Jan Blažej Santini

* 4. 2. 1677, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 7. 12. 1723, Praha, Česká republika (Czech Republic)
architekt, malíř

 

národnost: italská
pohlaví: muž

heslo:
Jan Blažej Santini-Aichel (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha) byl významný český architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika.
Narodil se 3.února 1677, na den sv. Blažeje jako nejstarší syn do vážené rodiny pražského kameníka Santini-Aichela a druhého dne byl pokřtěn v chrámu sv. Víta jako Jan Blažej Aichl. Narodil se s tělesnou vadou – byl na část těla ochrnutý a chromý, což mu bránilo úspěšně pokračovat v otcově kariéře a převzít po něm kamenickou dílnu. Kamenictví se přesto vyučil (stejně jako bratr František), ale studoval také malířství, pravděpodobně u Kristiána Schrödera. Po vyučení se okolo roku 1696 vydal sbírat zkušenosti obvyklou vandrovní cestou. Do roku 1699 prošel Rakousko a v Itálii dorazil až do Říma, kde měl možnost se seznámit s díly ticinského, v Římě působícího Francesca Borrominiho, radikálního architekta považovaného římskými konzervativními současníky za „blázna“. V Itálii pravděpodobně získal kvalifikaci architekta a také přebral do svého jména otcovo jméno Santini, stejně tak učinil i bratr František. V roce 1700 už Santini samostatně realizoval stavby, projektoval a měl z těchto činností příjmy. V té době není doloženo, že byl členem některého ze stavitelských cechů a vlastnil stavební firmu. Byl pouze projektantem, dohlížejícím na provádění vlastních staveb. V činnosti navazoval na architekta J. B. Matheye, po jehož smrti některé projekty přebral a dokončil, přebral i Matheyův okruh stavebníků a částečně navázal i na jeho styl. Jeho prvním významnějším stavebníkem byl zbraslavský cisterciácký opat Wolfgang II. Lochner, který jej neváhal doporučit dalším opatům. Začátkem roku 1703 úspěšně nahrazuje zkušeného architekta Pavla Ignáce Bayera při přestavbě klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory. Téhož roku začíná pracovat na dostavbě kostela Panny Marie Božské Prozřetelnosti pro pražské malostranské theatiny, kde zdařile navázal na projekty Guarino Guariniho a Jana Batisty Matheye. V roce 1704 se podílí na přestavbě kapitulního děkanství na Pražském hradě. Již příštího roku dokončuje přestavbu, dnes sice již nezachovaného, staroměstského paláce pro Jana Rudolfa hraběte z Lisova, který se též zasloužil o mnohá doporučení jeho práce. To vše dokládá, že již od začátku svého působení Santini pracuje pro významnou klientelu, získává velké, náročné zakázky a u zákazníků je velmi uznávaný, váženy i obdivovaný. Santinimu se dařilo a v roce 1705 koupil Valkounský dům (čp. 211) v Nerudově ulici za 3000 zlatých v hotovosti. O dva roky později koupil i sousední dům U zlaté číše (čp. 212) a oba domy spojil. Po