Josef Pleskot - AP Atelier
typ výstavy: autorská
místo konání: Dům pánů z Kunštátu
termín: 2008/04/22 - 2008/06/08
poznámka:
-
Josef Pleskot (1952) by se mohl za poslední skoro už dvacetiletí pyšnit řadou ocenění, které získal za svoji architektonickou tvorbu, a nejen díky tomu patří mezi nejrespektovanější architekty v Česku. A to i přesto, že ve své práci nepoužívá nápadný tvarový slovník, naopak se důsledně vyhýbá exhibici, a pokud promlouvá o své práci, dokonce tvrdí, že odmítá naplňovat společností očekávanou roli architekta.
Jeho mimořádnost je možné spojovat se způsobem myšlení, se kterým přistupuje k řešeným projektům. Tento přístup je možné označit jako kontextualismus, který se ale neodvozuje z architektonických prvků okolní zástavby a ani není dán respektem k výšce římsy sousedního domu. Vztahy, které se ve stavbách Pleskotova AP ATELIERU odráží a které projektované domy významně tvarují, mají mnohem rafinovanější a vrstevnatější původ. Pleskotovo uvažování o řešeném úkolu je zároveň jakousi kulturní, historickou či společenskou revizí stavebníka, dané stavby nebo krajiny kolem. Vybrané průsečíky těchto analýz se střetávají uvnitř domu.
Zatím největší stavbou AP ATELIERU je v loňském roce dokončená centrála ČSOB v Praze Radlicích. Je to dům, který se dá už popisovat termíny, které spíš patří do kategorií urbanismu města: ulice, horizont, park... Přitom dům funguje jako jedna otevřená kancelář, ve které pracuje více než dva a půl tisíce lidí. Sám Josef Pleskot o ohromujícím měřítku zadání říká: Myslím, že i lidem z managementu banky chvíli trvalo, než si uvědomili, co to je za ohromnou masu. Podle mě si to uvědomili, až když jsme prezentovali náš návrh pomocí velkého papírového modelu. Samotné představení jsme obohatili o akci, při které jsme měli v půllitrové flašce napočítaných dva a půl tisíce fazolí, které v měřítku modelu dopovídaly zhruba velikosti dospělého člověka. Když byly fazole ve flašce, tak to vypadalo, že je jich docela málo. Když jsem ale začal fazole sypat z flašky ven, tak se ukázalo, že to trvá docela dlouho. Měl jsem připravený také takový papírový řetěz, u kterého každé oko přestavovalo jedno auto, které je nutné umístit do podzemního parkoviště banky. Řetěz jsem natáhl po celé délce místnosti, ve které prezentace probíhala, a v tu chvíli si začali všichni uvědomovat, s čím si vlastně zahráváme. Propojení kancelářských kójí do jednoho obrovitého prostoru bylo zároveň mimořádným sociálním experimentem, na který se vedení banky a její zaměstnanci intenzivně připravovali. Několik tréninkových setkání nebo vypracování manuálu k používání nové budovy se stalo zároveň nástrojem organizační reformy firmy.
Centrála ČSOB je také hlavním tématem výstavy Josef Pleskot – AP ATELIER. Její galerijní prezentace se ale nesnaží o zprostředkování samotné stavby ani prostorových zážitků, které můžou pracovníci nebo návštěvníci zažít uvnitř stavby nebo v jeho okolí. Připravená výstava si klade za cíl pokusit se postihnout průzračnost prvních tvůrčích idejí a jejich korekce, která se odehrává díky jedinečnosti lidského života.
Výstavu v tomto smyslu vhodně doplňuje publikace Domy z meziprostoru, která výstavu do značné míry vyprovokovala. Obsah knihy dává vyznít výpovědím Josefa Pleskota a rozvedení „výstavní“ myšlenky, které se promítá do snahy o záznam dvou časů: toho, který dokumentuje stavbu v ideálním rozpoložení těsně po dokončení, a toho, který zachycuje korekci stavby danou konkrétní skutečností.
