Vyšehrad

rok vzniku: 1934
rok zániku: 1953
obec: Praha
adresa: Karlovo náměstí

poznámka:
1934-1953, nakladatelství
Karlovo náměsti 2, Praha 2
Karlovo náměsti 5, Praha 2

heslo:
Nakladatelství Vyšehrad 1934-1948
Reorganizací tiskových podniků Československé strany lidové bylo v říjnu 1934 založeno nakladatelství Vyšehrad. Hlavní zásluhu na tom měl Msgre Bohumil Stašek (1886-1948) sídelní kanovník na Vyšehradě a čelný představitel Čsl. strany lidové. Ideovým předchůdcem nakladatelství Vyšehrad bylo vydavatelství Josefa Floriána ve Staré Říši na Moravě a pražské nakladatelství Ladislava Kuncíře (1890-1974).Ladislav Kuncíř se
také stal na rok prvním řiditelem. Vlastní produkce nakladatelství nebyla zprvu velká, některé tituly převzalo od Kuncíře. Staral se o to správce František Jirásek a redaktor Aloys Skoumal (1904-1988). V roce 1937 soustředil Vyšehrad okruh čtenářů kolem členské edice Katolický literární klub (KLK), vyšlo 60 svazků a 4 vánoční tisky. V letech 1937-1949 mimo jiné díla Mauriakova, Haserta, Skácelíka, Malé, Křeliny , Geversové, Čepa, Undsetové, Mrštíka. Pro mládež vznikla edice Raná setba (1935-1942), za války zakázáná nacisty. Řídil ji spisovatel J. F. Hruška a profesor J. Hrubý, po jeho smrti převzal dici spisovatel Jaroslav Janouch (1903-1970). V Rané setbě vyšla díla J. Svensona, Hrubého, Vlčka, Skácelíka, Melvilla, Mejstříka, Lupatiho. Edici Rozmach dobré knihy (1937-1940) řídil Josef Papica, vyšlo 18 svazků, mezi jinými díla Procházky, Javořické, Pokorného Mauriaca, Kossakové, Pokorného, Ulricha, Jacksona. Krátké trvání měla edice Rozmach dětské knihy(1938-1939), vyšly knihy Lortaca, Milneho, Kossakové. V roce 1939 se stal ředitelem Vyšehradu Dr. J. Hertl, který vedl nakladatelství do roku 1945.Paradoxně největší rozkvět zažívá nakladatelství v době války. Vycházejí knihy Karla Schulze - Kámen a bolest, Peníz z noclehárny, Prsten královnin, pro děti Princezna z kapradí. Redaktor L. Jehlička uspořádal výbor básní - Krajina dětství. Knihy dalších autorů (Kalista, Tichý, Vašica, Kutnar, Hobzek, Berounský, Albrecht, Bitnar, Pujman, Očadlík) redakčně připravili redaktoři R. Voříšekem a J. Reimoser. Vycházelo dílo J. Demla, Jaroslav Durycha, Jana Čepa. V roce 1939 byla založena
edice Knihy řádu, 17 titulů, především Erbovní knížky Břetislava Štorma (1907-1960), dále knihy F. Lazeckého, K. Schulze, V. Renče, Schwarzenbergra, Silesia, Boethia, Rilkeho.
Šest svazků vyšlo v Podlahově knihovně naučných spisů(Malina, Ráček, Ignác, Florovský, Chudoba, Slovanské studie). Významnou edice, řízenou A. Birnbaumovou, byly Poklady národního umění (91 svazků), průvodce po českých výtvarných památkách psali významní historici umění (Birnbaumová ,Blažíček, Wachsmanová, Masaryková, Kotíková, Pešina, Plachá, Čarek, Rouček, Novotný, Šámal,Líbal, Denkstein, Vaňková ad.). V edici Kytka dobrých knich (1941-1943) vyšlo 19 autorů (např. Vieserová, Wagerl, Skácelík, Svatoš, Galvéz, Pecka, Nauman, Svobodová, Severin, Malá). J. Kostohryz, J. Rey a R. Voříšek řídili edici Pro život.