Milan Dobeš a evropská grafika
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Galerie Závodný
termín: 2012/03/22 - 2012/05/13
poznámka:
--
Milan Dobeš
Jsou lidé, kteří mají dar vidět ve zcela všedních věcech a jevech něco výjimečného, jedinečného. Zachytí jejich podstatu v novém rozměru a významu.
Jedním z vizionářů je i Milan Dobeš. Dokázal si výtvarně podmanit a interpretovat světlo, zvuk a pohyb.
Světlo
Prostupuje mezi barevnými skvrnami impresionistických pláten z 50. let. Dává deštivým dunajským nábřežím zvláštní nostalgickou atmosféru, halí vůně i křik přeplněných bratislavských tržnic do modrého oparu. Světlo je i nedílnou součástí kubizujícího období tvorby. Objevuje se nad mořskou hladinou Azurového pobřeží a objímá ztracená zákoutí pařížských ulic. Rozjasňuje barvy obrazů, utváří jejich náladu, autentičnost. Později Milan Dobeš pracuje s reálným světlem jako s výtvarným materiálem. Buď je zabudováno přímo v objektech, nebo refl ektuje světlo z prostoru. Koncentruje ho ve formě barevných paprsků do skleněných, různě zprohýbaných očí svých objektů. Světelný proud se v jejich ohniscích láme, znásobuje, odráží a deformuje. Chová se jako mladá krásná dívka - přitahuje pohledy a pozornost diváků, koketuje s nimi, zjevuje se a vzápětí ztrácí. Nepolapitelný barevný pásek světla provokuje i stydlivě mizí, dominuje prostoru i něžně smývá plochy zdí. Ve spirálách, kruzích i osmičkách zaplňuje prostor.
Pohyb
Inspiruje Milana Dobeše již od počátku 60. let. V roce 1960 vzniká první Dobešův kinetický objekt Pulsující rytmus I. Souběžně jsou tvořeny op-artové malby, kompozice vyvolávající optické zdání pohybu. Hlavním výrazovým prostředkem Dobešových maleb, gafik a objektů se stává jazyk geometrie. V této poloze byla jeho tvorba představena na bratislavské výstavě v r. 1965 a o rok později i v Praze /1966/. Na výstavě Dokumenta 4 v Kasselu 1968 propojil pohyb a světlo. Rozhýbal prostor i diváky pulzujícím světlem - vznikl světelně-kinetický enviroment. K absolutnímu propojení světla, zvuku a pohybu dochází během putování Milana Dobeše po USA s American Wind Symphony orchestrem.
Pan Milan Dobeš neomylně rozpozná skutečný smysl bytí věcí i fyzikálních jevů. Dokáže ho převést do svého výtvarného jazyka, kterému naslouchají a rozumí lidé po celém světě. Jeho výtvarný rukopis je okamžitě rozpoznatelný, přesný a čistý.
Otevřel mu cestu do mnoha významných světových galerií, zjednal mu respekt u odborné veřejnosti i u laických obdivovatelů.
V. Brucháčková Závodná, březen 2012
13 autorů grafických listů v Galerii Závodný
Getulio Alviani, Itálie
Imre Bak, Maďarsko
Hugo Demartini, Česká republika
Milan Dobeš, Slovensko
János Fajó, Maďarsko
Jerzy Grabowski, Polsko
Janusz Kapusta, Polsko
Stanislav Kolíbal, Česká republika
Tamás Konok, Maďarsko
Jan Kubíček, Česká republika
Štěpán Pala, Slovensko
Jeffrey Steele, Velká Británie
Ryszard Winiarski, Polsko
Všechny vystavené grafické listy jsou tvořeny technikou sítotisku /serigrafie/. Jedná se o tisk prováděný skrze šablonu utvářenou jemnou síťovinou /hedvábí, perlon, nylon, skleněná vlákna, měděné pletivo... /. Předchůdcem sítotisku byl tisk vzorů na textilie přes šablony v Číně a Japonsku. V Evropě se hojně rozšířil až během 2. světové války, kdy americká armáda tímto způsobem označovala svůj vojenský matriál. Ve výtvarném světě zažívá svůj velký rozkvět po 2. světové válce, především v 60. letech 20. století.
Grafiky autorů střední Evropy a Velké Británie spojuje společná výtvarná řeč, kterou utváří jazyk geometrie a konstruktivismu.
zdroj: http://www.galeriezavodny.com/index.php?p=36
