Tibet

obec: _
adresa: _

poznámka:
Tibet (tibetsky བོད་, Wylie bod, čínsky 西藏 Xīzàng) je historické území ve střední Asii. Z velké části se rozkládá na Tibetské náhorní plošině a jeho průměrná výška dosahuje přibližně 4 500 m n. m., proto se Tibetu někdy říká „střecha světa“. Tradičním etnikem Tibetu jsou Tibeťané hovořící tibetským jazykem. V současnosti žijí na území Tibetu také početní Chanové a Chuejové, tedy příslušníci čínských etnických skupin.
V 7. století vzniklo Tibetské království, které se zhroutilo po roce 842. Západní a střední Tibet byly poté převážně sjednoceny tibetskou vládou ve Lhase nebo v blízkých lokalitách, ta byla v různých dobách pod mongolskou a čínskou nadvládou. Východní oblasti Kham a Amdo byly často rozděleny mezi řadu knížectví a jiné skupiny, tyto oblasti většinu času spadaly přímo pod čínskou správu. Současné hranice Tibetu byly obecně definovány v 18. století. V roce 1903 provedli Britové invazi do Tibetu a donutili místní vládu podepsat smlouvy, kterými se stal Tibet v podstatě britským protektorátem, i nadále však Britové ujišťovali Čínu, že stále uznává její nároky na autoritu nad Tibetem. Tibet v roce 1913 vyhlásil nezávislost, to ovšem nebylo uznáno čínskou vládou. Později Lhasa převzala kontrolu i nad západní části čínské oblasti S’-čchuan. V regionu vláda udržela autonomii do roku 1951, kdy byla tibetská armáda zničena v bitvě u Čhamdo. Tibetská vláda byla zrušena v roce 1959 po neúspěšném povstání.
Historický Tibet se skládal ze tří provincií – Amdo, Kham a Ü-Cang (která sama se skládá z regionů Ngari, Ü a Can, je však někdy uváděna dohromady, jako jedna provincie Ü-Cang), a měl rozlohu okolo 2,5 milionů km². K historickému Tibetu se někdy počítá též Bhútán a území v severní Indii - Ladak, Sikkim a severní část Arunáčalpradéše (tzv. Jižní Tibet). Asi polovinu území historického Tibetu dnes zabírá Tibetská autonomní oblast.
cs.wikipedia.org, 28.10.2018