František Tichý

typ výstavy: autorská
místo konání: Dům U Kamenného zvonu
termín: 2002/11/20 - 2003/03/02

poznámka:
zahájení 19.11.2002 v 17.00
-
Dílo malíře, kreslíře, grafika, ilustrátora a divadelního výtvarníka Františka Tichého (25. března 1896 - 7. října 1961 v Praze) bylo obdivováno již za jeho života a patří do zlatého fondu českého moderního umění. Protože nebylo již dlouho v Praze představeno ve všech složkách a v celé své šíři, je současná výstava koncipována jako přehlídka zahrnující kromě volné tvorby také velmi působivou a kvalitní sekci knižní tvorby, dále ukázky plakátů, šperků a práci pro divadlo, které se Tichý věnoval již od svých počátků.
První část výstavy, rozsahem nevelká, reprezentuje období před Paříží a předvede ukázky portrétů, zátiší a první doteky se světem cirkusu a kejklířů, nichž malíř hledá vlastní, osobitý výraz, ale stále ještě naráží na technické obtíže, zejména v oblasti malby. Přesto se v některých pracech již začíná projevovat lehkost, kreslířská virtuozita a osobitá nota.
Pařížské období (1930 - 1935) je vrcholem Tichého tvorby. V Paříži získal Tichý technickou jistotu (vliv Seuratův, Redonův a starých mistrů - zejména rokokové malby). Zde zformuloval všechny své hlavní námětové okruhy - býčí zápasy, ulice, zákoutí a střechy Paříže, svět cirkusu i pouličních a hospodských kejklířů i portréty blízkých. A samozřejmě zátiší, která chápal jako jednu ze základních malířských úloh. Na výstavě jsou ukázky všech hlavních témat této doby. Je na nich vidět, že Paříž a vůbec zážitek Francie, její kultury a krajiny, byly základním kamenem Tichého malířského dozrání a největší inspirací jeho velmi osobní cesty.
Třetí oddíl výstavy zahrnuje práce od návratu v roce 1935 do roku 1945, které intenzivně a úspěšně rozvíjejí zkušenosti přivezené z Francie. Tematicky přistupují k již jmenovaným ještě náměty z Nového zákona, commedie dell'arte, Dona Quijota a Paganiniho. V tomto období se také umělec začíná soustavně věnovat grafice. Suverénní znalost výtvarných technik umožnila Tichému bez obtíží přecházet z jedné do druhé a velmi neortodoxně je spojovat. Vždy však ve službě vlastnímu tvůrčímu záměru. Byla to doba velkého pracovního vzepětí a největších úspěchů. Korunovalo ji jmenování profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.
To otevírá závěrečnou část výstavy, kde pokračují všechna Tichého témata, ale přibývá ilustraci a drobných příležitostných grafik. Vůbec podíl grafické tvorby v Tichého díle s věkem vzrůstá. V této etapě byl zbaven pedagogického místa (1951) a jeho dílo bylo označeno za formalistické. Přes obecně tradované mínění, že závěrečná etapa znamená v jistém smyslu pokles kvality, se pro výstavu podařilo najít řadu prací, které ukazují, že ve šťastných tvůrčích okamžicích dokázal Tichý až do konce života vytvářet mistrovská díla. V této době také vytvořil své nejvýznamnější jevištní realizace (Aida, Petruška v Národním divadle 1948).
František Tichý byl pozoruhodným solitéerem našeho výtvarného umění. Vědomě navazoval na klasické umění v důrazu na dokonalé řemeslo, dával je však do služby velmi současné a osobité výpovědi. Svět cirkusu a svět divadla zobrazovaný tak často v umělcově díle je zároveň podobenstvím o podstatě umělecké tvorby. Chápal ji jako vrcholný okamžik, v jehož zářivé lehkosti nesmí být vidět usilovná práce, která k němu vedla.
Podařilo se shromáždit rozsáhlý soubor ukazující většinu slavných Tichého prací a zachycující důležité momenty jeho tvorby. Výstava se mohla uskutečnit díky spolupráci řady galerií, které zapůjčily Tichého díla ze svých fondů. Jsou to především Národní galerie v Praze, Galerie moderního umění v Roudnici, Galerie Benedikta Rejta v Lounech a Muzeum umění Olomouc. Také další galerie a řada soukromých sbírek přispěly zápůjčkami k co nejúplnější prezentaci autora.

citováno 3.9.2005 z URL

František Tichý

osoba   narození
Tichý František   24. 3. 1896    

František Tichý

instituce, obec, adresa
Galerie hlavního města Prahy, Praha, Staroměstské náměstí 605/13
Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha, Legerova 70

František Tichý

osoba   narození
Orlíková Brabcová Jana   19. 5. 1939    
Rakušanová Marie   26. 3. 1978    
Winter Tomáš   16. 8. 1974    

František Tichý

osoba   narození
Orlíková Brabcová Jana   19. 5. 1939    
Štajnc Tomáš        

František Tichý

katalog autorský
  rok vydání   název (podnázev)
  2002   František Tichý: 1896 - 1961 ((česká verze))
  2002   František Tichý: 1896 - 1961 ((anglická verze))
kniha
  rok vydání   název (podnázev)
  2002   František Tichý
  2017   Výtvarná čítanka
pozvánka autorská
  rok vydání   název (podnázev)
  2002   František Tichý
dopisnice/pohlednice
  rok vydání   název (podnázev)
  2002   Balance (Pan Bardot), 1931
  2002   Finále (Uklánějicí se herci), 1942
  2002   Hadí muž, 1931
  2002   Ležící žena, 1927
  2002   Paganini, 1942
  2002   Velikonoce, 1937
informační leták / informace autorská
  rok vydání   název (podnázev)
  2002   František Tichý ((česká verze))
  2002   František Tichý ((anglická verze))
plakát
  rok vydání   název (podnázev)
  2002   František Tichý (Fratellini, 1937, čtyřbarevná litografie, papír, 210 x 300)
  2002   František Tichý (Břichomluvec, 1934, olej, tempera, papír, 520 x 380)
  2002   František Tichý
pozvánka nevýstavní
  rok vydání   název (podnázev)
  2002   František Tichý
seznam výstav/akcí/událostí
  rok vydání   název (podnázev)
  2012   Přehled výstav 1964-2012 (citygalleryprague.cz)
tisková zpráva
  rok vydání   název (podnázev)
  2002   František Tichý