Prostor Grimm

místo vzniku: Štenberk

poznámka:
Prostor Grimm se otevírá mladým lidem z celého
regionu a umožňuje jim první prezentaci vlastní tvorby, nebo poskytuje galerii k pořádání výstav jejich přátelům a známým.
Členové totožní se skupinou (občanské sdružení) Společnost Grimm

heslo:

Šternberský Prostor Grimm je majákem i přístavem


10.6.2003 6:05


    (Šternberk) Šternberk leží na úpatí Nízkého Jeseníku a je branou při cestách do romantických krajů severní Moravy. V opačném směru je prvním větším centrem, kam se z jesenických kopců chodí (jezdí) za kulturou. Obnovující se klasicistní ráz města působí velmi uklidňujícím dojmem. Lze z něho vytušit dávný řád, logiku a neproklamativní vědomí vlastní svébytnosti.


    Ve Šternberku dbají i nyní na kulturu, mimo jiné právě

kulturu výtvarnou. Této sféře se věnují tři instituce: Galerie Šternberk, Nadace

Jana Kryštofa Handkeho a Prostor Grimm. Sféry zájmu jsou mezi nimi jasné, takže

nevznikají spory, ale rozvíjí se spolupráce. Galerie Šternberk zprostředkovává

ve své dramaturgii kontakty s českou výtvarnou tvorbou, Nadace Jana Kryštofa

Handkeho prezentuje odkaz největšího ve Šternberku žijícího barokního malíře a

pečuje o výstavní využití augustiniánského kláštera a Prostor Grimm hýbe

současnými krajovými aktivitami a slouží těm, kteří ve Šternberku a na

Šternbersku výtvarně tvoří. Tím bylo dosaženo překvapivého efektu: nikdo si ani

v kopcích a horách nepřipadá zapadlý. Výtvarných tvůrců není na Šternbersku

málo. Patří mezi ně Petr Kuba, Ivana Kubová, Petr Zlamal, Blanka Zlamalová,

Josef Zlamal, Leona Křížová, Lubomír Dostál, Markéta Kuksová, Adam Dostál, Roman

Kubík, Kateřima Kubíková, Jan Grégr, Lenka Reimerová, Oskar Přindiš, Monika

Horenská, Luděk Adámek, Miloslav Smolka, Michal Kalhous, Hana Unzeitogová,

František Kantor, Martin Parobek.... Nebydlí jen ve Šternberku, ale také v Horní

Loděnici, v Hůzové... spolu s hosty tak Prostor Grimm představuje autory

všechny, kteří svým dílem chtělí oslovit jiné.



    Tím se okruh činností Prostoru Grimm a s ním souvisejícího

Občanského sdružení Františka Antonína Grimma neuzavírá. Ve spolupráci s městem

Šternberkem jsou připravovány výstavy věnované architektonickému a kulturnímu

dědictví regionu, některé i s výkladem pro děti a mládež, která dojíždí za

vzděláním do šternberských škol. Prostor Grimm se otevírá mladým lidem z celého

regionu a umožňuje jim první prezentaci vlastní tvorby, nebo poskytuje galerii k

pořádání výstav jejich přátelům a známým.



    Letos získalo Občanské sdružení F. A. Grimma z Nadace

Občanského fóra v grantovém programu Opomíjené památky grant ve výši 50 000,- Kč

na záchranu kaple sv. Jana Nepomuckého v Dálově. Oprava již probíhá.



    Činnost Prostoru Grimm je zaměřena na uchování paměti o

technických památek na Šternbersku, na pořádání netradičních uměleckých aktivit,

mimo jiné na autorská čtení, představení loutkových divadel, přednášky

"domácích" cestovatelů, na výsledky výtvarné didaktiky...



    Zdařilou akcí bylo barevné řešení objektu veřejných WC a

iniciace projektu o konverzi bývalé tabákové továrny, kterého se zúčastnila i

Fakulta architektury VUT v Brně.



    Výstavní činnost probíhá v měsíčních cyklech a pravidlem se

stalo, že každý měsíc je otevírána nová výstava. Loni zaujala výstava z díla

Luďka Adámka z Hůzové, následně pak výstava malíře a keramika Lubomíra Dostála z

Horní Loděnice s následnou prezentací díla umělcova syna Adama, ve výstavy

celoregionálního charakteru se proměňují vánoční výstavy všech členů Občanského

sdružení F. A. Grimma, které přitahují diváky z celého jesenického podhůří. Tak

se Prostor Grimm stává majákem i přístavem kultuní veřejnosti ze širokého okolí.



    Pro čtenáře neznalé dějin architektury dodáváme, že František

Antonín Grimm (1710-1784) se zasloužil o nejpozoruhodnější barokní dílo ve

Šternberku. Podle jeho plánů byl vybudován chrám Zvěstování Panně Marii, vedle

hradu nejvýznamnější architektonická stavba ve městě.



    Bohumír Kolář