Adolf Srb
* 24. 9. 1850, Rokycany (Rokycany)
† 14. 3. 1933, Rokycany (Rokycany), Česká republika (Czech Republic)
novinář, spisovatel, archivář
národnost: česká
NK AUT: jk01120732
poznámka:
* cs.wikipedia.org - 24.9.
* - NK - 27.9.
Adolf Srb
Příznivec staročeské strany. Působil v denících Politik a Plzeňské listy; za jeden z článků byl r. 1876 odsouzen ke čtyřem měsícům vězení. Angažoval se ve prospěch českých menšin v pohraničí. Sepsal české politické dějiny od r. 1861 do r. 1899. Ve 30. letech 19. století byl velmi oceňovaný pro svou dlouholetou vlasteneckou činnost i pro podporu začínajících novinářů.
Roku 1871 vstoupil do redakce pražského německého deníku Politik, kde prošel náročnou novinářskou školou J. S. Skrejšovského. Roku 1876 byl odsouzen k čtyřem měsícům vězení za to, že jako odpovědný redaktor připustil uveřejnění článku, v němž nepodepsaný autor (podle žaloby nepravdivě) obviňoval jednoho z odborných radů z rakouského ministerstva obchodu z podílu na zpronevěře 250.000 zlatých z dalmatské železniční koncese. V letech 1876-79 pracoval jako odpovědný redaktor Plzeňských listů. Poté se znovu vrátil do deníku Politik, kde zůstal i po jeho přejmenování na Union r. 1909. Od roku 1903 přispíval pravidelnými politickými přehledy do Vlčkova časopisu Osvěta.
Angažoval se na podporu českých menšin v pohraničí. V 80. letech 19. století patřil k zakladatelům Ústřední matice školské, Národní jednoty pošumavské a Národní jednoty severočeské.
Po 1. světové válce určitou dobu redigoval Vlčkovu Osvětu, brzy se ale musel místa vzdát pro vadu zraku. Poté odešel na odpočinek do rodných Rokycan, kde žil u své dcery. Zemřel tam 14. dubna 1933 a byl tam i pohřben.
Adolf Srb byl na sklonku života i po smrti velmi oceňovaný pro své vlastenectví, nezištnost a odvahu zastat se všech, kdo bojovali za národ a právo. Jeho činnost z velké části spadá do doby ostrých sporů staročechů s mladočechy. Ačkoli stál vždy na staročeské straně, byl tolerantní k jiným názorům. Ovládal vtip a satiru, ale nevybočil z mezí slušnosti.
Měl velkou paměť a vypravěčské nadání. Mnoho času trávil rozhovory s mladšími novináři a spisovateli (např. Antonín Bebr, Bedřich Spurný, Jan Osten, též herec a malíř Vladimír Šamberk), pro které znamenal cennou inspiraci. Měl rovněž rád klasickou hudbu a ve společnosti vynikal i svým kuchařským uměním
Ve třicátých letech byl druhým nejstarším českým novinářem (po Václavu Beneši Šumavském) a posledním žijícím zakladatelem Ústřední matice školské.
3. září 1933 byla na jeho rodném domě v Rokycanech (čp. 78, dnes na rohu Srbovy a Smetanovy ulice) odhalena pamětní deska. Jejím autorem byl sochař Václav Koukolíček a pořízení zajistil Srbův odbor Národní jednoty severočeské v Rokycanech jako výraz vděčnosti za jeho práci ve prospěch českých menšin.
cs.wikipedia.org, 2013/04/17
Adolf Srb
rok od - do | instituce, obec, poznámka |
???? - ???? | Rokycany (Rokycany), Rokycany (Rokycany) |
Adolf Srb
rok od - do | skupina, *vznikla, poznámka |
???? - ???? | osobnosti (Plzeňský kraj), * |
Adolf Srb
www | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
???? | Adolf Srb (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org | |
kalendárium | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1994 | Kalendárium osobností západních Čech na rok 1995, Státní vědecká knihovna, Plzeň (Plzeň-město) |
Adolf Srb
podřazený dokument | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1929 | Dni svatováclavské v letech šedesátých v Praze., Svatováclavský kalendář na jubilejní rok 1929, 108 | |
kalendář | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1928 | Svatováclavský kalendář na jubilejní rok 1929, Výbor pro oslavu tisícího výročí smrti sv. Václava, Praha |