Jožka Nejedlá Střechová

* 22. 11. 1881, Rožnov pod Radhoštěm (Vsetín), Česká republika (Czech Republic)
† 12. 4. 1943, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
spisovatelka

 

národnost: česká
pohlaví: žena

NK AUT: jk01082939
VIAF: 83837599

poznámka:
Viz též (vl.jm.): Střechová, Josefa, 1881-1943 (mzk2010508279)
Rodné jméno: Fassmannová, Josefa, 1881-1943

Jožka Nejedlá Střechová

Spisovatelka Jožka Nejedlá (Fassmannová – Střechová) se narodila 21. 11. 1881 v Rožnově pod Radhoštěm jako Fassmannová, provdána Střechová. Pseudonym Nejedlá přijala z úcty ke své babičce Josefině Nejedlé.
Je autorkou půvabných povídek ze života Valachů na Rožnovsku, které sebrala do dvou knih Humor z Valašska a Na valašských kotároch. Přispívala také do novin. Odloučenost od rodného kraje ji v městském prostředí motivovala k literární tvorbě. Snažila se zachytit běžné lidské starosti, všímala si událostí, které vypráví s humornou nadsázkou. Její texty našly mezi čtenáři oblibu i pro nenásilné používání valašského nářečí.
Spisovatelka Jožka Nejedlá zemřela v Brně 12. dubna 1943. Na sklonku života toužila najít poslední odpočinek v rodné valašské půdě. Její přání bylo splněno až po třiašedesáti letech v neděli 10. září 2006, kdy za účasti krojovaných Valachů byly její ostatky pietně uloženy na Valašský Slavín. Náhrobek z bloku pískovce od M. Brüknera z Olomouce nese spisovatelčino jméno, životopisné údaje a text „Spisovatelka Valašska“.
vmp.cz, 22.5.2017
-
Jožka Nejedlá (vlastním jménem Střechová) se narodila v Rožnově pod Radhoštěm. Pocházela z tamní papírnické rodiny Fassmanů. Svůj pseudonym si zvolila z úcty ke své babičce Josefíně Nejedlé. Po sňatku následovala svého manžela - soudce Nejvyššího soudu. Zemřela v Brně po vleklých zdravotních potíží. K jejímu špatnému zdravotnímu stavu přispělo i zatčení a věznění manžela za protektorátu. Na sklonku toužila najít odpočinek v rodné půdě. V roce 2006 byly její ostatky uloženy na Valašský Slavín ve Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm.
Nejčastěji psala drobné črty - sondy do všedního i svátečního života Valachů, při jejichž tvorbě čerpala inspiraci z rodného Rožnova, z rozhovorů s jeho obyvateli a z procházek po okolí. Z počátku uveřejňovala své povídkové texty v novinách a časopisech (Květy mládí, Den, Moravské noviny). Později vyšly některé její povídky také knižně - Humor z Valašska (1929) a Na valašských kotároch (1933).
mvk.cz, 22.5.2017