foto - Jiří Hůla, 2009

Vyšehradský hřbitov

obec: Praha
adresa: _
stát: Česká republika (Czech Republic)

poznámka:
Slavín

Vyšehradský hřbitov

Ze starého vyšehradského hřbitůvku z roku 1660 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. soletí. vyšehradské národní pohřebiště. Hřbitov zde stál již v roce 1260. Svou dnešní podobu získal v roce 1869 a patří k nejvýznamnějším pražským hřbitovům. Má rozlohu 0,81 ha. Antonín Barvitius navrhl mramorové hrobky na jižní a východní straně hřbitova a Antonín Wiehl navrhl arkády, které byly postaveny podle italského vzoru kolem okraje hřbitova. Křížovou klenbu malbami zdobených arkád nesou toskánské sloupy z pískovce. Hlavní cesta vede hřbitovem ke Slavínu, společné hrobce národních velikánů. S myšlenkou vystavět společnou hrobku přišel spolek Svatobor, bylo to v roce 1862 a v jeho čele stál František Palacký. Slavín byl postaven v letech 1889 až 1893 podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Sochařskou výzdobu provedl Josef Mauder - nad ústředním pomníkem Slavína je umístěn sarkofág, nad kterým se sklání alegorická okřídlená postava Génia vlasti. Po stranách pomníku jsou dvě sochy, představující na levé straně Vlast truchlící a po pravé straně Vlast vítěznou. Na přední straně pomníku jsou tři tabule se jmény prvních patnácti pochovaných ve Slavíně. První byl básník Julius Zeyer v roce 1901, který je také autorem veršů na soklech postranních soch: Svých synů prach vlast, truchlíc, zemi vrací. Jich skutky, jásajíc, po věky lidstvu hlásá. - Nad tabulemi se jmény je napsáno motto Slavína: Ač zemřeli, ještě mluví.
Vyšehradský hřbitov je majetkem města. 25. 6. 1999 byl odhalen Pomník českým hercům, společný hrob herců bez rodin. Péčí Společnosti přátel kultury slova, která sehnala peníze na zbudování pomníku, a péčí přítele Vlasty Fabianové pana Milana Berana, který zakoupil a věnoval místo v blízkosti hlavního vchodu na hřbitov, mohl vzniknout pomník, který byl bezplatně předán do péče Herecké asociace. Architektonické řešení hrobky navrhl ing. arch. Vladimír Rybák a její výtvarnou podobu ztvárnil ak. sochař Jan Pichl. Pomník vysoký 2,2 m je z šedohnědé žuly. Na vrcholu je umístěn bronzový kříž, část divadelní opony a dvě masky jako symbol divadla. Hrobka s dvěma kójemi pro 15 uren je zakryta deskami, na kterých se zlatým písmem vyrývají jména pohřbených. Jako první sem byla v roce 1999 uložena herečka Vlasta Fabiánová a v roce 2000 herečka a zpěvačka Ljuba Hermanová.
V oddělení, pro veřejnost nepřístupné části hřbitova, jsou hroby řádových sester voršilek, bartolomějek, redemptoristek.

Vyšehradský hřbitov

foto - Jiří Hůla, 2009
 

Vyšehradský hřbitov

termín   název výstavy
1973/09/15   Kladení věnců na hrob Maxe Švabinského
1995/04/04   100. výročí narození Vlastimila Rady

Vyšehradský hřbitov

kniha
  rok vydání   název (podnázev)
  2001   Klíč k pražským hřbitovům
informační leták / informace kolektivní
  rok vydání   název (podnázev)
  nedatováno   Národní kulturní památka Vyšehrad
průvodce
  rok vydání   název (podnázev)
  1981   Průvodce vyšehradským hřbitovem (Soupis významných hrobů na vyšehradském hřbitově)
  1983   Vyšehrad: Stručný průvodce

Vyšehradský hřbitov

osoba   narození rok od - do, poznámka
Lindner Gustav   11. 3. 1828     ???? - ????, pohřben
Lindner Gustav   11. 3. 1828     1887 - ????, pohřben

Vyšehradský hřbitov

dílo
rok vydání   autor, název (podnázev)
2022    , Hrob rodiny Šťáhlavských a Janouchů