Albín Bráf
* 27. 2. 1851, Třebíč (Třebíč), Česká republika (Czech Republic)
† 1. 7. 1912, Roztoky (Praha-západ), Česká republika (Czech Republic)
politik, profesor, ekonom, národohospodář
národnost: česká
pohlaví: muž
NK AUT: jk01012940
poznámka:
JUDr., profesor UK v Praze
Albín Bráf
Jeho otec byl hospodářským úředníkem na třebíčském valdštejnském panství. Matka, rozená Trávníčkova, pocházela z měšťanské rodiny třebíčských barvířů sukna. Ve svých deseti letech byl Albín poslán do Prahy studovat akademické gymnázium, kde se tehdy teprve zaváděl český vyučovací jazyk. Po jeho úspěšném absolvování vstoupil v roce 1869 na právnickou fakultu v Praze. Rodina se v tu dobu ocitla po otcově smrti v tíživých ekonomických podmínkách. Albín byl nucen si na své studie sám vydělat, ostatně jako mnoho studentů z Třebíčska. Studoval velmi úspěšně a závěrečnou rigorózní zkoušku, jejíž hlavní obsah tvořilo národní hospodářství a finanční věda, složil roku 1874 s vyznamenáním. Oženil se s Libuší Riegerovou, dcerou Františka Ladislava Riegra. V roce 1903 si Bráfovi koupili v Roztokách u Prahy na okraji Tichého údolí novorenesanční vilu. Byla postavena roku 1874 podle návrhu Antonína Rosenberga. Měli jediné dítě – syna Václava, který zemřel předčasně roku 1908 ve věku 19 let.
Při právnickém spolku Všehrd založil Bráf 11. listopadu 1874 národohospodářský odbor, stal se jeho předsedou a začal pracovat jako praktikant u trestního soudu. Díky prof. Eberhardu Jonákovi připravoval ke zkouškám příslušníky několika hraběcích rodin, což mu finančně pomohlo. Styk s konzervativní českou aristokracií ovlivnil i jeho politické postoje. V roce 1874 se stal profesorem národní hospodářství a obchodní statistiky na Českoslovanské akademii obchodní v Praze. O tři roky později byl na základě své habilitační práce a vysoce hodnocené přednášky „O vývoji svobody hospodářské“ jmenován soukromým docentem národního hospodářství na pražské České technice. Jeho přednášky o zákonech stavebních a železničních byly již honorované. V roce 1879, po smrti prof. E. Jonáka, byl Bráf schválen suplentem národního hospodářství a statistiky na České technice, současně ale učil na obchodní akademii, která pro něho byla hlavním zdrojem příjmů. Na základě své práce „Studie o severočeských dělnických poměrech“ (1881) byl v lednu roku 1882 jmenován mimořádným profesorem národního hospodářství na právnické fakultě Univerzity Karlovy, po třech letech byl ve své funkci definitivně potvrzen a v roce 1890 byl jmenován řádným profesorem politické ekonomie. Stal se tak prvním českým profesorem ekonomie na obnovené české Karlově-Ferdinandově univerzitě v Praze a přednášel tam jako první v češtině. Podílel se významnou měrou na vytvoření českého národohospodářského názvosloví a je považován za zakladatele české národohospodářské školy. Byl prvním významným praktikem ekonomie u nás. Vytvořil program Dovršení národního obrození, který byl charakterizován jako „cesta od rovnocennosti k rovnomocnosti“, což znamenalo vyrovnání se na poli ekonomiky s úspěchy v oblasti kulturní, jazykové a politické.
Byl u založení Zemské banky, v roce 1890 České akademie věd a umění, při níž založil Národohospodářský ústav. Zasloužil se také o zřízení třebíčské obchodní akademie. V resortu školství působil od roku 1900 jako inspektor rakouského obchodního školství. V roce 1903 vypracoval učební osnovy obchodního školství, které v podstatě platily až do roku 1948.
Politicky sice zakotvil u staročechů, nebyl ale zdaleka tak konzervativní jako jeho strana. Chápal ekonomické souvislosti v celé složitosti a všímal si zároveň sociálního postavení dělnictva. Po roce 1896 přednášel v sociálně-demokratické Dělnické akademii, spolu s profesory T. G. Masarykem a Josefem Kaizlem. Postupně se stal nejvýznamnějším představitelem strany staročeské, což vedlo k tomu, že se stal předmětem četných útoků zejména ze strany mladočechů. V roce 1905 napsal významnou národohospodářskou část programu své strany. Dokázal vychovat řadu zdatných následovníků.
