Jindřich Matiegka

* 31. 3. 1862, Benešov (Benešov), Česká republika (Czech Republic)
† 4. 8. 1941, Mělník (Mělník), Česká republika (Czech Republic)
lékař, antropolog

 

pohlaví: muž

NK AUT: jk01080736

poznámka:
MUDr. RNDr.h.c., profesor antropologie

Jindřich Matiegka

Čestný občan města Benešova MUDr. Jindřich Matiegka (vysl. Matějka) se narodil 31. března 1862 v Benešově v rodině soudního adjunkta Josefa Matiegky a jeho ženy Elišky, rozené Ebertové. Jeho otec byl záhy roku 1865 přeložen do Litoměřic, kde Jindřich navštěvoval obecnou školu. Poté rodina přesídlila do Prahy a Matiegka zde studoval na německém malostranském gymnáziu a soukromně bral hodiny češtiny. Po maturitě byl přijat na německou lékařskou fakultu University Karlovy a zde roku 1887 prohlášen doktorem veškerého lékařství. Poté se usadil v Lovosicích, kde působil jako panský i praktický lékař, přičemž byl též členem Spolku českých lékařů. Zahájil zde úspěšnou lékařskou kariéru a započata tu byla i jeho první antropologická studia. Sbíral starožitnosti a vykopával prehistorické hroby, čímž mohl vhodně spojit výzkum člověka a jeho vzhledu s výzkumem jeho života. Mělnická kostnice, jíž uspořádal, mu skýtala bohatý srovnávací vědecký materiál. V Lovosicích se Jindřich Matiegka po roce oženil s dcerou soudního rady Marií Stránskou, jež byla vnučkou váženého mělnického kupce a někdejšího purkmistra Václava Prokopa.
Manželům se narodila dcera Ludmila, které byl Matiegka i přes své vysoké pracovní nasazení vzorným otcem. Ludmila se později stala doktorkou filozofie a profesorkou dívčí reálky a rozvíjela svou badatelskou činnost zejména v oboru egyptologie.
Od roku 1892 se Jindřich Matiegka usadil s rodinou natrvalo v Praze a působil zde jako městský lékař. Do této doby se datuje i počátek jeho dlouholetého přátelství s vynikajícím českým archeologem Luborem Niederlem, jež mu dalo podnět ke zřízení antropologické expozice na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895. Roku 1897 se Matiegka na Karlově universitě habilitoval z antropologie a demografie a jako docent zde začal tyto obory přednášet. V roce 1898 zanechal lékařské praxe, působil jako zemský zdravotní inspektor na pražském místodržitelství a poté i jako zdravotní rada Zemského výboru Království českého. Z titulu této funkce se organizačně podílel na zřizování humanitárních ústavů v Čechách. V této době byl již známým antropologem a soustředil rozsáhlý vědecký materiál o tělesném stavu českého obyvatelstva, čímž podal základní obraz o tělesných vlastnostech naší populace. Na základě svých antropologických studií lidských ras se postavil proti teorii nadřazenosti některých lidských plemen nad jinými a tím veřejně zavrhl rasismus. Roku 1908, po jedenácti letech od své habilitace, byl MUDr. Jindřich Matiegka jmenován placeným mimořádným profesorem antropologie a demografie na filozofické fakultě University Karlovy V té době to byla první stolice tohoto oboru v Rakousku-Uhersku a pouze největší univerzity v Evropě měly obdobné katedry. Odešel z lukrativního místa ve zdravotnickém výboru a plně se začal věnovat vědecké práci. Krok za krokem si pro sebe a svůj obor dobýval respekt a uznání a 16. září 1918 byl konečně jmenován skutečným řádným profesorem.
Po osamostatnění přírodovědecké fakulty zakládá v roce 1920 prof. Matiegka při Karlově univerzitě Antropologický ústav a to díky nezměrné hmotné podpoře jeho přítele dr. Aleše Hrdličky, jenž vedl v letech 1903-43 antropologické oddělení Národního muzea ve Washingtonu a bez jehož další podpory by nemohl začít vycházet vědecký časopis Anthropologie a roku 1930 vzniknout Muzeum člověka, jež dnes nese Hrdličkovo jméno. V roce 1921 byl Matiegka zvolen děkanem přírodovědecké fakulty a v roce 1929 dokonce rektorem University Karlovy. V roce 1932 ukončil svou aktivní pedagogickou činnost a téhož roku byl ke svým sedmdesátým narozeninám vyznamenán čestnám doktorátem přírodních věd. Ani ve svém vysokém věku se nestáhl do ústraní a i nadále byl velice aktivní a věnoval se zejména psaní knih a odborných statí. Z velkého množství více než tří set vědeckých poblikací je třeba zmínit alespoň „Homo předmostensis, fosilní člověk z Předmostí na Moravě“ (1934-38) či „Stomatologie školní mládeže“ (1927), „Všeobecná nauka o plemenech“ (1929) a Filosofie somaticko-antropologická“ (1935). Od roku 1923 až do své smrti v roce 1941 vydal 18 ročníků vědecké revue „Antropologie“ a taktéž několik svazků „Antropologické knihovny“. Vysoce ceněn je i jeho spis „Crania Bohemica“, jenž shrnuje výsledky výzkumu předhistorických i historických lebek
Jindřich Matiegka též zkoumal a verifikoval lebky sv. Václava a sv. Vojtěcha a kostry českých králů a jiných významných osobností české historie jako například Karla Hynka Máchy či Pavla Josefa Šafaříka. Byl oblíbeným vysokoškolským pedagogem a vychoval celou řadu vynikajících českých antropologů, kteří navázali na jeho práci při zkoumání pozůstatků Přemyslovců, Lucemburků a dalších osobností české minulosti. Jeho rodné město Benešov na Jindřicha Matiegku nezapomnělo a 26. dubna 1937 byl usnesením městského zastupitelstva jmenován u příležitosti svých 75. narozenin čestným občanem města Benešova.
Dana Ondráčková, jiskra-benesov.cz, 18.6.2018

Jindřich Matiegka

 

Jindřich Matiegka

rok od - do   skupina, *vznikla, poznámka
1921 - ????   Česká akademie věd a umění, *

Jindřich Matiegka

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2004   Členové České akademie věd a umění 1890 - 1952, Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
www
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  ????   Jindřich Matiegka (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org

Jindřich Matiegka

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1934   Rovnocennost evropských plemen a cesty k jejich ušlechťování, Česká akademie věd a umění (ČAVU), Praha
  1935   Sváteční člověk (Vzpomínky přátel a ctitelů na českého biskupa Antonína Podlahu o třetím výročí jeho smrti), Růžena Klimakovská, Praha