Schröderově smrti si Santini roku 1707 vzal za ženu jeho dceru Veroniku Alžbětu. S Veronikou měl čtyři děti, ale všichni tři synové – Jan Norbert Lukáš (* 1707), Josef Rudolf Felix Řehoř (* 1708) a František Ignác (* 1710) – zemřeli na souchotiny ještě jako děti a zbyla jen dcera Anna Veronika (* 1713). Když v roce 1720 manželka Veronika umřela, oženil se s jihočeskou šlechtičnou Antonií Ignatií Chřepickou z Modliškovic, čímž si zajistil nejen úzké rodinné vazby na českou nižší šlechtu, ale prostřednictvím vlivných švagrů i na vyšší církevní hodnostáře. S ní měl v roce 1721 dceru Janu Ludmilu a v roce své smrti syna Jana Ignáce Rocha. Kmotry všech Santiniho dětí se stali Santiniho mecenáši z řad vysoké šlechty. Jan Blažej Santini umírá po delší nemoci 7.12.1723 v Praze a je pochován dle posledního přání na dnes již zrušeném hřbitově u bývalého kostela Svatého Jana Křtitele v dnešní Šporkově ulici. Činnost a výsledky práce Jana Blažeje Santiniho - Aichela jsou neustále středem zvětšujícího zájmu. Vedle odborníků, historiků umění a architektury i široká veřejnost vyhledává jeho stavby. Upoutávají pozoruhodným charakterem vnějších tvarů i zvláštností využití vnitřních prostorů pro světelné vyjádření a akustiku. Prezentuje i mnohá odvážná technická řešení. Jeho originální propracované architektonické návrhy představují velké klášterní komplexy, chrámy, kostely, kaple, velké i malé palácové stavby. Jeho dílo pomáhá mnohým pochopit rozpor českého baroka, kdy údajná doba "temna" je vlastně dobou skutečného, hmatatelného rozkvětu českého stavitelství, řemesla a umění. Na počátku jeho úspěchů je vstup do služeb zbraslavského cisterciáckého kláštera, kde opat Wolfgang Lochner mu svěřuje náročný úkol. Na místě zničených rozsáhlých gotických objektů projekčně navrhnout novostavbu konventu a konventního kostela. Jím vytvořená koncepce architektury v jeho projekčních záměrech již vykazuje smělost a silné vyjádření kulturních představ. Pozvání od dalšího stavebníka nedalo na sebe dlouho čekat. Sedlecký opat Jindřich Snopek mu zadává náročnou opravu a úpravu starobylého gotického konventního kostela. Zde se již naplno projevila Santiniho pohotová nápaditost, jeho velký rozptyl a obsáhlost znalostí praktického stavitelství. Mistr až génius Jan Blažej Santini Aichel ve svých projektech předkládá prostřednictvím hlubokých znalosti matematiky, geometrie, numerologie a zanícenosti pro oživovanou katolickou věrouku, užitím židovské i křesťanské kabaly silné smyslové i duchovní naplnění prožitků. Za 23 let plodného projektantského působení navrhl téměř stovku sakrálních, palácových i hospodářských staveb. Pracoval pro četné významné i feudální hodnostáře. Prokázal vytříbený cit pro začlenění staveb do krajiny. Vytvářel a dotvářel prostory s vynikající akustikou a mimořádnou světelnou charakteristikou.

