Pavel Haas
* 21. 6. 1899, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
† 17. 10. 1944, Osvětim (Auschwitz)
hudební skladatel
pohlaví: muž
poznámka:
bratr Huga Haase
Pavel Haas
Takřka celý život staršího z bratří Haasových je spojen s Brnem. Pavel od dětství tíhl k hudbě. Studia na reálném gymnáziu přerušil, aby se v hudební škole Besedy brněnské věnoval harmonii, kontrapunktu, dějinám hudby a estetice. Na podzim roku 1919 byl přijat do 3. ročníku brněnské konzervatoře, v jejímž čele stál Leoš Janáček. Jeho pedagogy byli mj. Jan Kunc a Vilém Petrželka. Po absolutoriu (1921) pokračoval ještě rok u Leoše Janáčka ve studiu kompozice na mistrovské škole pražské konzervatoře, kde patřil k nejnadanějším žákům. Profesní uplatnění našel, po krátkém působení v otcově obchodě, jako korepetitor divadla v Brně. Po studijním pobytu v Saarbrückenu začal sám vyučovat a prosazoval se i jako skladatel. Koncem dvacátých let byl jednatelem Klubu moravských skladatelů (1922 založil Leoš Janáček) a hudebním referentem Národních novin a Národních listů.
Haasovy skladatelské začátky byly ovlivněny Janáčkem, francouzskou modernou, ve svém díle dokázal zpracovat i prvky hudebnosti hebrejské, staročeského chorálu, jazzu i současné hudební avantgardy. Za jeho vrcholné dílo je považována opera Šarlatán (na vlastní text, premiéra v Brně 2. dubna 1938), za kterou obdržel cenu Smetanovy nadace. Psal scénickou hudbu k divadelním hrám (Büchnerův Vojcek) i k filmům (Život je pes). Jeho kultivovaný hudební výraz dokládají tři smyčcové kvartety, dechový kvintet, Suita pro klavír. Veřejně zazněla jeho hudba naposledy v Českém rozhlase 28. ledna 1939 (pásmo lidových písní Od večera do rána). Po okupaci země nacisty se neúspěšně pokoušel emigrovat. Komponovat však nepřestal. Suita pro hoboj a klavír (1939) s citací svatováclavského chorálu a písně Ktož jsú Boží bojovníci vyjadřuje nenávist a odpor k okupantům, obavy z osudu národa i svého vlastního, ale i naději na šťastný konec. Dne 2. prosince 1941 byl Pavel Haas zatčen gestapem a odvlečen do Terezína. Byl jedním z prvních obyvatel ghetta. I v krutých podmínkách pěstoval hudbu (spolu s K. Bermanem a K. Ančerlem) a komponoval (mužský sbor Al s´fod - Nenaříkej- na hebrejský text, Studie pro smyčcový kvartet a Čtyři písně na slova čínské poezie pro bas a klavír). V roce 1944 byl Pavel Haas převezen z Terezína do Osvětimi, kde 17. října zahynul v plynové komoře.
Umělecký význam osobnosti Pavla Haase doceňuje až současná doba. Jeho dílo je důležitou součástí kulturního dědictví, Haasovy skladby zařazují na repertoár hudební tělesa na celém světě. V Brně je po něm pojmenována ulice v Žabovřeskách, pamětní deska na domě v Biskupské ulici číslo 6 připomíná místo, kde v Brně žil on a v dětství a mládí i jeho mladší bratr Hugo. Zastupitelstvo města Brna udělilo Pavlu Haasovi v únoru 2001 čestné občanství města Brna. V Praze úspěšně působí studentské Kvartero Pavla Hasse.
zdroj: www.brno.cz
Pavel Haas
rok od - do | instituce, obec, poznámka |
???? - ???? | Brno (Brno-město), Brno (Brno-město) |
Pavel Haas
rok od - do | skupina, *vznikla, poznámka |
???? - ???? | Klub moravských skladatelů, *, jedanatel |
???? - ???? | Theresienstadt, * |
Pavel Haas
kolektivní | |
termín | název výstavy, místo konání |
1996/02/26 - 1996/03/21 | Musik im ghetto Theresienstadt, Flora, Gelsenkirchen |
hudební vystoupení/koncert | |
termín | název výstavy, místo konání |
1995/08/20 | Musik aus Theresienstadt, Museum Bochum (Kunstmuseum Bochum), Bochum |
Pavel Haas
encyklopedie/slovník | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1977 | Žili a pracovali v Brně, Rapid a.s. - československá reklamní agentura, Praha | |
podřazený dokument | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1939 | Současná moravská hudba, Program D 39, 2.číslo, 54-57 | |
katalogová pozvánka kolektivní | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1996 | Musik im ghetto Theresienstadt | |
pozvánka nevýstavní | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1995/08/20 | Musik aus Theresienstadt |