Byl poslancem českého sněmu (1883–1895), členem zemského výboru a roku 1905 byl jmenován doživotním členem panské sněmovny, kde patřil ke konzervativní pravici. V únoru roku 1909 byl jmenován ministrem zemědělství (tehdy „orby“) Rakousko-Uherské říše v Bienerthově vládě, kde získával výhody pro české hospodářství. V listopadu téhož roku ale podal demisi na protest proti omezování českého vyučovacího jazyka v alpských zemích a vrátil se jako ministr na odpočinku a čestný profesor české univerzity k pedagogické činnosti. Pod velkým nátlakem z Vídně přijal Bráf v listopadu 1911 opět funkci ministra orby již v nové Stürkhově vládě.
Byl spoluzakladatelem družstevní záložny Důvěra, a až do své smrti působil jako její starosta. Když 1. července 1912 jednašedesátiletý Bráf v Roztokách u Prahy zemřel, jeho ekonomický národní program měl již řadu odborných nástupců. Pohřeb se konal 4. července 1912 na Vyšehradě za účasti představitelů císařského dvora a za široké účasti představitelů státního, hospodářského, vědeckého i literárního života. Je pohřben ve 14.oddělení v hrobě č. 10. Většinu svých prací publikoval Bráf v časopisech, zejména to bylo Atheneum, Českomoravský národní hospodář, Osvěta, Právník, Schiften des Vereines für Sozialpolitik, ale i ve sbornících, např. ve Sborník věd právních a státních). Jeho hlavní spisy byly vydány posmrtně v souboru „Albín Bráf. Život a dílo“ (1922–24), který obsahuje i cenné paměti. V roce 1927 byla na Bráfově rodném domě osazena pamětní deska. Dnes, po likvidaci domu, je umístěna ve vestibulu Střední ekonomické školy, bývalé Obchodní akademie JUDr. Albína Bráfa na stejnojmenné ulici. V souvislosti s odhalením desky vyšel Bráfův památník se vzpomínkami jeho významných žáků.
Bibliografie
Studien über Nordböhmische Arbeiterverhältnisse, Praha, 1881
O nápravě měny, Praha, 1892
O dělnické otázce…, Praha, 1893
Břímě, které se dá zmenšit, Praha, 1893
Finanční věda. Praha, 1900
Politické vědy v Čechách na sklonku věku osmnáctého a v první polovici devatenáctého. Nakladatelství Česká Akademie, Praha, 1906.
Samospráva (Česká politika, hlavy 2. část 4.), Praha, 1907
Spisy Dra. Albína Bráfa. Díl prvý, svazek I. Vydali Gruber, J. a Horáček C., Praha, 1913
Spisy Dra. Albína Bráfa. Díl prvý, svazek II. Vydali Gruber, J. a Horáček C., Praha, 1914
Spisy Dra. Albína Bráfa. Díl prvý, svazek III. Vydali Gruber, J. a Horáček C., Praha, 1915
Albín Bráf – Život a dílo. Díl první: Paměti. Vydal Gruber, J., Praha, 1922
Albín Bráf – Život a dílo. Díl druhý: Výbor statí z nauky národohospodářské. Vydal Gruber, J., Praha, 1923
Albín Bráf – Život a dílo. Díl třetí: Výbor statí z hosp. a soc. politiky. Vydal Gruber, J., Praha, 1923
Albín Bráf – Život a dílo. Díl čtvrtý: Rozličné stati. Vydal Gruber, J., Praha, 1923
Albín Bráf – Život a dílo. Díl pátý: Výbor statí z politiky a samosprávy. Vydal Gruber, J.,Praha, 1924
Radovan Zejda, 2015/02
Albín Bráf
rok od - do | instituce, obec, poznámka |
1874 - 1882 | Obchodní akademie, Praha, profesor |
1877 - ???? | Česká škola technická, Praha, docent páva stavebního a železničního, později národního hospodářství a průmyslové statistiky |
1877 - ???? | Univerzita Karlova, Praha, docent politické ekonomie |
1882 - ???? | Univerzita Karlova, Praha, mimořádný profesor národního hospodářství |
1890 - ???? | Univerzita Karlova, Praha, řádný profesor |
Albín Bráf
rok od - do | student, škola, obec |
???? - ???? | Auerhan Jan, *1880, Praha, Praha |
Albín Bráf
rok od - do | skupina, *vznikla, poznámka |
1891 - ???? | Česká akademie věd a umění, *, mimořádný člen |
1903 - ???? | Česká akademie věd a umění, *, řádný člen I. třídy |
Albín Bráf
kniha | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
2000 | Osobnosti Třebíčska, Vydavatelství Akcent, Drahomír Rybníček, Třebíč (Třebíč) | |
2004 | Členové České akademie věd a umění 1890 - 1952, Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha | |
encyklopedie/slovník | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1999 | Český biografický slovník XX. století (I. díl A-J), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha | |
podřazený dokument | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
2000 | Albín Bráf, Osobnosti Třebíčska, 16-19 | |
www | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
???? | Albín Bráf (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org | |
průvodce | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1981 | Průvodce vyšehradským hřbitovem (Soupis významných hrobů na vyšehradském hřbitově), Správa národní kulturní památky Vyšehrad, Praha |