Dílo:
- Deštné v Orlických horách, Kostel svaté Máří Magdaleny, 1723, novostavba. Autorství nedoloženo, charakter stavby a korespondence svědčí pro jeho přiznání.
- Horní Bobrová, část obce Bobrová, kostel sv. Petra a Pavla, 1714-1722, přestavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového rozboru.
- Horušice, bývalá rezidence sedleckého kláštera cisterciáků, kolem roku 1720, novostavba. Autorství není přímo doloženo. Kompozice výrazně odpovídá autorovu stylu.
- Hořiněves, zámek, po 1720 přestavba a přístavba. Autorství není doloženo. Příznačné santiniovské rysy směřují k jeho uznání.
- Hubenov, hospodářský dvůr s opatským zámečkem, 1728-1734, 1738, novostavba. Autorsky není doloženo, koncepce svědčí pro zahrnutí do jeho děl.
- Humpolec, farní kostel sv. Mikuláše, 1716, 1721-1722, oprava a přestavba. Autorství vyplývá ze slohového rozboru stavby.
- Hradec Králové, biskupská rezidence v Hradci Králové, 1715-1719, novostavba zadní části objektu. Autorství doloženo jen údaji z evidence výdajů, ale celá koncepce západního křídla dokládá Santiniho dílo.
- Hradec Králové, kaple sv. Klimenta, 1714-1717, novostavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohové argumentace.
- Chlumec nad Cidlinou, zámecká kaple Zvěstování P. Marie, asi po 1730, novostavba dle staršího projektu. Autorství nedoloženo, styl přes změny detailů je nesporně santinovský.
- Chlumec nad Cidlinou, zámek Karlova Koruna, 1721–1723, novostavba. Autorství doloženo záznamem z roku 1734.
- Chotouň, Kostel svatého Prokopa, 1708–10, novostavba. Autorství doloženo.
- Chrast u Chrudimi, kostel Nejsvětější Trojice, před 1717, dílčí úprava kněžiště. Autorství není doloženo, vyplývá ze slohového rozboru úprav.
- Chrašice, včleněno do města Chrast u Chrudimi, kostel sv. Martina, do 1720, přestavba a dostavba. Autorství není archivně doloženo, vyplývá ze slohového rozboru.
- Kalec, hospodářský dvůr s opatským zámečkem, do 1716, novostavba. Autorství není prameny doloženo, ale kompozice odpovídá jeho stylu.
- Kladruby u Stříbra, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta, 1711-1721, oprava a přestavba. Autorství je archivně doloženo. Velmi působivá barokní gotizace románské baziliky z chrámu vytvořila interiérově i exteriérově velmi pozoruhodnou stavbu.
- Kozojedy, kostel sv. Mikuláše, 1724-1727, přestavba a dostavba. Autorství není přímo doloženo. Styl zejména řešení průčelí kostela odpovídá autorově pozdní tvorbě.
- Křižanov, stavební úpravy románského kostela Panny Marie, nyní kaple sv. Barbory
- Křtiny (okres Blansko) poutní Chrám Jména Panny Marie a někdejšího premonstrátského proboštství, 1718-1750, novostavba s dílčími změnami. Autorství není archivně doloženo, všeobecně přijímáno pro celkovou koncepci. Křtinský areál je vynalézavým řešením v barokní architektuře i v oblasti krajinného urbanismu. Stavbu realizoval brněnský stavitel František Benedikt Klíčník.
- Lázně Bělohrad, zámek, 1720-1722, přestavba a dostavba. Autorství nedoloženo, po slohovém rozboru zahrnul v roce 1971 historik umění Viktor Kotrba.
- Mariánská Týnice, proboštství s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie zvané dle uctívané sochy "Panny Marie od anděla pozdravené", 1710, 1720-1764, novostavba. Autorství nepřímo doloženo prameny. Architektura poutního areálu je symbolem uměleckého bohatství charakterizující období vrcholného baroka u nás.
- Mladé Bříště, kostel sv. Jana Křtitele, 1726, oprava. Autorství nedoloženo, ze slohového rozboru vyplývá, že východiskem oprav byl starší Santiniho návrh.
- Mladotice (okres Plzeň-sever), Kaple Jména Panny Marie, 1708–1710, novostavba. Autorství nepřímo doloženo prameny. Drobná architektura náleží k předním příkladům základních formálních rysů Santiniho architektury.
- Nadryby, výklenková kaple, do 1725, novostavba. Autorství není doloženo prameny, vyplývá ze slohového rozboru.
- Nebřeziny, rezidence kláštera v Plasech, Kondelův dům, do 1723, novostavba. Autorství není přímo doloženo. Zajímavé půdorysné i objemové formy nevelkého zámečku mají nepochybně santinovský charakter. Objekt byl barbarsky poničen novodobou adaptací, dnes slouží jako rodinný dům.