(1940-1941), do které přispívali Hobzek, Rey, Voříšek, Rabas, Očadlík, Weirich, Pujman, Slavik, Berounský, Míčko, Vašica, Bitnar, Tichý, Chudoba, Kutnar, Hába, Kučera, Štorm, Šourek, Peřich, Renč, Benetka, Červinka, Srbová, Kratochvíl. Edici Z domova a ze světa (7 svazků) a řídil A. Skoumal a B. Slavík), České letopisy (J. Hobzek a R. Holinka), sbírky pomůcek pro apoštolskou práci Slovo a duch (1940) vedl J. Ev. Urban. Důležitou roli ve válečném období měla dětská literatura, kterou od roku 1939 řídil Jaroslav Janouch, mimo edice vyšlo 9 titulů (M. Holková, Vl. Donát, A. Čajkovskij, I. R. Malá, K. Lhoták, J. Janouch, K. Schulz, E. Hertlová). Po zákazu Rané setby byly v roce 1943 založeny pro mládež edice Knihy Vyšehradu (V. Deyl, I. R. Malá, J. Severin) a Dětské knihy Vyšehradu (7 titulů - K. Hroch, J. Janouch, V. Renč, Fričová-Josefů, J. Alda, Č. Sovák). V edici Iskra vyšly tři knihy (V. Martínek, Šulc, Č. Kramoliš). Velký úspěch měla řada veršovaných pohádek s ilustracemi (Renč-Trnka: Perníková chaloupka, Alda-Herink:Sůl nad zlato, Sovák-Kubašta: Zvířátka a sedm loupežníků). Úspěšné byly knihy V. Deyla Příběhy z medové stráně a J. Janoucha
Pro čest a slávu a U Toledské brány. Po odchodu Jaroslava Janoucha převzal vedení dětské literatury E. Frynta. Za jeho řízení vyšly knihy J. Heyduka, H. Jágrové, J. Aldy, J.Pilaře, A.Musila ad. Nakladatelství Vyšehrad vydávalo časopisy Obnova a Řád, literárně kulturní časopis řízený Františkem Lazeckým. Mimo kmenových autorů (Renč, Kostohryz, Lazecký, Vašica) přispívali mladí (Šotola, Pilař, Vladislav). V roce 1945 byl založen časopis Vyšehrad vedený A. Skoumalem, později A. Vyskočilem a J. Myslivcem. Výtvarnou podobu publikacím dával zpočátku Michael Florián, v letech 1939-1940 byl výtvarným redaktorem Otto Stritzko (autor nakladatelské značky) a typografie Katolického literárního klubu. K prvním výtvarným spolupracovníkům patřili Kamil Lhoták a Emanuel Frinta, dále J. Herink, J. Lada, J. Trnka, A. Machourek, F.Tichý, V. Kubašta, Mariguita (A. Hrihorjev), B. Štorm, J. Zrzavý, V. Sedláček, J. Vodrážka ad. Po roce 1945 se na krátkou dobu stal ředitelem A. Skoumal, po jeho odchodu převzal řízení celého podniku literární kritik Bedřich Fučík, kterému se během tří let podařilo dát nakladatelství jasný program a cíl. Přednost dostala beletrie a poesie. Vzniklo několik nových edic např. Orientace (Chesterton, Mounier, Maritein, Picard, Davson ad.), z krásné literatury např. Bernanos, G. Green, B. Marschall, E. Waugh, z poezie J. Zahradníček (La Saletta, Jeřáby, Žíznivé léto), Dokulil (Tváří v tvář), Slavík (Snímání), Vokolek (Vyprodaný čas), Renčovy básně. Vycházely spisy Chudobovi, Čepovi, Demlovi. Spisy J. Š. Bára řídil V. Binar, edici Nová řada J. Čep. V Nové řadě vyšlo v letech 1947-1948 16 svazků (Čep, Werfel, Green, Křelina, Bernanos, Webbová, Mauriac, Zermatten, Waugh, Marschall, Barring). V padesátých letech byli mnozí redaktoři a spisovatelé zatčení, ve vykonstruovaných procesech odsouzeni na mnoho let do vězení (B. Fučík, L. Kuncíř, V. Renč, L. Jehlička, R. Voříšek, J. Kostohryz, F. Křelina, V. Šnajdr, J. Knap, K. Zítko, F. Jirásek, Z. Kalista, J. Kolínská, V. Prokůpek a mnoho dalších).
s použitím sborníku 70 let nakladatelství Vyšehrad pro informační systém abART zpracoval a doplnil Ladislav Janouch, 2008