Otto Girgal

* 29. 9. 1886, Majdanek, Lublin (Lublin), Polsko (Poland)
† 15. 3. 1958, Praha, Česká republika (Czech Republic)
knihkupec, nakladatel

 

pohlaví: muž

NK AUT: jk01032446

poznámka:
vydával Olbrachta, Neumanna, Fučíka

Otto Girgal

Rodina pocházela z ruského záboru Polska, G. prožil většinu života v Praze. Po maturitě na gymnáziu se jako praktikant připravoval na profesionální dráhu nakladatele a knihkupce v pražské firmě Hejda a Tuček. Po vyučení pracoval pro další nakladatele. Od 1912 se neúspěšně pokoušel založit vlastní podnik, koncesi získal až 1914. Jeho samostatné podnikání zdržela první světová válka. Vzhledem k tomu, že byl uznán neschopným vojenské služby, mohl 1917 otevřít vlastní knihkupectví a o rok později nakladatelství. 1925 k němu připojil závod s hudebninami a půjčovnu knih. G. vydával především překladovou literaturu (H. Greville, J. London, A. Musset, M. Prévost ad.). K významným počinům patřila počátkem dvacátých let technicky zaměřená Knihovna pro vynálezce. Vlastní vydavatelský program G. profiloval později. Po první světové válce se spřátelil s řadou domácích umělců (S. K. Neumann, I. Olbracht, H. Malířová, J. Seifert) a poskytl jim své nakladatelství. Sdílel s nimi levicové smýšlení, tomu odpovídalo zaměření podniku i společenské kontakty. Osobní a pracovní styky přivedly G. také k dlouhodobé spolupráci s F. X. Šaldou. 1928–37 vydával Šaldův zápisník, který od něj převzalo nakladatelství Melantrich. K pětašedesátým narozeninám F. X. Šaldy připravil jubilejní sborník a otiskl ně- které jeho přednášky. Ve druhé polovině třicátých let přispěl mj. ke zmírnění napětí mezi Šaldou na jedné straně a bratry J. a K. Čapkovými i F. Peroutkou na straně druhé. G. se zabýval také divadlem včetně jeho technického zázemí. Účastnil se práce ve Sboru pro zřízení druhého Národního divadla v Praze. 1930 krátce vydával měsíčník Nová scéna (vyšlo jen šest čísel), který však zásluhou redaktora J. Seiferta přinesl nový pohled na divadlo. 1933–36 byl G. generálním komisionářem šestisvazkových Dějin Národního divadla a dalších divadelních publikací. Za druhé světové války G. knihkupectví přežívalo, v nakladatelském programu však nebylo možné pokračovat. Posledním významným dílem v předválečném duchu byla Božena Němcová bojující od J. Fučíka. Na tradici nakladatelství navázal G. po nacistické okupaci. 1945–49 vydával časopis Otázky divadla a filmu, který redigoval J. Honzl. G. knihkupectví a nakladatelství představovalo po celou dobu své existence pro část kulturní veřejnosti nejen zdroj literatury, ale také místo diskusí a komunikace. Zaniklo 1950 v souvislosti se znárodněním.
L: LČL 1, s. 800–801 (se soupisem díla a literatury); Tomeš 1, s. 364–365; J. Mourková, O. G. (1886–1958). Literární pozůstalost, 1969; J. Firt, Knihy a osudy, Köln a. R. 1972, rejstřík; L. K. Žižka, Paměti a osudy. Knihkupecké vzpomínky na léta 1871–1884, 1999, rejstřík; Kniha a národ 1939–1945, V. Poláček (ed.), 2004, rejstřík; V. Charous, O. G. a jeho podíl na rozvoji české knižní kultury, in: Zprávy českých biblioflů, 2005, č. 2, s. 71–83.
P: LA PNP, Praha, osobní fond a část nakladatelského archivu.
Pavla Vošahlíková, biography.hiu.cas.cz, 9.3.2019

Otto Girgal

antologie/sborník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1962   Kdy zemřeli…? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1.1.1937 do 31.12.1962), Státní knihovna, Praha
archivní fond
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2017   Sbírka úmrtních oznámení (Inventář), Národní galerie v Praze, Praha
soupis pnp/edice
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1975   Otto Girgal (1886 - 1958) (Písemná pozůstalost), Památník národního písemnictví, Literární archiv, Praha