pohlaví: muž

poznámka:
NK ne - 2013/03
Loketský mistr varhanář, postavil varhany v Plasích, Zlaté Koruně a Praze. Proslavil loketskou varhanářskou školu.
zdroj: SVKPK

Abraham Stark

Narodil se roku 1659 varhaníkovi Ondřeji Starkovi, později váženému měšťanu a loketskému purkmistrovi.
Kde se varhanářskému umění vyučil zatím nevíme. Nabízí se možnost kontaktů se sokolovským varhanářem Františkem Michaelem Kannhäuserem (1634-1701), větší vliv však můžeme přičíst pouze o dva roky staršímu Josefu Jahnovi, hudebnímu skladateli a členu cisterciáckého kláštera v Plasích, narozenému v Lokti 24. prosince 1657. Starkovy pozdější práce ovlivnil tehdy v Praze usedlý vestfálský varhanář Petr Dotte († 1696) který s oblibou používal ve svých varhanách rejstříky salicionál a repetující seskvialteru, u nás dříve málo obvyklé. Abrahám Stark tyto rejstříky uplatňoval po jeho vzoru ve všech svých větších nástrojích. Mezi oběma varhanáři musel být určitý bližší vztah. Když Petr Dotte zemřel, pověřila jeho ovdovělá manželka Abraháma Starka záruční prohlídkou varhan v klášteře Teplá, kde v jejím zastoupení přijal 24. října 1696 padesát zlatých.
Abrahám Stark zůstával dlouho svobodný. Až 21. ledna 1695 uzavírá svatební smlouvu s Růženou, vdovou po zesnulém Františku Sebastianu Freytagovi, rozenou Jahnová. Sňatek uzavřel Abrahám Stark s vdovou o deset roků starší, čímž se stal švagrem Josefa Jahna, člena cisterciáckého řádu a význačného církevního skladatele. Tento sňatek s bohatou vdovou mu umožnil rozvinutí jeho životních plánů. Jeho švagra pak můžeme považovat za duchovního vůdce loketské varhanářské školy, k jejíž prosperitě přispíval svým vlivem v kruzích církevních i hudebních.
Nejstarší známou prací Abraháma Starka jsou chorální varhany kostela P. Marie na Strahově (1683), dnes již neexistující varhany kněžského kůru u sv. Víta v Praze a stejně velké varhany u sv. Františka Serafínského (1688).
V devadesátých letech pracoval převážně pro cisterciácké kláštery.
Dne 17. října 1690 uzavřel Abrahám Stark s opatem kláštera v Sedlci u Kutné Hory smlouvu na stavbu dvou nových varhan pro bývalý kostel sv. Filipa a Jakuba. K dohodnuté ceně 400 zlatých rýnských obdrží ještě 60 zlatých rýnských, což činí dohromady 460 zlatých rýnských.
Po zrušení kláštera byly jedny varhany přeneseny do Přelouče (dosud zachováno), druhé do Týnce nad Labem (zničeno požárem).
V letech 1696-7 postavil nejspíše rovněž dvoje varhany u cisterciatek v Brně, z nichž menší nástroj, na který se hrálo již od vánoc 1696, se zachoval ve Sněžném, dvoumanuálový nástroj byl dokončen o rok později. Dne 3. února 1698 uzavřel Abrahám Stark smlouvu na stavbu varhan kláštera ve Zlaté Koruně za 750 zlatých rýnských.
Z krásných varhan postavených Abrahámem Stárkem kolem roku 1702 za 2210 zlatých v minoritském kostele sv. Jakuba na Starém Městě pražském, zachovala se do současné doby již jen nádherná skříň a některé píšťaly principálového sboru. Varhany měly původně dvacet šest rejstříků na dvou manuálech a pedálu.
K pracím Abraháma Starka můžeme přičíst ještě stavbu menších varhan, jejichž tvůrce není nikde jmenován. Roku 1705 byly postaveny v Ledcích varhany za 478 zlatých, které kolaudoval Josef Jahn z plaského kláštera. Protože v těch letech existovala v Lokti pouze jedna varhanářská dílna, můžeme Abraháma Starka považovat také za autora varhan kláštera v Chlumu nad Ohří, přestavovaných v letech 1706-7 za 190 zlatých, a positivu zhotovenému za 80 zlatých loketských varhanářem roku 1709 pro farní kostel v Plané.
Mezi nedatované práce nutno zařadit stavbu varhan kláštera klarisek v Chebu a v Mariánském Týnci, které později přišly do děkanského kostela v Žebráku. Blízký vztah mezi tímto proboštstvím a klášterem plaským, kde měl Abrahám Stark vlivného švagra, naznačuje i autora tohoto nástroje, jehož překrásná skříň s jedenácti sochami hrajících andělů zůstala dosud zachována. Podle inventářů z let 1853 a 1863 měly tyto varhany osmnáct rejstříků.
Výtvarné řešení varhanních skříní Abraháma Starka má několik typických znaků. Jsou to především skosená pole prospektových píšťal, která se později objevují i u řady mladších českých varhanářů. Většina skříní je nesena mohutnými postavami andělů. Věže píšťal prospektů hlavního stroje provází skupina drobných němých píšťal. Abrahám Stark dával přednost umístění positivu uprostřed skříní hlavního stroje. K jeho přemísťování do předprsně kůru docházelo až později pod vlivem Mořice Vogta, jak to lze dosud dobře zjistit u varhan v Plasích, kde Vogt působil.
Majetek Abraháma Starka se rozrůstal koupí lesa 20. dubna 1703 a pozemků 1708, a smrt ho překvapila v plném pracovním elánu ve věku padesáti let. Radní a slavný loketský varhanář Stark byl pochován 18. května 1709 v kryptě kostela sv. Václava v Lokti.
1683 Praha Strahov, P.Marie - I/9
1688 Praha sv.František Serafínský - II/14
1690 Plasy klášterní k. - II/28
1691 Sedlec-Kutná Hora - Přelouč - chorální varhany - I/11
1692 Sedlec-Kutná Hora - Týnec nad Labem - figurální - I/11
1696 Brno klášter cisterciatek - I/10
1699 Zlatá Koruna - II/20
1702 Praha sv. Jakub - II/26
1705 Ledce
1707 Chlum nad Ohří - I/10 , 190 zl.
1709 Planá u Mariánských Lázní, farní k.
bez data:
Praha - kněžský kůr u sv. Víta
Cheb - klarisky
Mariánská Týnice

Štěpán Svoboda
http://varhanninastroje.euweb.cz/index2.php?odkaz=stark&title=Abrah%E1m%20Stark

Abraham Stark

Abraham Stark

kalendárium
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2008	Kalendárium osobností západních Čech na rok 2009 (Textová část), Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň (Plzeň-město)