideálního a materiálního. Taková figura mohla být Muchou použita jak ve vysoce spirituálním Otčenáši, tak v komerčních plakátech doporučujících nákup určitého likéru nebo sušenek.
Herecká role této figury byla nejlépe vyjádřena v slavných plakátech pro Sáru Bernhardtovou, ale je přítomna vlastně ve všech Muchových náčrtech i realizacích a přechází plynule i do Slovanské epopeje.
Na Muchově moderním pojetí takové personifikace je nejzajímavější, že může být chápáno jako analogické k dobové francouzské sociální psychologii (Gabriel de Tarde), která se zajímala o problematiku reklamy v konzumní velkoměstské společnosti a učila, že nesmí být opomíjen imaginativní aspekt spotřeby, respektování ideálních prototypů a že akt spotřeby - a můžeme dodat i akt recepce uměleckého díla - je spojen s téměř "somnambulním" vztahem spotřebitele k těchto prototypům.
To navazuje i na výzkumy tehdejší psychiatrie (Jean-Martin Charcot a další), zabývající se hysterií, sugescí a hypnotismem, sledované s velkým zájmem i pařížskou uměleckou scénou.

U Muchy lze sledovat tyto souvislosti jak figurálně a v pojetí ornamentiky, tak podrobněji v pojetí lidské tváře. I tady je zajímavá moderní tradice, kterou naznačí nejen úvodní textu katalogu výstavy, tak i videopřednáška autora výstavy Petra Wittlicha.