František Belani

* 1815, Nová Bystřice (Jindřichův Hradec), Česká republika (Czech Republic)
† 22. 11. 1832, Plzeň (Plzeň-město), Česká republika (Czech Republic)
technik

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: xx0072343

František Belani

Jan B., otec synů Aloise, Františka a Josefa, přišel do Čech z Itálie za napoleonských válek jako voják a byl zaměstnán v železárnách různých šlechtických majitelů. Matka Anna pocházela z Florencie. 1832 pracoval Jan B. jako mistr v colloredo-mansfeldské Staré Huti u Dobříše, kde se pod jeho vedením zaučovali synové. B. získal i další odborné vzdělání. Koncem 30. let již působil na panství hraběte Valdštejna-Vartenberka v Sedlci u Starého Plzence jako hutní písař pověřený vedením vysoké pece a hamru ve významné huti. Zkušenosti získané při výrobě železa využil 1841 v Kladně, kde postavil první vysokou pec. Veden snahou o zhospodárnění provozu a o zvýšení produkce železa v dřevouhelných vysokých pecích, použil pro snížení spotřeby paliva válcová dmychadla horkého vzduchu vlastní konstrukce. Narůstající spotřeba dřevěného uhlí vyráběného na valdštejnském panství, kde ho začínal být nedostatek, jej vedly k pokusům koksovat kamenné uhlí z plzeňské pánve. Při sedlecké huti založil a rozšiřoval strojírenskou výrobu, jak pro železárnu, tak pro valdštejnské uhelné doly. Hrabě Christian Valdštejn jej 21. 10. 1851 jmenoval ředitelem železáren. Ve stejném roce však B. odešel na Moravu a stal se ředitelem Štěpánovských železáren bratří Kleinů, kde zařídil válcovny. Příčinou odchodu ze Sedlce byla pravděpodobně nechuť hraběte Valdštejna k velkorysejší modernizaci hutě, zavedení zkujňovacích postupů u surového železa a zamítnuté návrhy na stavbu válcovny. Zároveň se B. pokoušel o samostatné podnikání a podle vlastních plánů vyměřil a postavil 1854–56 v Kladně dvě vysoké pece. Pro nedostatek financí musel své podnikatelské plány opustit. Po smrti Christiana Valdštejna se vrátil do Sedlce. Huti se ujal méně konzervativní Arnošt Valdštejn a B. se podařilo 1859 získat jeho souhlas k založení pobočky sedlecké strojírny v Plzni. B. dobře rozpoznal období nastávající konjunktury strojírenství a možnosti podnikání. Chtěl se zbavit závislosti na Valdštejnech a osamostatnit se. V nové strojírně se začalo pracovat 15. 9. 1860. Stroji ji zařizoval bratr Josef B. (1822 až 11. 1. 1874). Už v předchozím roce schválilo plzeňské obecní zastupitelstvo B. projekt plynárny, který měl zavést větší počet lamp a zlepšit tak osvětlení ulic. B. byl také jedním ze spolumajitelů plynárny. Rostoucí město i průmysl potřebovaly železniční spojení, B. proto jednal intenzivně s úřady o urychleném vybudování odkládané trati Praha – Plzeň – Furth im Wald a plzeňského nádraží. Obojí se uskutečnilo 1861–62. V roce 1861 byl B. zvolen členem obecního zastupitelstva a vedl komisi pro městské doly. V té době již bydlel v Plzni. Řízení sedleckých hutí, plzeňské strojírny, plynárny, funkce přísedícího báňského soudu a činnost v zastupitelstvu však zhoršovaly jeho zdravotní stav. 1862 se vzdal vedení plzeňské strojírny. Ředitelem byl jmenován bratr Josef. Ve stejném roce se stal vrchním inženýrem valdštejnské strojírny v Plzni ing. Emil Škoda. Jeho nástup a spory o technické a obchodní vedení továrny způsobily, že oba bratři B. založili v Plzni při Klatovské silnici vlastní továrnu, ke které později připojili slévárnu. Byla zavedena výroba kotlů, železničních součástí, plynových motorů aj. 1872 továrnu koupilo za 250 000 zlatých konsorcium plzeňských podnikatelů, kteří ji v únoru 1874, krátce po smrti Josefa B., přeměnili na akciovou společnost. V továrně se často měnilo vedení a postupně se dostávala do finančních problémů, až zanikla ve 30. letech 20. století.
Císařský rada a majitel domů v Plzni B. byl dvakrát ženat. Měl čtyři syny a dvě dcery. Synové byli zaměstnáni v různých hutních a důlních podnicích, většinou v severozápadních Čechách, ale nedosáhli odborné úrovně otce.
L: V. Čepelák, Waldštejnské železárny v Sedlci, kolébka Škodových závodů, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 1/1954, s. 147n.; G. Hofmann, F. B. (1815–1882), in: Hutnické listy 1967, č. 9, s. 651n.; V. Jíša, Škodovy závody 1859/1919, 1965, s. 24n.; F. Janáček, Největší zbrojovka monarchie, 1990, s. 32n.
P: SOA Praha – pobočka Mnichovo Hradiště, fond ÚS Valdštejn, sign. VI/80, 123, VII/178, IX/129, XXXIV/2 –24, 2 –39; Handels und Gewerbe Statistik des Pilsner Kreises, Jahr 1851, 1853; Bericht der Handels- und Gewerbekammer in Pilsen im Jahre 1852, 1853.
Vladislav Krátký, biography.hiu.cas.cz, 2.7.2017

František Belani

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Plzeň (Plzeň-město), Plzeň (Plzeň-město)

František Belani

rok od - do   skupina, *vznikla, poznámka
???? - ????   osobnosti (Plzeňský kraj), *

František Belani

kalendárium
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2006   Kalendárium osobností západních Čech na rok 2007 (Textová část), Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň (Plzeň-město)