Šebestián Vojtěch Scipio Berlička

* 1565, Plzeň (Plzeň-město), Česká republika (Czech Republic)
† 1639, Zwettl, Rakousko (Austria)
překladatel, pedagog, básník, jezuita

 

pohlaví: muž

NK AUT: jk01011861

poznámka:
Odkaz. forma
Berlička z Chmelče, Šebestián, 1565-1639
Scipio, Vojtěch Šebestián, 1565-1639
Scypio, Šebestián Vojtěch, 1565-1639

Šebestián Vojtěch Scipio Berlička

Šebestián Vojtěch Scipio se narodil roku 1565 v Plzni, studoval v Praze, kde také vstoupil roku 1583 do Tovaryšstva Ježíšova. Údajně pobýval u slavného polského jezuity Piotra Skargy v Krakově, doklady o tom však postrádáme. Jisté je, že po studiích teologie ve Štýrském Hradci vyučoval v Olomouci v letech 1598-1606. Právě tam roku 1602 vychází jeho prvotina, překlad Dialogů sv. Řehoře Velikého (Rozmlouvání svatého Řehoře papeže o žvotech a zázracích svatých) s efektní autorovou předmluvou a otištěným životem sv. Řehoře, jenž je překladem z Životů svatých Piotra Skargy. Nad překladem posledně zmíněné knihy Scipio pracuje ve volných chvílích, vybere z něj životy svatých panen, ale tento výbor vydá až jezuita Jiří Ferus pod jedním z mnoha svých pseudonymů (Tomáš Ignác Placalius) roku 1634 bez uvedení skutečného překladatele pod titulem Obora panenská. 71(!) Scipionových překladů životů svatých ze Skargy i z Dialogů sv. Řehoře anonymně otiskla roku 1696 redakce reprezentativního souboru Vitae Sanctorum, tj. Životové... nejpřednějších svatých a světic Božích. Po krátkém pobytu v Jindřichově Hradci se Scipio ocitá v Praze, kde roku 1615 vydává osobitou adaptaci tehdy v katolickém prostředí velmi oblíbeného Bellarminova katechismu nazvanou Krátké dítek učencův zvedení a dedikuje ji dětem mocného Viléma Slavaty, jindřichohradeckého pána. Zde se snaží propagovat kult Moudrosti Boží, což je v kultuře západního křesťanství věc za oněch časů naprosto ojedinělá. Arcibiskupem Janem Loheliem je rok po vydání předchozí knihy vyzván, aby napsal polemiku proti traktátu utrakvisty Adama Clemense (Klementa; i on se řadí mezi plzeňské rodáky) z roku 1615 O manželství kněží. Scipio tak učinil a v roce 1617 v Olomouci, kam byl mezitím vyslán, vydal Bezženství kněžské, jadrnou odpověď, mj. bohatou na různá přísloví, říkadla i nadávky. Clemens cítil potřebu odpovědět, a tak se roku 1618 znovu tiskem pouští do polemiky, v té době však už má Scipio jiné starosti, neboť zřejmě kvůli svým ambicím opouští jezuitský řád a jeho další osudy jsou zatím neznámy; zemřel možná po roce 1638 u cisterciáků v dolnorakouském Zwettlu. Rovněž roku 1618 stačil vydat knihu, která vzbudila největší pozornost, Postilu, kde se už v titulu za zkratkou jeho jména neobjevují iniciály Tovaryšstva. Roku 1619 snad ještě napsal polemiku s konfesí českých stavů Refutatio Apologiae secundae Regni Bohemiae, ale podle Balbína, který ji četl, zůstala nedokončena v rukopise; nám se každopádně nedochovala.
zdroj – Linka, Jan. Šebestián Vojtěch Scipio Postila. In: Pěší zóna 2002, č. 10, s. 27-28 (citace)

Šebestián Vojtěch Scipio Berlička

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Jindřichův Hradec (Jindřichův Hradec), Jindřichův Hradec (Jindřichův Hradec), pobyt
???? - ????   Praha, Praha, studium
???? - ????   Štýrský Hradec (Graz), Štýrský Hradec (Graz), studium
1598 - 1906   Olomouc (Olomouc), Olomouc (Olomouc), pedagog

Šebestián Vojtěch Scipio Berlička

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2002   Šebestián Vojtěch Scipio Postila, Pěší zóna, 27-28

Šebestián Vojtěch Scipio Berlička

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2002   Předmluva k čtenáři, Pěší zóna, 29-33