pohlaví: muž

web: www.obrazy-andrle.cz
NK AUT: osa2014842956

poznámka:
Odkaz. forma
Andrle, V. J.
PhDr., CSc.
-
1960 - 62 Lidová akademie věd, techniky a umění - malířství a hudba
1966 - soukr. studia malířství ve Vídni
1967 - 72 Filosofická fakulta University Karlovy - obor sociologie etnografie
1968 - soukromá studia v Paříži
1978 - 81 Filosofická fakulta University Karlovy - PhDr. a CSc.
1985 - 87 Pedagogická fakulta University Karlovy - DPS
1999 - 2005 soukromá studia u ak. mal. Heleny Slavíkové Hruškové

Josef Václav Andrle

Imaginace obrazů Václava J. Andrleho odděluje hru v umění a ve snech, skryté a temné je v jeho malbě zdrojem vznešeného. Má rád pluralismus stylů obrazů a emocí. Obraz chápe symbolicky, vytváří symboly pocitů a pocity samotné. Imaginace tvorby Václava J. Andrleho je poetická. Jak píše americký teoretik Kearney - imaginace musí "plně vyjadřovat svůj poetický potenciál..." Andrle spatřuje v metafoře hry obecné znovuobjevení poiesis. Podobně jako Franz Kafka prožívá snad i Andrle hluboké konflikty skrývající protichůdné záměry či přání, v nichž se potřeba komunikace střetá s úzkostným perfekcionismem. Imaginace jeho umění však pracuje na principu formování fikčních hypotéz. Pro pochopení tvorby mistra Andrleho je relevantní Kantovo učení o transcendentální syntéze imaginace. Jak říká teoretik psychoanalýzy Norman O. Brown ve své knize "Život proti smrti", vidíme zde napětí mezi nevědomým a vědomým, které odlišuje hru primárního procesu v umění od hry primárního procesu ve snech.
Zvýšená kulturní pozornost, kterou moderna soustřeďuje na "mistrovská díla" vesměs spadající do třídy tak zvaného "vysokého umění", přinutila Andrlovu estetiku zaujmout neobvyklý postoj. Hlavní ideou Andrlovy tvorby je, že autor přemýšlí o uměleckém dílu, jako kdyby šlo o psychologické drama. Proto je velmi důležitou součástí vnímání Andrlova díla zaujetí emocionálních a dalších afektivních postojů k němu. I když však jsou emocionální a afektivní reakce na umělecké dílo důležitou součástí jeho vnímání, musí být přístupné zhodnocení na základě kritérií racionality, relevance apod. Je možné, že Andrlovo umění má i kongnitivní hodnotu; nelze však nikoho nutit kognitivní hodnotu ve výtvarném umění nacházet.
V Andrlových obrazech je však možno nalézt hloubku, kterou by nikdy nemohly mít, kdyby byly pouhým zdrojem potěšení. Andrlova malba je cosi, co bychom mohli nazvat "autografickou" formou umění. Žádná kopie, a to sebe přesnější, nemůže být považována za adekvátní originálu. To tedy vylučuje možnost užití kopií jako objektů seriózní estetické kontemplace. A konečně představují Andrlova díla estetické objekty, a jako takové jsou i příležitostí pro estetický zážitek. Tento estetický zážitek se pak může stát základem estetického objasnění. Andrlovy obrazy jsou přesnou paralelou objektů přírodních. V přírodě totiž temné, nejasné, neurčité obrazy silněji působí na naši představivost. Andrle poukazuje na těsné spojení mezi myslí a tělem. Skryté a temné věci jsou v jeho malbách zdrojem vznešeného. Vidíme zde mnoho příkladů takovýchto projevů vznešeného. Andrle odmítá ideály vnitřně jednotného života a koherentního námětu. Doktrína věčného návratu v Andrlových obrazech je (stejně jako u Nietzscheho) zároveň útokem na ideály vnitřně jednotného já. Má rád pluralismus stylů, obrazů a emocí.
Principy poetické malebnosti triumfovaly v Andrlových malbách poté, co převažující neoklasický kánon a praxe nevydržely nápor mnoha protiargumentů. Malcolm Andrews považuje poetičnost za "interregnum mezi klasickým a romantickým uměním". Andrlovo umění však transcenduje konvence poetičnosti tím, že umožňuje i reflexivní reakci na scenérii. "Obraz je ve své podstatě symbol..." říká americká teoretička Susanne Langerová. Její koncept symbolu v umění si klade za cíl rozšířit pozitivistické chápání symbolismu takovým způsobem, aby bylo možno hovořit o "poetickém významu" na nereduktivním základě. Podle Langerové bychom našli v Andrlových obrazech mnoho symbolů. Jeho umění vždy vytváří symboly pocitů, tedy pocity samotné. Andrle klade důraz na rozhodující momenty v jednotlivých událostech. Mnohé z jeho obrazů zdůrazňují světlo, například sluneční světlo v krajinách, mnohé jsou typické důrazem na vizuální texturu - podobně jako v lettrismu. Podporujeme relativitu vidění v Andrlově umění.
Prof. PhD. Miroslav Klivar, akademik a člen The American Society of Aesthetics, obrazy-andrle.cz, 29.7.2018

Josef Václav Andrle

Josef Václav Andrle

Josef Václav Andrle

pozvánka kolektivní
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2006	Jiří Fürst: Návrhy, plastiky, kresby, Václav J. Andrle:Obrazy, Galerie Scarabeus, Praha
	2007	Babylon: Sochy a plastiky Jiří Fürst, obrazy Václav Josef Andrle, Galerie Brömse, Františkovy Lázně (Cheb)
	2007	Josef Václav Andrle: Obrazy, Jiří Fürst: Sochy a plastiky, Eva Ďurčová: Keramika, Výstavní síň Stará radnice, Dvůr Králové nad Labem (Trutnov)
	2007	Václav J.Andrle - Obrazy, Jiří Fürst - Sochy a plastiky, Galerie Vyšehrad (nad Libušinou lázní), Praha
	2009	Cesta: obrazy Václa J. Andrle, socha a plastiky Jiří Fürst, Komunitní centrum sv. Prokopa, Praha
	2016	Obrazy - keramika - plastiky (V. J. Andrle - E. Ďurčová - J. Fütst)