Nám, nám narodil se!

typ výstavy: kolektivní
místo konání: Severočeské muzeum
termín: 2012/11/09 - 2013/01/01

poznámka:
Názvy betlém a jesle, vyjadřující úctu k biblickému místu Kristova narození ve městě Betlémě a k ostatkům krmítkových jeslí, v nichž spočíval živý Ježíš, se v průběhu 17. století začaly užívat pro scénická zobrazení narození Páně (včetně dalších událostí vánočního okruhu), kde bylo možno přestavovat figury v závislosti na liturgickém kalendáři. Svatý František z Assisi, aby vystupňoval iluzi prožitku vánoční události, nechal roku 1223 postavit jesle ve volné přírodě, na strmé hoře plné jeskyní a pousteven u Greccia v severní Itálii. Při půlnoční bohoslužbě kázal u jeslí, k nimž nechal přivést živého osla a volka, neboť chtěl na vlastní oči spatřit nouzi právě narozeného Božího syna. Tato touha spoluprožít biblickou událost je podstatným rysem betlému jako zvláštního fenoménu výtvarného umění.
Betlémy, jež se zrodily na církevní půdě, pronikly v 16. až 18. století do šlechtických a bohatých měšťanských rodin a poté, co byly vykázány osvícenskými reformami z kostelů, zažily v 19. století mocnou vlnu rozkvětu v lidovém prostředí. Kolem poloviny 19. století se ve velké části Evropy mohlo říci, že o Vánocích téměř není rodiny, kde by nestál betlém, a to jak v centru římskokatolické církve v Římě, tak v poslední vsi v pohraničních horách Čech.
Dosud nejrozsáhlejší výstava ze sbírky betlémů Severočeského muzea v Liberci je doplněna exponáty z Oblastního muzea v Děčíně, Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem, Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí a Biskupství litoměřického. Představuje historické betlémy ze severních a severovýchodních Čech v časovém rozpětí od druhé poloviny 18. století do čtyřicátých let 20. století. Liberec se stal v souladu s malířskou tradicí, doloženou jmény malířů kostelních obrazů a deskovým kostelním betlémem z kostela sv. Vojtěcha v Ostašově, spolu s dalšími lokalitami v okolí střediskem malby papírových betlémů. V Jizerských horách a na Frýdlantsku se malba papírových figur prolínala s dřevořezbou, která však zde nedosáhla takových kvalit jako v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší nebo ve Šluknovském výběžku. Zatímco v průmyslové metropoli, jakou byl Liberec, již koncem 19. století přestávali v rodinách betlémy stavět, v Krkonoších a na Šluknovsku košatý rozvoj betlemářství zastavila až druhá světová válka. Betlemářství je z valné části uměním anonymním, přesto můžeme jmenovat významné osobnosti libereckých malířů, kteří se věnovali malbě betlémových figur – Johanna Floriana Schäfera a jeho syna, Jakoba Ginzela, Josefa Siebera, Eduarda Liewehra nebo Adolfa Hildebranda. Mistrovství dlouhé řady řezbářů Šluknovska na výstavě prezentují tři vynikající tvůrci – Anton Müller, Anton Wendler a Franz Rosche.

Nám, nám narodil se!

instituce, obec, adresa
Severočeské muzeum, Liberec (Liberec), Masarykova 437/11

Nám, nám narodil se!

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev)
  2012   Kalendárium kulturních událostí