národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01010363

poznámka:
* NK chybně Praha
* Písek (http://rodopisna-revue-online.tode.cz)
Ing. arch., tenista, práce o tenise.

Karel Ardelt

Inženýr architekt Karel Ardelt (1889-1978) se neproslavil jen titulem Mistra republiky v tenisu (dvouhra mužů, 1920), nebo účastí na VII. Olympijských hrách v Antverpách, Belgie, ve dnech 20. dubna - 12. září 1920, ale především jako metodik lehké atletiky, publicista, autor populární příručky „Jak se naučit hrát tenis dřív než ostatní (1935, další vydání 1936 a 1948) a redaktor měsíčníku „Stolní tenis a tenis“. S bílým sportem začínal na kurtech doma v Písku. Trénoval a hrál tu i po celou dobu svých vysokoškolských studií architektury na ČVUT. V Praze se pak stal tenisovým reprezentantem. Za Republiku Československou startoval několikrát v Davis Cupu (proti Belgii r. 1921, proti Austrálii v anglickém Rohamptonu 1922). Téhož roku hrál i ve Wimbledonu a na Sportovních hrách v Římě. Aktivní kariéru ukončil r. 1924. Žil v Černošicích u Prahy, ale na kurty se ještě vrátil v roce 1927, aby našemu týmu pomohl vybojovat vítězný zápas v DC s Itálií. Později se dál věnoval metodické činnosti v tenisovém svazu při ČSTV, projektoval řadu tenisových hřišť, mimo jiné i tenisové kurty a stadion LTC Praha na Letné. Vyznamenání Za zásluhy o rozvoj československé tělesné výchovy a sportu obdržel r. 1964, zemřel v Praze 14. února 1978.
Jako místo jeho narození bývá nesprávně uváděna Praha (např. v Biografickém slovníku českých zemí, 1. sešit - A, s. 116, Praha 2004). Příčinou omylu je Ardeltův biogram zveřejněný r. 1927 v „Albu representantů všech oborů veřejného života československého“: „Ardelt Karel *1889 v Praze, vynikl nejprve jako lehký athlet, později jako tennista. Krom řady vítězství domácích dobyl zasloužených úspěchů na turnajích v cizině. Jeho svědomitost sportovní vnutila mu také pero do ruky a tak obohatil naši skrovnou tennisovou literaturu řadou článků, vynikajících bystrým pozorováním.“ Autorem textu byl Dr. Prokop Bureš, tehdejší referent Ministerstva veřejného zdravotnictví a tělovýchovy, činovník
Čsl. Lawn-tenisové Asociace a Čsl. olympijského výboru.
V onom Albu... (1927) se také před zraky celého národa ocitla Ardeltova fotografie. Tisícistránková kniha tenkrát vychýlila vzhůru i návštěvnost všech knihoven a veřejných čítáren. Dílo obsahovalo přes pět tisíc portrétních snímků a krátkých životopisů tehdejších elit mladé republiky. Vydání mělo mimořádnou vládní prioritu. Jeden výtisk vážil osm kilogramů. Pražské nakladatelství knihu expedovalo průběžně až do léta 1928, k blížícím se říjnovým oslavám prvního desetiletí Republiky. Shromažďování informací pro tak obrovský výběr osob včetně výroby 5000 štočků k fotografiím (některé z nich dodala také budějovická firma B. Pejša & spol.) se neobešlo bez problémů. Koho do této výkladní skříně republiky zařadit? Nešlo o žádnou procházku růžovým sadem. Pan nakladatel Josef Zeibrdlich o tom poznamenal:
„Zdolání našich redakčních překážek bylo rovněž výkonem mimořádným. Politika byla tím nejnebezpečnějším úskalím, jemuž nám bylo stále se vyhýbati, ale proti němuž jsme byli ze všech stran hnáni, snažíce se svorně všechny ty význačné HLAVY vedle sebe seskupiti ... Se zaujatostí jednotlivců, tříd a stavovských skupin mezi sebou, bylo nám často sváděti tuhé boje. Též mínění 42 pánů redaktorů jednotlivých oborů a statí se arci často až protichůdně rozcházelo, konec konců však přece byl nalezen modus jednotící a konečný.“
Vážné i usměvavé tváře z Alba, sportovně řečeno, své profesní i privátní grandslamové turnaje už dohrály. Všichni ve vyměřeném čase, někdy v tajbrejku. Státu nepochybně odvedli dobrou práci, ať už v přímém, nebo liftovaném podání i v returnu. Někteří z nich při hře preferovali volej - úder hraný dřív než se míček dotkne dvorce a vítězili. A to až do září 1938, kdy přišel politický stopbal - Mnichovský diktát - úder od soupeře ( Británie, Francie, Německo, Itálie) se silnou spodní falší dopadající hned za sítí.
Pramen a literatura
- Záznam o narození budoucího olympionika v písecké matrice: Karel Čestmír Theodor Ardelt *28. ledna 1889 Písek, Budějovické předměstí č. 228.
Rodiče, otec: Karel Josef Ervin Ardelt, toho času c. k. místodržitelský konceptní praktikant v Písku [později sekční šéf Ministerstva školství v Praze, pozn. aut.], syn Theodora Ardelta, c. k. gymnasijního profesora v Písku a jeho choti Marie rodem Quiqueréz z Chebu. Matka: Bohuslava, dc. Františka Tonnera, ředitele c. k. vyšší reálné školy v Písku a jeho manželky Josefy roz. Procházkové z Maršovic. Státní oblastní archiv v Třeboni. Sbírka matrik Jihočeského kraje [on line]
Fara Písek, kniha 23, N 1884-1889, s. 347, sn. 350. Digitální archiv SOA v Třeboni.
Album representantů všech oborů veřejného života československého. Ed. František Sekanina. Vydalo Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, Praha 1, Bílkova 17. Praha 1927, s. 888, portrétní foto s. 817.
Miloslav Trnka, rodopisna-revue-online.tode.cz/2013-1/24_ardelt.pdf, 3.8.2019

Karel Ardelt

antologie/sborník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	1979	Kdy zemřeli…? (Přehled českých zemřelých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech 1975 - 1979), Státní knihovna, Praha