národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01041066

poznámka:
Politik, tělovýchovný funkcionář.

Antonín Himl

V mládí hrál na oblastní úrovni házenou, ovšem spíše se věnoval funkcionaření, zprvu v mládežnickém, později tělovýchovném hnutí. Od roku 1948 pracoval v různých funkcích v Československém svazu mládeže, až se v letech 1963–67 stal tajemníkem a členem předsednictva a sekretariátu ústředního výboru ČSM. Od 1969 byl poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění, ale s nastupující normalizací se vrátil do mládežnického hnutí – od roku 1970 řídil jako předseda Český ústřední výbor Socialistického svazu mládeže, zároveň byl místopředsedou ÚV SSM.
V roce 1972 byl nejvyššími orgány KSČ pověřen úkolem znormalizovat Československý svaz tělesné výchovy. Stal se předsedou ČSTV a z titulu své funkce "automaticky" i předsedou Československého olympijského výboru. Své postavení si v tehdejší hierarchii československé tělovýchovy ještě upevnil, když byl v dubnu 1976 jmenován členem Ústředního výboru KSČ.
K olympijskému hnutí se Himl dlouho stavěl pohrdavě. Například když byl v červnu 1975 při ČSOV ustaven Klub československých olympioniků, který měl dát olympismu v Československu demokratičtější charakter a šířit jeho ohlas ve veřejnosti, bylo oproti mezinárodním zvyklostem jeho rozhodnutím omezeno právo na členství jen na ty sportovce, kteří se na olympijských hrách umístili do šestého pořadí a i toto členství bylo výběrové. Podobná omezení stíhala i Československý klub fair play, který při ČSOV působil od roku 1977. Himlův vztah k olympijskému hnutí se částečně změnil po 79. zasedání Mezinárodního olympijského výboru v Praze v červnu 1977, na němž byl na čtyři roky zvolen místopředsedou Asociace národních olympijských výborů a členem tripartitní komise, v níž zástupci MOV, národních olympijských výborů a sportovních federací měli řešit problémy olympijského a sportovního hnutí. Po zvolení Juana Antonia Samaranche předsedou MOV v roce 1980 jím byl pověřen zorganizovat při MOV komisi Sportu pro všechny. V letech 1981–83 byl jejím úřadujícím předsedou a později místopředsedou.
Ačkoliv se Himlův vztah k olympismu lepšil, návrh založit po vzoru jiných národních olympijských výborů Československou olympijskou akademii jako orgán zabývající se propagací a studiem olympismu zpočátku odmítl. Souhlasil teprve pod vlivem Samaranche v roce 1987, ovšem členství bylo opět výběrové a schvaloval ho sekretariát ÚV ČSTV.
Velkou skvrnou na Himlově působení v čele ČSOV zůstanou dvě záležitosti. Tou první bylo, že s ohledem na neustálé dokazování převahy socialistického sportu začaly být s jeho souhlasem uplatňovány zásady řízeného podávání dopingových látek sportovcům, přestože formálně byl doping odsuzován a zakázán. Tou druhou bylo v květnu 1984 odmítnutí československé účasti na XXIII. olympiádě v Los Angeles na základě nátlaku vedení KSČ, které se ochotně podvolilo požadavku vedení Komunistické strany Sovětského svazu. Když v lednu 1988 při návštěvě Číny náhle zemřel, založila komise Sportu pro všechny MOV Cenu Antonína Himla. Než mohla být udělena, došlo v Československu k politickým změnám a MOV ji zrušil.
www.olympic.cz

Antonín Himl

Antonín Himl

katalog kolektivní
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	1983	Kornelie & Zdeněk Němečkovi (Plastiky, vystřihovaná grafika, textilní koláže, tapiserie), Svaz českých výtvarných umělců, Praha