Karel Absolon

* 16. 6. 1877, Boskovice (Blansko), Česká republika (Czech Republic)
† 6. 10. 1960, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
zoolog, paleontolog, archeolog, pedagog, speleolog

 

pohlaví: muž

heslo:
Životní dráhu prof. Absolona bezpochyby předurčilo rodinné prostředí. Jeho dědečkem byl totiž Jindřich Wankel, lékař, který se ovšem se zanícením věnoval archeologii a speleologii a jehož objevy významně přispěly k výzkumům v Moravském krasu. Už jako student se na nich podílel Karel Absolon. Vystudoval přírodní vědy na Univerzitě Karlově v Praze, v roce 1907 se habilitoval jako docent v oboru fyzické geografie. Téhož roku se stal kustodem zoologických sbírek Moravského muzea v Brně. O rok později již zastával místo přednosty zoologického a paleontologického oddělení. Moravskému muzeu zůstal věrný až do svého odchodu do výslužby (1939).
V roce 1926 se Karel Absolon stal mimořádným a o rok později externím řádným profesorem Univerzity Karlovy v oborech paleontologie a zoogeografie. Jeho vědecká činnost byla neobyčejně obsáhlá. Pracoval v zoologii, speleologii, geomorfologii, paleontologii a archeologii. Podrobně se věnoval Moravskému krasu, který systematicky prozkoumal a zmapoval. Jeho zásluhou byla zpřístupněna propast Macocha a objeveny jeskyně Punkevní a Kateřinská. Roku 1920 objevil podzemní tok říčky Punkvy, po němž byla o 13 let později také díky jeho úsilí umožněna plavba. Hlavní význam jeho vědecké práce však spočívá v paleoantropologii. Pokračoval v průzkumu světoznámých čtvrtohorních lokalit prehistorického člověka v Předmostí u Přerova, které zahájil jeho dědeček Jindřich Wankel. Objevem světové důležitosti bylo pravěké osídlení v lokalitě Dolních Věstonic. Od roku 1924 tam Absolon prováděl vykopávky. Patnáctiletá práce, kterou občas i sám financoval, přinesla nesčetné objevy, zejména sošky zvířat a ženských figur, mezi nimiž je světovým unikátem Věstonická Venuše. Její stáří se odhaduje na 25 – 30 tisíc let. Absolon se podílel i na výzkumech jeskyní Pekárna a Býčí skála. Všechny nálezy podrobně zpracoval a uložil v nově zřízeném oddělení diluvia Moravského muzea ( expozice Člověk a jeho rod, dnešní ústav Anthropos). Profesor Absolon zkoumal také krasová území ve Francii, Anglii, na Krymu a zejména Dinárský kras na Balkáně a v něm tok největší známé ponorné řeky světa Ombly, která ústí do moře u Dubrovníku. Na těchto cestách vypracoval řadu speciálních map, prozkoumal přes 2000 jeskynních útvarů a popsal místní jeskynní faunu. Absolonovo dílo zahrnuje stovky prací, publikovaných jak ve vědeckých časopisech a monografiích, tak v populárním tisku. Vynikal a byl oblíben i v činnosti pedagogické, přednáškové a osvětové, byl skvělým popularizátorem vědeckých poznatků. Stal se členem mnoha domácích i zahraničních vědeckých institucí a společností a získal si svou prací světové jméno.Oženil se s Američankou Ali Block. Po únoru 1948 se kvůli odchodu syna do USA (kde se stal významným kardiochirurgem) stal pro režim politicky nespolehlivým, byl zbaven profesury. V soukromí dokončil monumentální dílo Moravský kras, které vyšlo až po jeho smrti. Karel Absolon je pochován na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně, je po něm pojmenována ulice v Brně – Komíně. Od roku 1961 nese jeho jméno nově objevená jeskyně v italských Apuánských Alpách. Moravské zemské muzeum zřídilo v polovině roku 2001 v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu Pamětní síň profesora Absolona, která dokumentuje jeho život a dílo. Součástí komorní expozice je i část mobiliáře a další předměty z badatelova osobního vlastnictví.
zdroj: www.brno.cz

poznámka:
PhDr., profesor UK v Praze