Josef Ryzec: Návraty Mravence Ferdinanda a Brouka Pytlíka

typ výstavy: autorská
místo konání: Městský palác Templ (Galerie Templ)
termín: 2018/03/21 - 2018/04/15

poznámka:
-
Výstava obrazů Josefa Ryzce „Návraty Mravence Ferdinanda a Brouka Pytlíka“ je autorem připravena jako speciální vzpomínka na vznik autorovy dlouhodobé série obrazů v roce 1978 v Praze, kdy autor nejdříve zašel za synem Ondřeje Sekory, Ondřejem Sekorou mladším, s prosbou, zda by mu povolil použít symboliku Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka z obrázků jeho tatínka pro obrazy, které by rád, v inspiraci jeho dílem, maloval. Tímto autorovým nápadem byl tehdy syn Ondřeje Sekory velmi potěšen, a těšil se i na budoucí výsledky takovéto autorské tvorby.
Proč speciální?
Tenkrát v roce 1981, kdy se uskutečnila v klubu mládeže Dvojka v Praze na Vinohradech první autorova výstava jeho Ferdů a Pytlíků, to byl cílený autorův výtvarný pokus hry se symbolikou, která je na první pohled sice všem dobře známá, leč její významový přesah míří současně i jiným směrem: zdánlivě nevinný Ferdův a Pytlíkův úsměv fungoval vlastně i jako spolehlivé zrcadlo, v němž se odrážela ona každodenní debilita a zpupná tyranie nadřazené papalášské hlouposti, kterou jsme tehdy po událostech Charty 1977 většinou mlčky zažívali. Humor je osvědčeným lékem i tichou zbraní mlčících – revolucionářem nemůže být každý.
Jelikož se dnes autorovi nečekaně (v kontextu s naší podivnou povolební politickou situací) vrátila představa, jak se zase kdesi probouzejí nějaká ta ocelová kladiva se srpy, aby rozhodně „zakročila“ proti těm nic nedělajícím kavárenským povalečům (jako dříve proti buržoustům či kulakům, pijícím naši krev), tak usoudil, že ani dnes by trocha humoru nemusela uškodit.
Že to dnes není stejné? No, jistěže – jen ti naši nesmrtelní papaláši jsou pořád stejní…
V roce 2002 vystavila Národní galerie v Praze ve Veletržním paláci jako součást souboru „České grotesky“ autorových 5 obrazů z jeho série Ferdů Mravenců a Brouků Pytlíků, z čehož 3 obrazy NG zakoupila. Tito autorovi Ferdové a Pytlíci se stali pak trvalou součástí kolekce „České grotesky“, a to až do roku 2007. Pak z ničeho nic vedení NG usoudilo, že autor nemá už s „Českou groteskou“ nic společného, a tím tato veškerá legrace zase skončila.
Dnes jsou autorovy obrazy Ferdů Mravenců a Brouků Pytlíků uloženy kdesi ve sklepních depozitářích Národní galerie v Praze. Ty, co tam nejsou, můžou však nyní návštěvníci této výstavy shlédnout zde na této výstavě… coby speciální variantu „České grotesky“.
Jako zvláštní součást vernisáže výstavy si budou moci návštěvníci poslechnout také část silvestrovského pořadu „Hmyzí dopoledne“ v roce 2002 na stanici Vltava, kdy rozmlouval autor se synem Ondřeje Sekory, jak to tehdy v roce 1978 s jeho souhlasem použít „hmyzí“ symboliku z obrázků jeho tatínka v autorových obrazech vlastně bylo.
Výstavu zahájí slovem Jakub Vyplel, autorův přítel – a jako šéf věhlasného žesťového tělesa Mosazný Pískot Kovů (MPK) též i několika hlubokými tóny.

Josef Ryzec: Návraty Mravence Ferdinanda a Brouka Pytlíka

Josef Ryzec: Návraty Mravence Ferdinanda a Brouka Pytlíka