Prostor Grimm
poznámka:
Prostor Grimm se otevírá mladým lidem z celého
regionu a umožňuje jim první prezentaci vlastní tvorby, nebo poskytuje galerii k pořádání výstav jejich přátelům a známým.
Členové totožní se skupinou (občanské sdružení) Společnost Grimm
Prostor Grimm
Šternberský Prostor Grimm je majákem i přístavem
10.6.2003 6:05
(Šternberk) Šternberk leží na úpatí Nízkého Jeseníku a je branou při cestách do romantických krajů severní Moravy. V opačném směru je prvním větším centrem, kam se z jesenických kopců chodí (jezdí) za kulturou. Obnovující se klasicistní ráz města působí velmi uklidňujícím dojmem. Lze z něho vytušit dávný řád, logiku a neproklamativní vědomí vlastní svébytnosti.
Ve Šternberku dbají i nyní na kulturu, mimo jiné právě
kulturu výtvarnou. Této sféře se věnují tři instituce: Galerie Šternberk, Nadace
Jana Kryštofa Handkeho a Prostor Grimm. Sféry zájmu jsou mezi nimi jasné, takže
nevznikají spory, ale rozvíjí se spolupráce. Galerie Šternberk zprostředkovává
ve své dramaturgii kontakty s českou výtvarnou tvorbou, Nadace Jana Kryštofa
Handkeho prezentuje odkaz největšího ve Šternberku žijícího barokního malíře a
pečuje o výstavní využití augustiniánského kláštera a Prostor Grimm hýbe
současnými krajovými aktivitami a slouží těm, kteří ve Šternberku a na
Šternbersku výtvarně tvoří. Tím bylo dosaženo překvapivého efektu: nikdo si ani
v kopcích a horách nepřipadá zapadlý. Výtvarných tvůrců není na Šternbersku
málo. Patří mezi ně Petr Kuba, Ivana Kubová, Petr Zlamal, Blanka Zlamalová,
Josef Zlamal, Leona Křížová, Lubomír Dostál, Markéta Kuksová, Adam Dostál, Roman
Kubík, Kateřima Kubíková, Jan Grégr, Lenka Reimerová, Oskar Přindiš, Monika
Horenská, Luděk Adámek, Miloslav Smolka, Michal Kalhous, Hana Unzeitogová,
František Kantor, Martin Parobek.... Nebydlí jen ve Šternberku, ale také v Horní
Loděnici, v Hůzové... spolu s hosty tak Prostor Grimm představuje autory
všechny, kteří svým dílem chtělí oslovit jiné.
Tím se okruh činností Prostoru Grimm a s ním souvisejícího
Občanského sdružení Františka Antonína Grimma neuzavírá. Ve spolupráci s městem
Šternberkem jsou připravovány výstavy věnované architektonickému a kulturnímu
dědictví regionu, některé i s výkladem pro děti a mládež, která dojíždí za
vzděláním do šternberských škol. Prostor Grimm se otevírá mladým lidem z celého
regionu a umožňuje jim první prezentaci vlastní tvorby, nebo poskytuje galerii k
pořádání výstav jejich přátelům a známým.
Letos získalo Občanské sdružení F. A. Grimma z Nadace
Občanského fóra v grantovém programu Opomíjené památky grant ve výši 50 000,- Kč
na záchranu kaple sv. Jana Nepomuckého v Dálově. Oprava již probíhá.
Činnost Prostoru Grimm je zaměřena na uchování paměti o
technických památek na Šternbersku, na pořádání netradičních uměleckých aktivit,
mimo jiné na autorská čtení, představení loutkových divadel, přednášky
"domácích" cestovatelů, na výsledky výtvarné didaktiky...
Zdařilou akcí bylo barevné řešení objektu veřejných WC a
iniciace projektu o konverzi bývalé tabákové továrny, kterého se zúčastnila i
Fakulta architektury VUT v Brně.
Výstavní činnost probíhá v měsíčních cyklech a pravidlem se
stalo, že každý měsíc je otevírána nová výstava. Loni zaujala výstava z díla
Luďka Adámka z Hůzové, následně pak výstava malíře a keramika Lubomíra Dostála z
Horní Loděnice s následnou prezentací díla umělcova syna Adama, ve výstavy
celoregionálního charakteru se proměňují vánoční výstavy všech členů Občanského
sdružení F. A. Grimma, které přitahují diváky z celého jesenického podhůří. Tak
se Prostor Grimm stává majákem i přístavem kultuní veřejnosti ze širokého okolí.
Pro čtenáře neznalé dějin architektury dodáváme, že František
Antonín Grimm (1710-1784) se zasloužil o nejpozoruhodnější barokní dílo ve
Šternberku. Podle jeho plánů byl vybudován chrám Zvěstování Panně Marii, vedle
hradu nejvýznamnější architektonická stavba ve městě.
Bohumír Kolář