pohlaví: muž

poznámka:
datum úmrtí - 27. 3. 1113

Oldřich Brněnský

Po smrti Konráda I. Brněnského (viz Konrád I.Brněnský) se roku 1092 stal českým knížetem Břetislav II., syn Vratislava II. Konrád zanechal dva syny, z nichž Oldřich dostal jako úděl Brněnsko a mladší Litolt Znojemsko. Břetislav chtěl od počátku svého panování zajistit (v rozporu se zavedeným stařešinským zákonem) nástupnické právo svému mladšímu bratru Bořivojovi. Nejstarším Přemyslovcem byl ovšem po panujícím knížeti právě Oldřich Brněnský, a ten také vystoupil se svými nároky. Břetislav se ho pokusil zneškodnit a roku 1097 ho uvěznil v Kladsku. Oldřichovi se však podařilo uprchnout a Břetislav mu dovolil, aby se (1099) vrátil na Brněnský hrad. Nástupnické právo pro Bořivoje si Břetislav II. vymohl v dubnu 1099 v Řezně u císaře Jindřicha IV. Aby řezenské úmluvy upevnil, vytáhl ještě téhož roku na Moravu a utábořil se u hradu Brno. Oldřich s Litoltem, ve snaze uchránit své úděly před válečným zpustošením, uprchli do ciziny. Správou Moravy byl pověřen Bořivoj.

V prosinci roku 1100 byl na Břetislava II. spáchán atentát, jehož následkům český kníže podlehl. Bořivoj měl cestu na pražský stolec volnou. Spěchal do Prahy, kde se začátkem roku 1001 stal českým knížetem. Moravu nechal v podstatě nechráněnou. Toho využili Oldřich a Litolt, kteří se vrátili do svých údělů. Bořivoj proti nim kupodivu nezakročil. Oldřich se odebral do Řezna a předložil Jindřichovi IV. své oprávněné nároky na vládu v českých zemích. Jindřich mu vyhověl. Přijal finanční dar a udělil prosebníkovi Čechy v léno. Své právo si však měl Oldřich prosadit vlastními prostředky. Ten se nejprve pokusil vyjednávat. Když neuspěl, najal si rakouské a bavorské vojsko a vytáhl proti Bořivojovi. Jeho vlažně motivované oddíly se však při prvním střetu v bitvě u Malína rozprchly. Poražený Oldřich se natrvalo vzdal svých nároků na český knížecí stolec, uchýlil se na Brněnský hrad, kde pak setrval do konce života. Bořivoj mu brněnský úděl ponechal, po Litoltově smrti v roce 1112 připadlo Oldřichovi i Znojemsko.

Jméno Oldřichovy manželky neznáme. Měl syna Vratislava (Brněnského) a zřejmě i dceru Naději. Spolu s Litoltem založil roku 1109 v Třebíči benediktinský klášter Nanebevzetí panny Marie, kde jsou oba bratři pravděpodobně i pochováni.

zdroj: www.brno.cz