národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01060239

poznámka:
pseud. František Třebovský, J.P.Jordan, v cizině Ladimír K

František Matouš Klácel

vstoupil do augustiniánského kláštera v Brně

Profesor filosofie, augustinián, opustil klášter. Básník, prozaik, politické, filosofické a historické spisy, redakční činnost, překlady z angličtiny.

Ve své bohaté a rozmanité činnosti užíval řadu pseudonymů (František Třebovský, J. P. Jordan, v cizině užíval jméno Ladimír K.). Psal se také Matouš František K.- Matouš je jeho klášterní jméno. Narodil se v nezámožné rodině ševce. Po triviální škole v Třebové a vzorové škole hlavní absolvoval v Litomyšli gymnázium a následující dva roky pak studoval tzv. filosofii. V roce 1827 odešel do augustiniánského kláštera v Brně. Stal se členem řádu, v letech 1829 – 32 studoval na brněnském teologickém ústavu. Roku 1833 byl vysvěcen na kněze a po složení tří rigoróz na olomoucké univerzitě byl roku 1835 jmenován profesorem filozofie na brněnském filozofickém učilišti. Těšil se značné autoritě mezi studenty, kterou posílila i jeho účast na českém kulturním dění a vlastní básnická tvorba. Jako filozof navázal na G. W. F. Hegela a snažil se rozvíjet jeho podněty jak v estetice, tak směrem k obecné teorii věd i k aktuální problematice vlasteneckého hnutí, které chápal jako předstupeň k všelidskosti a humanitě (např. stať Kosmopolitismus a vlastenectví s obzvláštním ohledem na Moravu). Kromě filozofických debutů zveřejnil knižně Počátky vědeckého mluvnictví českého-první český soustavný pokus o filozofii řeči. Pro své svobodomyslné názory a podezření z panslavismu byl Klácel po devíti letech zbaven profesury. Po krátkém pobytu v Praze, kde pracoval jako knihovník a sblížil se s vlasteneckými kruhy, a po krátké návštěvě Lipska a Drážďan se na pozvání mecenáše A. Veitha uchýlil do Liběchova. Zde pořádal zámeckou knihovnu, stýkal se s liběchovskou intelektuální společností, psal a spolu se sochařem Václavem Levým se podílel na úpravě jeskyně v blízkém okolí (tzv. Klácelka). Na zákrok církevních úřadů se v roce 1845 vrátil do Brna. Spolu s J. Ohéralem usiloval o založení prvních českých novin na Moravě-Týdeníku. Začaly vycházet v lednu 1848, ale Klácel byl německým prostředím vypuzen z Brna do Prahy. Tam se v revolučním roce aktivně podílel na činnosti Národního výboru, byl účastníkem Slovanského sjezdu. Po porážce pražského povstání se po krátkém pobytu v České Třebové vrátil opět do Brna a k práci v Týdeníku. Od listopadu 1848 vydával z pověření zemských stavů Moravské noviny. Zde uveřejňoval mimo jiné Listy politické. Jejich prostřednictvím adresoval Ludmile (také Luděnce, Lidunce, což byly pseudonymy Boženy Němcové) Listy přítele přítelkyni o původu socialismu a komunismu, zasvěcenou informaci o francouzském utopickém socialismu. Na tento soubor navázal v roce 1850 dalším cyklem-Světozor, tentokrát věnovaným obecným otázkám přírody. Klácel se angažoval (a v Moravských novinách o ní informoval) ve spolkové činnosti (Národní jednota sv. Cyrila a Metuda), základem uskutečnění jeho představy všelidského sbratření se mělo stát Českomoravské bratrstvo (Jan Ivan Helcelet, Hynek Hanuš, Božena Němcová s manželem). Záměr ztroskotal a narušilo se i Klácelovo přátelství s Němcovou. Klácel se postupně odcizoval vlastenecké společnosti, publikoval řidčeji. Věnoval se přírodozpytu (měl v péči klášterní pokusnou zahradu) a soukromému vyučování. Jeho vztah s novým představeným kláštera J. G. Mendelem nebyl však právě harmonický, čelil i narážkám na kompromitující intimní vztahy, to všechno podpořilo jeho dávný sen odjet do Spojených států amerických, jejichž společenské uspořádání považoval za uskutečnění svých představ o svobodném životě v rovnosti. V létě 1869 odcestoval. V Iowa City vydával časopis Slovan amerikánský, připojil se k volnomyšlenkářskému hnutí, pro nově založenou Jednotu svobodomyslných začal vydávat tiskovinu Hlas (1872). S časopisem přešel do Chicaga, kde založil další titul-Svojan. I když pilně překládal, publikoval a vytvořil řadu populárně naučných příruček, americká realita se nesešla s jeho vysněnými představami. Dostal se do vážných finančních potíží. Na jeho podporu byly sice v USA i v Čechách pořádány dobročinné akce, ty však neměly dlouhodobý efekt. Klácel před smrtí napsal závěť, shrnující jeho učení. Byl pochován v Belle Plaine, na českém hřbitově v Chicagu mu krajané postavili pomník.
Klácelovy básnické prvotiny (Lyrické Básně, 1836 a Básně, 1837) jsou inspirovány antikou. Vlastenec a volnomyšlenkář Klácel se plně projevuje ve sbírce Jahůdky ze slovanských lesů (1845). Ve zpracování Goethova eposu Reinecke Fuchs-Ferina lišák (1845) a výboru Bájky Bidpájovy (1846 a 1850) využil satirické zvířecí alegorie ke kritickému zobrazení soudobé společnosti. Klácel je také autorem prvního českého slovníku cizích slov (Slovník pro čtenáře novin, 1849) a četných slovníků terminologických a encyklopedií, z nichž většina byla publikována v jím redigovaných novinách nebo zůstala v rukopise.

Mnich augustiniánského kláštera v Brně, výborný pedagog, autor řady básnických a filozofických děl, badatel v přírodních vědách, novinář, nezištný a laskavý člověk František Matouš Klácel patří k předním obrozencům na Moravě a k aktivním účastníkům politického života v revolučním období 1848 – 49. Je po něm pojmenována ulice v Brně - Masarykově čtvrti. Od roku 1978 je na budově Mendlovo náměstí č. 1 umístěn pamětní kámen s jeho portrétem od Milady Othové.

důvěrný přítel Boženz Němcové

zdroj: www.brno.cz

František Matouš Klácel

František Matouš Klácel

František Matouš Klácel

František Matouš Klácel

encyklopedie/slovník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	1932	Literární atlas československý, Nakladatelství J. Otto, Praha
	1964	Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel, Praha
	1971	Čeští spisovatelé 19. století (Studijní příručka), Československý spisovatel, Praha
	1977	Žili a pracovali v Brně, Rapid a.s. - československá reklamní agentura, Praha
	1982	Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století (Slovníková příručka), Československý spisovatel, Praha
	1995	Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
	2016	Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (1. svazek A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

František Matouš Klácel