Kamický ze Lstiboře, rod

heslo:
Kamycký ze Lstiboře, jméno vládyků českých po Lstiboři v okresu českobrodském a hradu Kamýku u Litoměřic. Již r. 1305 připomínají se předkové jejich: Křinek, Svatoslav, Vavřinec a Ostiva z Helstiboře, ze kterých dva první koupili mlýn v Břežanech od Matěje z Obřiství. Hradu Kamýka nabyl Vilém Konický z Elstiboře od Mikuláše z Hasenburka r. 1425, ale utrpěl mnoho škody na svém zboží v půtce se Zikmundem Děčínským z Vartenberka. R. 1478 odevzdal Vilém hrad Kamýk Petrovi Klučovskému Kamycký ze Lstiboře, jemuž hrad ten od krále Vladislava z manství propuštěn byl (1482). Petr i s potomky svými přijal od hradu Kamýku příjmí Kamycký ze Lstiboře Kamycký ze Lstiboře. a dosáhl i zboží Žernosek, Záhostic a Řepnic. Bratr Petrův Odolan daroval kostelu Vyšehradskému plat roč. r. 1480. Pověstným stal se ze synů Petrových Vilém nenávistí svou k Litoměřickým, jichž poddané pronásledoval, v jejich lesích honil a všechny odpůrce měšťanů zastával. Byl přísedícím zemského a komorního soudu a r. 1529 také hejtmanem kraje litoměřického. R. 1547 poopraviti dal hradby Kamýka, nad jehož branou erb Kamycký ze Lstiboře-ch Kamycký ze Lstiboře., loďka, ještě za Paprockého byl zachován. Přikoupiv ku zděděným statkům Obřiství r. 1542 a Libochovany r. 1550, zůstavil r. 1551 vdovu Lidmilu Sekérkovu ze Sedčic a dva syny, Albrechta a Jana Šebora, o nichž později promluvíme. Bratr Vilémův Albrecht byl přísedícím komorního soudu zemského, vložil r. 1543 statky rodu svého do desk a zemřel asi bezdětek. Vilém pochován byl v kostele v Žernosekách, kde posud se zachoval náhrobek jeho a také manželky jeho erb z kamene vytesaný na stěně se spatřuje. Lidmile odkázal Vilém jako sídlo vdovské hrad Kamýk a po její smrti připadnouti mělo toto zboží Ladislavu Vostrovci z Královic. Proti tomu zdvihli Vilémovi synové odpor a obdrželi za právo r. 1554 nad Vostrovcem. Při dělení dostal Albrecht Obřiství a Jan Šebor Žernoseky. Jako první Albrecht bezdětek byl, druhý měl s manželkou Kateřinou z Lukonoš jen dvě dcery, Annu, provdanou Hrušovskou, a Marii, provdanou Berkovou, a umíraje r. 1585 odkázal statek svůj manželce k doživotnímu užívání a potom vnukům svým Janu Berkovi a Albrechtovi Hrušovskému. Jan Šebor pojal za manželku Ludmilu Kaplířku ze Sulevic, s nížto měl tré synů: Viléma Šebora, Mikuláše a Albrechta, a dvě dcery, Annu Dorotu a Kateřinu. Kšaftem svým r. 1585 ustanovil hrad Kamýk za vdovské sídlo své manželky a dvou dcer; syn Vilém Šebor dostal Libochovany a Žernoseky. Mikuláš Kamycký ze Lstiboře Kamycký ze Lstiboře ujal po smrti matčině Kamýk a dvakráte se oženiv, s Majdalenou Rabenhauptovou a s Polyxenou ze Vřesovic, umřel někdy r. 1600. Albrecht ani se neoženil a zemřev záhy pochován jest v Žernosekách. Konfiskací po bělohorské bitvě stržen byl zámožný tento rod do úplné záhuby. Vilém Šebor zanechal 4 syny, ze kterých Kryštof Mikuláš ve službě odpořilých stavů zemřel r. 1620 a třetiny svého jmění odsouzen jest r. 1622; Jan Všebor r. 1623 odsouzen k manství na statky rodinné, které jako nejstarší syn i na místě bratří svých držel, totiž Libochovany, Žernoseky a vinici "Buděšínka". Po smrti Jana Všebora, jenž důvěřuje se, že jemu a bratřím jeho neprovinilým statky v dědictví zanechány budou, léna nepřijal, vyzval pozůstalé bratry Jana a Jiříka krevní jejich příbuzný Vilém hrabě ze Vřesovic, president komory české, aby, chtějí-li statky podržeti, přijali víru katolickou r. 1625. Což když bratří učiniti nechtěli, statky v pokutě jim ujaty a za nepatrnou summu Vřesovcovi prodány, jenž každému bratru po 16.458 k. 48 gr. vyplatiti měl. Jen Jiřímu díl jeho vyplacen byl a Václav, který jen málo něco přes čtvrtinu řečené summy dostal, dal se r. 1628 k nepřátelům vojska císařského a na krátký čas r. 1631 do Čech s lidem nepřátelským se navrátiv svých statků se ujal. Proto s bratrem Jiřím r. 1634 odsouzen jest všeho jmění, aniž se dbalo žádosti bratří r. 1650 za restituci pohledaností svých podanou podle míru Vestfalského. Strýc těchto dvou bratří Jan Jiří, snad syn Mikulášův dle sídla svého na Kamýce, odešel r. 1628 pro náboženství ze země, prodav dříve Kamýk s přísl. Heřmanovi Černínovi z Chudenic. Ze však při vpádu saském r. 1631 opět svého statku mocně se ujal, ztratil r. 1634 všechno své jmění a i nedoplatek summy trhové propadl. Nevíme, kterého z těchto tří Kamyckých ze Lstiboře Kamycký ze Lstiboře. potomek dále rod svůj vedl v Němcích, kde r. 1726 zemřel Kristian Eberhard Kamycký ze Lstiboře Kamycký ze Lstiboře, svob. pán z Rückingen, dvorní rada říšský a darmstadtský, jehož synem byl Karel Frant. Vilém, tajný rada kn. Hohenlohe, a vnukem Bedřich August Heřman, jímž rod ten sešel po meči v prostřed XVIII. stol. a po přeslici M. A. C. z Veltheimu, rozenou Kamycký ze Lstibořekou Kamycký ze Lstiboře., r. 1760.
Klř.
zdroj – Ottův slovník naučný