Vladimír Klevis
* 5. 2. 1933, Hradec Králové (Hradec Králové), Česká republika (Czech Republic)
† 31. 5. 1998, Praha, Česká republika (Czech Republic)
redaktor, spisovatel, dramaturg
národnost: česká
pohlaví: muž
NK AUT: jk01060437
Vladimír Klevis
Pochází z rodiny lesního inženýra, původem ukrajinského emigranta Maxima Gušmirenka (carského důstojníka, 1945–56 internovaného v SSSR). Dětství prožil v Dobrušce, válečná léta v Berlíně, kam byl otec nasazen na práci, poválečná pak v Josefově. Od 1947 studoval reálné gymnázium v Jaroměři a v Plané u Mariánských Lázní. Po maturitě (1952) učil na vesnických jednotřídkách a současně dálkově studoval na Vyšší pedagogické škole v Plzni (1955–56), kterou však nedokončil. Od 1958 pracoval v knižním velkoobchodě v Plzni. 1961 odešel do Prahy. Působil jako kulturní redaktor v Zemědělských novinách, v redakci Světa práce (od 1968) a Literárním měsíčníku (1972–78). 1979–81 byl dramaturgem Filmového studia Barrandov. 1981 se stal vedoucím redaktorem časopisu pro mládež Pionýr (1989 přejmenován na Filip), do důchodu odešel 1991.
Od konce 50. let 20. století přispíval do řady novin a časopisů: Kulturní tvorba, Rudé právo, Květy, Čs. voják, Pravda (Plzeň), Slovenské pohľady (Bratislava), později do těch, v nichž působil, dále do Kmene aj. Pro Čs. rozhlas napsal hru Nezabiješ (1970). – Užíval šifru (kl).
Ve své tvorbě se Klevis orientuje převážně na morální a etické problémy a na konflikt jedince se skutečností. V próze Pod střechou smrti naší z konce 60. let se pokusil zužitkovat rovněž vlivy existencialismu a poetiku absurdity. Při kresbě postav akcentuje psychologické složky a usiluje o konkrétnost prostředí a plastičnost obrazu. Hrdinové jeho knih stárnou s autorem: zprvu mezi nimi převažovali mladí lidé, hledající po středoškolských studiích zakotvení v praktickém životě nebo na vysoké škole, poté více či méně úspěšní absolventi, později lidé středního věku, řešící otázky vztahu k práci a její společenské potřebnosti. Výraznější jsou Klevisovy prózy s protiválečnou tematikou, zejména román A Bůh byl hluchý, v němž jsou konfrontovány dvě časové roviny, současná a (autobiografií podložená) válečná, jakož i dva generačně rozdílné přístupy k životu. V pozdějších románech Stavitel snů a Dravec zatlačila konvenční „kritika maloměšťáctví“ někdejší Klevisovo hledačství. Obdobně laděná je i jeho tvorba pro mládež, příběhové prózy o dospívajících, v nichž – ať už jsou situovány do současnosti, nebo se vracejí k tématu války – je důraz kladen především na složky sebepoznávací a charakterotvorné.
slovnikceskeliteratury.cz, Drahomíra Vlašínová, 21.6.2017
Vladimír Klevis
Vladimír Klevis
| rok od - do | skupina, *vznikla, poznámka |
| ???? - ???? | osobnosti (Královéhradecký kraj), * |
Vladimír Klevis
Vladimír Klevis
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
1961 | Dnes v tomto měsíci a roce, Československý spisovatel, Praha |
|
|
1962 | Dnes v tomto měsíci a roce, Československý spisovatel, Praha |
|
|
1964 | Rafani, Krajské nakladatelství v Brně, Brno (Brno-město) |
|
|
1978 | Setkání s Michaelou, Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, Praha |
|
|
1983 | Toulavý čas, Abiturienti, Československý spisovatel, Praha |
Vladimír Klevis
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
2008 | Obrazy v živé paměti / Pictures in recent memory (Česká kniha pro děti a mládež 2007 / Czech books for children and young people 2007), Ministerstvo kultury České socialistické republiky (ČSR), Praha |