- Obyčtov, kostel Navštívení Panny Marie na půdorysu želvy, projekt do 1723, realizace 1730-1734, Autorství není přímo doloženo, vyplývá z architektonického tvaru stavby. Stavbu prováděl zřejmě Santiniho epigon stavitel František Witinhofer, který působil ve Žďáru nad Sázavou a okolí.
- Ostrov nad Oslavou, panská hospoda na půdorysu ve tvaru W a hospodářský dvůr, kolem roku 1720, novostavba. Autorství není přímo doloženo, neobvyklá konfigurace hlavní budovy odpovídá Santiniho projekčním výkonům.
- Ostrov u Stříbra, část obce města Kostelec, (okres Tachov), kaple sv. Vojtěcha, do 1728, novostavba. Autorství není archivně doloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby.
- Panenské Břežany, kaple sv. Anny, 1705-1707, novostavba. Autorství doloženo. Břežanská kaple je řazena mezi nejvýznamnější stavby celého evropského baroka.
- Plasy, konvent cisterciáckého kláštera, 1710-1740, novostavba. Autorství doloženo prameny. Rozsáhlé projektované stavební změny v areálu plaského kláštera představují přehled koncepcí v duchu vrcholně barokních architektonických principů. Na projektech a realizaci se podílelí téměř všichni významní architekti té doby u nás Jan Baptista Mathey, Jan Blažej Santini-Aichel a Kilián Ignác Dientzenhofer. Plasy, projekt klášterního kostela, konventu a urbanistického režimu celého areálu kláštera, do 1710, realizováno jenom částečně v letech 1710-1740. Autorství je doloženo. Santiniho koncepci řešení celého areálu kláštera podává plán uložený v klášterním archivu v rakouském Zwettlu.
- Pohled (okres Havlíčkův Brod), 1714, proboštství kláštera cisterciaček, Vallis S. Mariae "Údolí blahoslavené Panny Marie", 1710-1714, novostavba. Autorství doloženo.
- Bílá Hora (Praha), poutní areál P.Marie Vítězné, 1710-1714, dostavba a úprava stavby. Autorství nedoloženo, odpovídá charakteru Santiniho díla.
- Praha-Hradčany, Pražský hrad, Kapitulní děkanství, 1705–06, přestavba. Autorství doloženo. Průčelí je vzorovým charakteristickým projevem Santiniho stylu.
- Praha-Hradčany, Pražský hrad, katedrála sv. Víta, mramorová prolamovaná chórová mříž oddělující presbytář od hlavní lodi, 1716, realizoval Ondřej Kraner. Autorství není doloženo. Zdůvodněně připsal historik umění Viktor Kotrba.
- Praha-Malá Strana, Colloredovský (Schönbornský) palác (čp.365-III), přestavba. Autorství nedoloženo, kompozice uličního průčelí má Santiniho charakteristické rysy. Na vrcholně barokní přestavbě se v dřívější etapě projekčně podílel architekt Giovanni Battista Alliprandi.
- Praha-Malá Strana, Nerudova, Kolovratský (Thunovský) palác, (čp.213-III), (dnes sídlo Italského velvyslanectví), projekt 1706, výstavba 1716–21, novostavba. Autorský doloženo.
- Praha-Malá Strana, kostel P.Marie Božské Prozřetelnosti. 1703-1717, provádění stavby s dílčími změnami staršího projektu patrně architekta Jeana Baptiste Matheye. Autorství doloženo.
- Praha-Malá Strana, Morzinský palác, (čp.256-III), 1713-1714, přestavba. Autorství nedoloženo, zdůvodněně připsal v roce 1938 architekt a historik architektury Oldřich Stefan.
- Praha-Malá Strana, Valkounský dům, (čp.211-III), po 1705, přestavba, Autorsky nedoloženo, průčelí svědčí pro Santiniho návrh.
- Praha-Nové Město, Karlov, tzv.Svaté schody u Kostela Panny Marie a svatého Karla Velikého při klášteře augustiniánů, 1708–11, novostavba. Autorství nedoloženo, připsáno již v roce 1936, podpořeno skvělou analýzou v roce 1976 historikem umění Janem Mukem ml.
- Rajhrad, kostel Povýšení sv. Kříže, projekt kolem roku 1720, realizace 1765-1766, přestavba a částečná novostavba. Autorství nedoloženo, řada znaků prokazuje, že je zcela autentickým projevem Santiniho představivosti. Rajhrad, proboštský kostel sv. Petra a Pavla, 1722-1730, novostavba s výjimkou západního průčelí. Autorství doloženo. Rajhrad, projekt proboštství a konventu benediktinů, po 1721, návrh a částečná realizace. Autorství doloženo Santiniho vlastními půdorysy uloženými ve státní knihovně v Bamberku. Realizace František Benedikt Klíčník.
