Jan Zeyer

* 21. 3. 1847, Praha, Česká republika (Czech Republic)
6. 5. 1903, Praha, Česká republika (Czech Republic)
kreslíř, stavitel, architekt, spisovatel, antropolog

 

pohlaví: muž

heslo:
Český architekt v Praze. Pocházel ze staropražské tesařské rodiny. Byl synem stavitele Františka Zeyera, otcem malíře Angelo Zeyera a bratrem básníka Julia Zeyera.
Po ukončení studia na pražské technice (prof. Niklas a Zítek) odjel na delší studijní cestu po Itálii. Roku 1872 vstoupil do praxe ve Stavební bance pro předměstí pražská, a od 1873 spolupracoval s A. Wiehlem jako spoluautor a stavitel navrhovaných staveb. V duchu české neorenesance (sgrafita, štíty, atiky) stavěl měšťanské domy v Roudnici, v Praze III., na Smíchově na nábřeží Legií aj. Snažil se spolu s Wiehlem vypracovat pro Prahu umělecky hodnotný městský dům, jelikož dosud stavěné nájemní domy se jim zdály příliš bezduché a šablonovité. Přesto některé Zeyerovy domy vykazují méně velkorysé řešení interiérů oproti zdobným průčelím. Průčelí svých staveb zdobil chiaroscurovými malbami či freskami, jež prováděli Josef Myslbek, František Ženíšek, J. Koula, V. Oliva, Mauder ad. (např.Kolín n.L.- přístavba radnice).
Několik let byl starostou Výtvarného odboru Umělecké besedy, 1898 náměstek starosty UB. Účastnil se také akcí pro zachování a obnovu kláštera sv. Anežky v Praze. Mimo to vydal fotografický sborník Barok a rokoko v Praze (1895).
PePřík

Lit.: Zlatá Praha XX, 1903, s.347-48