Václav Krůček: Pole
typ výstavy: autorská
místo konání: Brno Gallery CZ
termín: 2010/04/16 - 2010/06/06
poznámka:
-
Výtvarná poloha Václava Krůčka je v našem prostředí ojedinělá. O to více vzbuzuje pozornost a stále jasněji potvrzuje svou důležitost v „proudu“ navazujícím na umění tzv. nové citlivosti. Odkaz střídmosti, redukce a přímého vyjádření čistě vizuálními prostředky se stal základem Krůčkova vnitřního programu. Jeho součástí je snaha o dosažení mimo-zobrazivých kvalit obrazu, o překročení limitů malby (vytvářející většinou iluzi na ploše) ve prospěch určitého zpřítomnění, vyvolaného konkrétním optickým jevem.
Od počátku devadesátých let se Krůček kontinuálně zabývá „obrazy“, které se pohybují na pomezí malovaného obrazu, reliéfu a závěsného objektu. Používá prefabrikované kovové mřížky, modifikované prostříháváním, prolamováním a ohýbáním. Na jejich povrch je aplikována bílá akrylová barva, (v některých případech pak na „rubovou“ stranu barva reflexní). Předvěšením mřížek před stěnu popř. podkladovou plochu vzniká prostorový reliéf, jehož součástí se stává i prostor vymezený mřížkou a podkladem. Jak sám autor připomíná, podstatná je „specifická přítomnost objektu (díla) a jeho fyzického pozadí, která otevírá možnosti vzájemného prolínání, splývání a jejich modulace“. V závislosti na momentálních světelných podmínkách (proměnlivá determinanta) i modifikaci mřížky (daná determinanta) vznikají stíny a reflexe vyvolávající specifické optických jevy. Sítnice pozorovatele zaznamenává jemné chvění, „optickou mlhu“, vnímanou jako další prostorovou dimenzi. Tento jev dosahuje intenzity zejména v monumentálních formátech – sítích – při jejichž pozorování kresba mřížové struktury lokálně mizí a viděný obraz se v souladu s Krůčkovým zamítnutím principu malířské iluze jakoby „rozpouští“.
V barevných variantách, kdy je na odvrácenou stranu mřížky nanesena reflexní barva, divák vnímá odraz barvy na stěně opět jako rozostřenou barevnou „mlhu“ bez možnosti ověření jejího zdroje. Výsledkem je vizuální efekt, který ovšem při srovnání s iluzí mlhovin v malbě (např. v obrazech V. Boštíka) funguje formou reálného fyzicko-optického jevu. Jestliže zmíněný Boštík odkazuje k transcendenci a kosmologickým otázkám, Krůčkova poloha je této iluzivní metafyzice vzdálena. Tuto skutečnost autor komentuje slovy: „…tradiční malovaný obraz zřejmě není schopen zachytit proces transcendence nebo Absolutno. Tato skutečnost konečně vyplývá z fenomenologické teorie, podle níž žádný objekt (včetně závěsného obrazu) nemůže být vnímán zároveň jako obraz i jako koncept. Pokud však chápeme obraz jako zvláštní objekt, může být vystaven proměnám, zahrnujícím například optické „stavy věcí“ – tyto stavy pak poukazují k sublimitě přímo, bez poselství a významů, které má obraz vysílat a které jsou divákem běžně očekávány.“
Ilona Víchová, kurátorka výstavy