- Rychnov nad Kněžnou, kostel Nejsvětější Trojice, 1714-1715, novostavba průčelí kostela. Autorství nedoloženo, představa hlavní dominanty jako centrály je pro Santiniho charakteristická. Rychnov nad Kněžnou, zámecká jízdárna, do 1723, novostavba, Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby. Rychnov nad Kněžnou, zámek, 1719-1724, přestavba a dostavba, Autorství není přímo archivně doloženo, vyplývá z osobitého a pro Santiniho typického řešení.
- Sedlec u Kutné Hory, hřbitovní kostel Všech svatých, kolem roku 1710, oprava a úprava. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby. Sedlec u Kutné Hory, klášterní Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele, 1703-1708, přestavba a náročná obnova středověkého chrámu. Autorství doloženo, stavba je první známou barokně-gotickou realizací na níž * * Santini plně rozvinul genialitu svého pojetí, které mu zajistilo další úkoly, jimiž ho doslova zahrnuli nejnáročnější stavebníci vrcholového baroka u nás.
- Skapce, bývalá rezidence kladrubských opatů, novostavba z roku 1718 resp. 1728. Autorství není archivně doloženo, dochované dokumenty svědčí pro pozdní Santiniho dílo. Užitková adaptace po roce 1960 významně negativně ovlivnila historickou a uměleckou hodnotu stavby.
- Slapy, kostel sv. Petra a Pavla, do 1716, přestavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby.
- Všehrdy, kostel sv. Prokopa, do 1732, přestavba a dostavba. Autorství nedoloženo, ač byla realizace téměř 10 let po autorově smrti, vyznačuje pozoruhodnou uměleckou propracovanost a Santiniho styl.
- Vyklantice, kostel sv. Jana Nepomuckého, projekt 1722, do 1727 realizace. Autorství nedoloženo, přes změny při realizaci je zcela zřetelná návaznost na Santiniho dispoziční typ a tvarosloví.
- Zbraslav, konvent cisterciáckého kláštera, 1700-1732, novostavba, provedeno částečně. Autorství doloženo. Podoba konventu dokládá, že Santiniho osobní charakteristické pojetí architektury bylo již v prvních dílech.
- Zvole (okres Žďár nad Sázavou), kostel sv. Václava, 1713-1717, přestavba a dílčí dostavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby. Kostel patří k nejpozoruhodnějším drobným Santiniho dílům.
- Žďár nad Sázavou, Dolní hřbitov, 1709, novostavba. Autorství nedoloženo, vyplývá i přes pozdější úpravy ze slohového charakteru stavby. Žďár nad Sázavou, hospodářský dvůr zvaný "Lyra", před 1722, novostavba. Autorství nedoloženo, vyplývá z celkové koncepce areálu. Žďár nad Sázavou, hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, kolem roku 1715, přístavba sakristie. Autorství nedoloženo, vyplývá ze stylu a podoby stavbičky. Žďár nad Sázavou, klášter, konírna bývalé šlechtické akademie, do 1722, novostavba, Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby. Žďár nad Sázavou, Poutní Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře komplex s ambity, bránami a kaplemi, 1719–1722, ambity dokončeny až po roce 1735, novostavba. Autorsky doloženo. V rámci děl Jana Blažeje Santiniho-Aichela představuje osobitě nejvyhraněnější realizaci a vyvrcholení Santiniho tvorby. Již v roce 1994 byl zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Žďár nad Sázavou, klášter, prelatura kláštera, vstupní křídlo a hlavní průčelí, 1722–1727 novostavba, částečně přestavěná. Autorství nedoloženo, vyplývá ze stylu a celkové podoby stavby.Žďár nad Sázavou, klášter, úpravy klášterního kostela baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše, po roce 1706, částečně přestavba interiéru. Autorství doloženo jen nepřímo, vyplývá z charakteristických santinovsky odvážných detailů přestavby. Žďár nad Sázavou, klášter, studniční stavení konventu, asi kolem 1710, Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru detailů.
- Želiv, oprava a dostavba klášterního kostela Narození Panny Marie, 1714–1720. Autorství archivně doloženo. Želiv, oprava hřbitovního kostela s. Petra a Pavla, do roku 1719. Autorství nedoloženo, vyplývá ze stylu, zejména řešení štítu západního průčelí stavby.


