Tomáš Jetela: Za mnohostěnným zrcadlem

termín: 2012/03/07 - 2012/04/19
instituce: Galerie Laboratorio
typ výstavy: autorská

poznámka:
Malíř Tomáš Jetela /1986/ představuje v Galerii Laboratorio nový cyklus obrazů a koláží pod sjednocujícím názvem „Za mnohostěnným zrcadlem.“

Plátna navazují na cyklus Knihovna /2010/, kterým loni diplomoval na pražské AVU, a kde poprvé pracoval s médiem koláže. Téma bibliofilů jej navedlo k potřebě fyzického kontaktu se stránkami starých knih. Malbu proto kombinoval s vlepováním vytržených stránek. Postupně objevoval nekonečné množství valérů žluti, kterými dotvářel nejen strukturu, ale i tonalitu svých pláten. Portréty svých čtenářů odezíral ze starých fotografií.

Fascinace starými snímky přetrvala. Nejvíc přilnul k podobenkám z 19.století, respektive k tomu, co z nich zbylo. Postprodukce času a technických limitů je vybavila řadou defektů, které malíře okouzlily: jejich světlo, jemné šrámy, vybledlé kontury. Fotografie ho ale nezaujaly jen po formální stránce. Oslovil jej i náboženský a názorový synkretismus 19. století. Lidé tehdy navzdory průmyslové revoluci věšeli po práci svá civilní jména na hřebík, aby už jako Eusebiové nebo Aristodemové vyráželi na schůze tajných spolků. Kdo chtěl, mohl dálkově studovat magii na specializované škole nebo se věnovat spiritismu. “Světem duchů” je pro Jetelu i svět fotografie. Po lidech, jejichž podobu přenáší na plátno, zbyl už jen černobílý otisk. Díky kazům působí portréty stejně fantasmagoricky jako momentky astrálních bytostí, zachycených parafotografy na spiritistických seancích.

Vodítkem vystavených děl je skupinový portrét inspirovaný fotografií z viktoriánské Anglie. Bukolický výjev z parku přesto působí znepokojivě. Mimořádně nehezká žena vyzývavě hledící na diváka je Mrs MacDonald, matka jedenácti dětí. Blazeovaný muž ve středu, obklopený vyšňořenou drobotinou, je koktavý Charles L. Dogson, brilantní matematik, nedoceněný fotograf a vynálezce /praforma Scrabble/, který se proslaví knížkami, jež jsou považovány za okultistické šifry. Dogson aka Lewis Caroll na MacDonaldovým dětech testoval svojí Alenku v říši divů. Expert na exaktní vědy s Mr. MacDonaldem vedl po večerech vášnivé disputace na téma spiritismu a theosofie a jeho děti na prahu adolescence považoval za rovnocenné zasvěcence. Děti převažují i na Jetelových obrazech. Soustředěně hloubají nad tajemnou skříňkou, zkoumají podivné mnohostěny, čímž znovu odkazují na Carolla a jeho vášeň pro geometrii.

K obrazům tentokrát malíř přistupuje “destruktivně,” jako by chtěl simulovat dezolátní stav fotografií, které ho inspirovaly. Stránky tištěného textu do maleb nejen vlepuje, ale často je z obrazů opět strhává. Experimentuje s ohněm, malbu překrývá cákanci barev, do obrazů vlepuje hoblinky hliníku. Díky gestické technice jeho koláže často expandují do prostoru a mění se tak v expresivní asambláže. S velkoformátovými malbami kontrastují drobné koláže, které skládá ze starých tiskovin a knih a jen minimálně dotváří štětcem.

Soustřeďme se na dívku při prvním svatém přijímání. Ustrnula v póze, celá v bílém, na hlavě věneček v ruce dlouhá svíce. Adeptka na prahu iniciace. Ať už se jedná o křesťanskou církev či tajnou lóži. Odhodlaně hypnotizuje hledáček fotografického aparátu. Připravená prozkoumat, co se skutečně skrývá za mnohostěnným zrcadlem.

zdroj: http://www.galerielaboratorio.com/vystavy/tomas-jetela-1/
02/2015