Pietro Aretino

* 20. 4. 1492,
21. 10. 1556,
básník, spisovatel

 

pohlaví: muž

heslo:
Pocházel z města Arezzo, kde také získal vzdělání, pak byl z města vypuzen. Tvůrčí období strávil ve městě Perugia, kde byl podporován Agostinem Chigim, bohatým bankéřem a mecenášem. Později odešel do Říma.
Když papeži Lvovi X. v roce 1514 zemřel jeho slon Hanno, Aretino napsal satirický pamflet, nazvaný “Poslední vůle slona Hanna”. Fiktivní závěť chytře zesměšňuje vůdčí politické a náboženské osobnosti Říma Aretinovy doby včetně samotného papeže. Pamflet byl úspěšný, začal Aretinovu kariéru slavného satirika, začal být známý jako “metla knížat”.
Aretino žil v kroužku literátů u svého patrona, zlepšoval své satirické schopnosti, věnoval se pomlouvání politiků a papežské kurie, povýšil římskou tradici hanopisů pasquinade na satirický žánr. Později napsal sbírku devětadvaceti pornografických sonetů Sonetti Lussuriosi (Smyslné sonety), k níž nakreslil Giulio Romano sérii nádherných, ale velmi pornografických kreseb, která byla později vydána pod titulem I Modi (doslova Způsoby, míněno jako sexuální polohy, česky vyšlo v roce 1928 jako soukromý tisk v překladu Kamila Bareše pod názvem Božského Pietra Aretina Rozkošnické sonety). Touto knihou definitivně ztratil podporu papeže Lva X.
Po jeho smrti v roce 1521 ho podporoval kardinál Giulio de Medici, pozdější papež Klement VII., protože Aretino kritizoval jeho protivníky. Papežem ale byl po Lvovi X. zvolen Vlám Hadrián VI. (kterého Aretino označil za „německý svrab“), v důsledku čehož Aretino odešel z Říma do Mantovy, kde byl podporován vévodou Federicem II., nebo do služeb vojevůdce Giovanniho de Medici. Poté, co byl konečně Klement VII. zvolen papežem, vrátil se do Říma, ale výhrůžky smrtí, pocházející od biskupa Giovanniho Gibertiho, kterého Aretino kritizoval ve svých satirách, ho donutily k tomu, aby se v červenci 1525 vydal na cesty po severní Itálii, kde sloužil různým velmožům. V roce 1527 se nastálo usadil v Benátkách, protipapežském městě a „sídle všech neřestí“.
Aretino byl blízký přítel Tiziana, který ho nejméně třikrát portrétoval. Papež Klement VII. učinil Aretina maltézským rytířem.
cs.wikipedia.org