Nedochovaná a nerealizovaná díla

- Klášter Dolní Ročov, v části obce Ročov, (okres Louny), věž klášterního kostela, kaple 14 svatých pomocníků a ambity na hřbitově, přestavba a novostavba 1715–1718,. Autorství a dohled na stavbě plně doloženo. K odstranění staveb došlo při novostavbě klášterního kostela dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
- Heřmanův Městec, zámek, přestavba do 1724, Autorství doloženo. Zachovány jen dobové kresby z roku 1741 uložené ve Strahovské knihovně.
- Hradec Králové, Slezské předměstí, kostel sv. Antonína Poustevníka, přestavba kolem 1719, Autorství je archivně doloženo. Kostel byl zbořen již v roce 1766 při přeměně města.
- Kladruby, u Stříbra, projekt konvetu kláštera benediktinů do 1723, neprovedený a nezachovaný návrh. Autorství není přímo doloženo, vyplývá ze Santiniho záznamu z roku 1716 o havarijním stavu objektu. Budova konventu byla v roce 1739 postavena dle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
- Lhotice, návrh přestavby rezidence želivského kláštera, 1714, patrně nerealizovaný projekt. Autorství doloženo. Z celé rezidence zachovány jen nepatrné zbytky, které nesvědčí pro Santiniho projekt.
- Měřín, kaple Nanebevstoupení Páně, novostavba 1721. Autorství nepřímo naznačeno prameny. Nedochovanou stavbu uvedl jako Santiniho dílo v roce 1968 historik umění Alois Plichta.
- Opočno, návrh úprav na zámku a plány pro další stavby na panství, 1720–1722 realizováno jen částečně. Autorství doloženo. Přes četné doklady o plánech a provedených stavbách nejsou dnes na uvedených místech zachovány žádné Santiniho stavby.
- Ostrovačice, přestavba kostela a rezidence rajhradských benediktinů, návrh přestavby 1718–1719. Autorství archivně doloženo. Realizace však byla provedena dle jiných plánů. Primitivnost provedení velmi odporuje použití Santiniho návrhu.
- Plasy, klášter, přestavba sýpky, do 1710, nerealizováno. Autorství doloženo. Dle Santiniho plánu z klášterního archivu v rakouském Zwettlu je uvažovaná přestavba sýpky. Severní polovina měla být zbořena, pootočena s posunutím a dostavbou v nové ose prelatury. K této přestavbě nikdy nedošlo.
- Praha-Nové Město, kostel sv. Petra a Pavla na Zderaze, při klášteře křižovníků, Strážců Božího hrobu, novostavba 1715–1721 , zbořen roku 1905. Autorství doloženo. Podoba zachována na kresbách i fotografií z doby těsně před zbořením.
- Praha-Staré Město, palác Hrabat z Lissau (čp. 935-I), po roce 1700 přestavba a částečná novostavba. Zbořeno roku 1896. Autorství doloženo. Podoba hlavního průčelí paláce je známa z několika historických zobrazení a fotografií stavby z doby těsně před stržením.
- Rozsochatec, projekt kaple Nejsvětější Trojice, plán novostavby 1714. Autorství doloženo. Realizace nebyla nikdy započata.
- Rychnov nad Kněžnou, kolej kláštera piaristů, 1714–1725 novostavba. Po požáru v roce 1918 stavba zbořena. Autorství není přímo doloženo, vyplývá ze slohového rozboru zachovaných dokumentů.
- Šintlochy u Čáslavi, kaple sv. Cyrila a Metoděje při rezidenci a dvoře žďárského kláštera cisterciáků, novostavba 1711. Autorství doloženo. Stavba nezachována.
- Veselíčko, hospodářský dvůr zvaný grangie sv.Václava, novostavba 1719–1723, nezachováno, některé stavby naznačují barokní původ. Autorství nedoloženo, vyplývá ze souvislosti s činností Santiniho pro žďárský klášter.
- Vojslavice, kostel Nanebevzetí P.Marie, 1714 nerealizovaný projekt, Autorství je archivně doloženo. Dnešní podoba kostela projektu neodpovídá.
- Žďár nad Sázavou-Klášter, hostinec "U tří hvězd" novostavba do roku 1722, nezachováno. Autorství přímo nedoloženo, vyplývá z rozboru kreseb, rytiny a detailům dostupných před poničením domu čp.28.
- Žďár nad Sázavou-Klášter, chudobinec, novostavba po 1722, zničeno. Autorství přímo nedoloženo, vyplývá z rozboru Mansfeldovi rytiny z roku 1734.

"Santiniho Zelená Hora je báseň… Zatímco stavby dvacátého století jsou jenom slogany.“
Mojmír Horyna

Sám Santini, ale i doba a mnohonárodnostní evropské prostředí jsou zdrojem mnoha podob jeho jména. Setkat se můžeme s tvary a přepisy: Jan Blažej Santini, Jan Santini Aichl, Giovanni Santini, Jan Blažej Santini-Eichel, Giovanni Santini-Aichl, Johann Blasius Santini-Aichel, Giovanni Blasius Santini či Jan Blažej Santini-Aüchel. U děda se setkáváme i s podobou jména Antonio Akel i Aychel.


* HORYNA, Mojmír. J. B. Santini-Aichel – Život a dílo. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-664-3.
* SEDLÁK, Jan. Jan Blažej Santini – setkání baroku s gotikou. Praha : Vyšehrad, 1987.

* Jan Sedlák a kolektiv: Významné památky okresu Žďár nad Sázavou, 1982
* KOTRBA, Viktor. Česká barokní gotika – dílo Jana Santiniho-Aichla. Praha : Academia, 1976.
* BARTH, Fritz. Santini 1677-1723. Ein Baumeister des Barock in Böhmen. Ostfildern : Hatje Cantz Verlag, 2004. ISBN 3-7757-1468-5. (německy)


cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Blažej_Santini-AichelCached - Similar

poznámka:
Odkaz. forma
Santini, Jan, 1677-1723
Santini-Aichel, Jan Blažej, 1677-1723
Santini-Aichl, Jan, 1677-1723
Santini, Giovanni, 1677-1723
Santini, Giovanni Blasius, 1677-1723
Santini-Aichel, Johann Blasius, 1677-1723