Národní digitální knihovna

obec: Praha
adresa: _
stát: Česká republika (Czech Republic)

Národní digitální knihovna

Národní digitální knihovna je tvořena vybraným souborem publikovaných digitálních i digitalizovaných dokumentů kvalifikovaných jako základ národního kulturního dědictví určeného k trvalému uchování a zpřístupnění současným i budoucím uživatelům. Základ Národní digitální knihovny již byl položen. Digitální dokumenty tvořící jádro národního kulturního dědictví jsou shromažďovány, uchovávány a zpřístupňovány v rámci tří národních programů: Memoria (Manuscriptorium - digitalizované historické dokumenty), Kramerius (digitalizované novodobé dokumenty) a WebArchiv (publikované digitální dokumenty). Jádro národního kulturního dědictví by mělo být logicky spravováno i financováno Ministerstvem kultury.
Širší Česká digitální knihovna je však tvořena velkým množstvím dalších digitálních dokumentů oborového, regionálního, institucionálního i jiného charakteru. Pouze některé z těchto zdrojů se kvalifikují jako nejcennější součást národního kulturního dědictví. Za shromažďování, trvalé uchovávání (na centrálním datovém úložišti nebo lokálních datových úložištích) i zpřístupnění zdrojů mimo „jádro“ národního kulturního dědictví nesou odpovědnost (včetně finanční) resortně příslušná ministerstva, regiony, instituce atd. V rámci jejich působnosti existují dílčí programy a projekty, které je třeba efektivně propojit mezi sebou i s jádrem. Tento model do značné míry kopíruje osvědčený model shromažďování, trvalého uchovávání a zpřístupňování tradičních dokumentů. Existence dvou velkých knihoven zřizovaných Ministerstvem kultury v centru systému je výhodou nejen s ohledem na možnou dělbu prací (která již v dílčích oblastech intenzivně probíhá) – jejich umístění skýtá do budoucna zároveň možnost dislokace datových úložišť do dvou poměrně vzdálených lokalit. Doplnění systému na principu regionálním a oborovém je u nás již dlouhodobě funkční a prověřené. Vícezdrojové a meziresortní financování České digitální knihovny je nezbytnou podmínkou její životaschopnosti.
Digitální zdroje a příslušná metadata, které vznikají v souladu s mezinárodními standardy a/nebo jejich národními modifikacemi a interpretacemi, spadají do standardní zóny a je možné je zastřešit prostřednictvím národních a mezinárodních portálů a souborných katalogů. Respektování stejných standardů je rovněž základní podmínkou kooperace všech institucí působících v rámci standardní zóny. Mimo standardní zónu vzniká a existuje množství dalších digitálních dokumentů, které nelze ignorovat. Jedná se o digitální dokumenty, jejichž producenti nejsou z nejrůznějších důvodů schopni nebo ochotni respektovat standardy, ale i o dokumenty, které jsou svojí povahou natolik nové, že pro ně ještě standardy neexistují. I tyto dokumenty z nestandardní zóny může být žádoucí zastřešit prostřednictvím portálů a souborných katalogů. Absence standardů ovšem přináší značné limity v oblasti trvalého uchování i zpřístupnění, s nimiž je nutné počítat.
Národní digitální knihovna se bude postupně transformovat ve spolehlivý repozitář odpovídající jednoznačně daným mezinárodním kritériím. Bude to drahá a dlouhá cesta, s ohledem na trvalou ochranu národního kulturního dědictví se jí však nelze vyhnout a nelze ji dlouho odkládat.
zdroj – www.ndk.cz, 2008